Ondřej Habervešl z Habernfeldu
Ondřej Habervešl z Habernfeldu, [pozn. 1] (konec 16. století asi Praha – po 1645 asi Haag) byl český spisovatel protestantské orientace. Proslavil se především politickými spisy, v nichž hájil ideje českého stavovského povstání. Jeho popis povstání má i historiografickou hodnotu.
| Ondřej Habervešl z Habernfeldu | |
|---|---|
| Narození | 16. století |
| Úmrtí | 1645 |
| Povolání | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatPředpokládá se, že se narodil v Praze, někdy na konci 16. století v Praze. Jeho otec Albrecht Habervešl byl bohatý staroměstský měšťan, který roku 1594 získal šlechtický titul. Ondřej vystudoval lékařství, patrně v zahraničí. Po návratu pracoval v Praze jako lékař. Jeho manželka Magdaléna byla spřízněna se spisovatelem Pavlem Skálou ze Zhoře. Zúčastnil se protestantského stavovského povstání v letech 1618 až 1621, byl dvořanem „zimního krále“ Fridricha Falckého. Byl to právě on, kdo na Pražském hradě králi Fridrichovi oznámil porážku jeho vojsk na Bílé Hoře.[1] Po porážce povstání se stal obětí konfiskací majetků a odešel do exilu. Usadil se v Nizozemí.
Dílo
editovatPracoval i v cizině jako lékař a začal být literárně činný (žádná jeho díla z českého období nejsou známa). Psal latinsky. Sepsal několik spisů politického zaměření, kde kritizoval Habsburky, jezuity a hájil stavovské povstání.
Nejdůležitější z těchto spisů je znám pod zkráceným názvem Bellum bohemicum, vyšel v Leidenu roku 1645. Česky vyšel pod názvem Historie o válce české, roku 1866, kdy ho vydal Emanuel Tonner.[3] Jde o vůbec nejstarší literární zaznamenání českého stavovského povstání. Autor v knize mj. reaguje na některé námitky Axela Oxenstierny vůči stavovskému povstání.[4]
Habervešl sepsal i některé další, méně významné politické brožury známé pod zkrácenými názvy Hierosolyma restituta (Jeruzalém znovu dobytý) či Ad exceptiones contra Bohemos (O vylučování Čechů). Především v nich hájí právo Čechů na vlastní volbu panovníka a na náboženskou svobodu.
Inspirace v umění
editovatPostavu doktora Habervešla zmiňuje František Kubka v románu Ječmínkův návrat.[5]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Psán též Habrvešl, Habrvašl, Habrwaschel, Haberbeschel apod.
Reference
editovat- ↑ Vlastenský slovník historický/z Habernfeldu – Wikizdroje. Cs.wikisource.org [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online.
- ↑ FORST, Vladimír (ed). Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 2/I H–J [online]. Praha: Academia, 1993 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online.
- ↑ HABERVEŠL Z HABERNFELDU, Ondřej. Historie o válce české 1618-1620. Praha: SNKLU, 1974. Dostupné online.
- ↑ Habervešl z Habernfeldu. Encyklopedie.vseved.cz [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
- ↑ KUBKA, František. Ječmínkův návrat. Praha: Československý spisovatel, 1974. Dostupné online. Kapitola Vratiplachta, s. 177. Dostupné online po registraci.
Literatura
editovat- FORST, Vladimír (ed). Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 2/I H–J [online]. Praha: Academia, 1993 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online.
