Olga Fassatiová

česká mykoložka

Olga Fassatiová, roz. Javůrková (17. září 1924 Praha15. prosince 2011) byla česká vědkyně zabývající se studiem mikroskopických vláknitých hub.

doc. RNDr. Olga Fassatiová, CSc.
Narození17. října 1924 nebo 17. září 1924
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. prosince 2011 (ve věku 87 let)
Obormykologie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mykologický výzkum

editovat

Po druhé světové válce se společně s dalšími spolupracovníky pod vedením prof. Karla Cejpa podílela na budování mykologického oddělení tehdejšího Botanického ústavu a později katedry nižších rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Olga Fassatiová izolovala entomofágní, fungikolní a půdní hyfomycety, které tvořily základ Sbírky kultur hub (CCF)[1], která byla roku 1965 přijata do Československé sbírky mikroorganismů (později Federace československých sbírek mikroorganismů, FCCM). V roce 1987 byla Olga Fassatiová zvolena vedoucí FCCM. Mezi lety 1971 a 2004 pod jejím vedením probíhaly Mykologické kurzy. Školila množství studentů, habilitovala se jako docentka v roce 1992 (ve věku 68 let).[2]

Je autorkou nebo spoluautorkou více než 60 původních vědeckých prací v oblasti taxonomie a ekologie mikroskopických hub.[3] Popsala několik nových druhů hub (např. Talaromyces bohemicus).[4]

Na její počest je pojmenována houba Trichoderma fassatiae.[5]

Olga byla jedinou dcerou Františky (roz. Tvrzové) a Ferdinanda Javůrkových. K jejím předkům patřil český malíř Karel Javůrek, jehož dílo je uloženo ve sbírce Národní galerie v Praze. Jejím manželem byl biolog a biochemik Miloš Fassati. Jejich synové se jmenují Ondřej Fassati a Tomáš Fassati.

Matka Františka, která byla členkou náčelnictva Junáka, přihlásila v dětství Olgu do skautského oddílu. Olga se od prvních dnů po skončení 2. světové války angažovala ve zdravotnických skupinách, které sloužily nemocným, jež nemohli hned opustit koncentrační tábory. Šlo o činnost, která byla jako poslední zařazena do 2. odboje. Při této náročné práci se nakazila tuberkulózou, z níž se pak musela dlouhodobě léčit.

K celoživotnímu směřování Olgy patřil zájem o hlubší vnímání života. K jejím oblíbeným textům patřily vedle novozákonních evangelií například práce Ramana Maharši.

Reference

editovat
  1. CCF Culture Collection of Fungi — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. 
  2. Živa – Vzpomínka na Olgu Fassatiovou (1924–2011) (Alena Kubátová). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné online. 
  3. FASSATIOVÁ, Olga; FASSATIOVÁ, Olga. Moulds and filamentous fungi in technical microbiology. Amsterdam: Elsevier, 1986. 233 s. (Progress in industrial microbiology). Dostupné online. ISBN 978-0-444-99559-9. 
  4. HOUBRAKEN, J.; KOCSUBÉ, S.; VISAGIE, C.M. Classification of Aspergillus, Penicillium, Talaromyces and related genera (Eurotiales): An overview of families, genera, subgenera, sections, series and species. Studies in Mycology. 2020-03, roč. 95, s. 5–169. Dostupné online [cit. 2021-03-28]. DOI 10.1016/j.simyco.2020.05.002. PMID 32855739. (anglicky) 
  5. NOVÁKOVÁ, Alena; KUBÁTOVÁ, Alena; VALINOVÁ, Šárka. Trichoderma fassatiae, a new species from the section Pachybasium isolated from soil in the Czech Republic.. Czech Mycology. 2015-10-30, roč. 67, čís. 2, s. 227–231. Dostupné online [cit. 2021-03-28]. ISSN 1211-0981. DOI 10.33585/cmy.67205. 

Literatura

editovat
  • KUBÁTOVÁ, Alena. Vzpomínka na Olgu Fassatiovou (1924–2011). Živa. 2017, čís. 5, s. CXXIV. 

Externí odkazy

editovat