Olešovice (Úterý)
Olešovice (německy Hangendorf[3]) jsou malá vesnice, část města Úterý v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Úterý. Prochází zde silnice II/210. V roce 2011 zde trvale žilo 72 obyvatel.[4] Jádro vsi je od roku 1995 vesnickou památkovou zónou.[5]
| Olešovice | |
|---|---|
 Část severovýchodní strany návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Úterý |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′13″ s. š., 13°0′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 87 (2021)[1] |
| Katastrální území | Olešovice (6,68 km²) |
| PSČ | 330 40 |
| Počet domů | 40 (2021)[2] |
  Olešovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 175617 |
| Kód k. ú. | 775614 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olešovice jsou také název katastrálního území o rozloze 6,68 km².[6]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1233.[7] Na začátku osmdesátých let patnáctého století o vesnici vedli spor páni ze Švamberka s tepelským klášterem. Tomu měla vesnice připadnout na základě starší arbitráže mezi klášterem a Burianem II. z Gutštejna, ale roku 1480 král Vladislav Jagellonský marně vyzýval Bohuslava ze Švamberka, aby vesnici klášteru vydal. Bohuslavův syn Hynek ze Švamberka vedl jednání o vydání vesnice klášteru ještě v roce 1482 a definitivně Švamberkové Olešovice vydali až roku 1486.[8]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 217 obyvatel (z toho 93 mužů), z nichž bylo 215 Němců a dva cizinci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 244 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 234 | 238 | 237 | 231 | 242 | 217 | 238 | 117 | 95 | 97 | 78 | 73 | 60 | 72 | 87 |
| Počet domů | 39 | 39 | 41 | 42 | 42 | 40 | 44 | 40 | 40 | 24 | 25 | 29 | 31 | 31 | 40 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1869–1950 Olešovice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Teplá, ale v letech 1900–1930 v okrese Planá a v roce 1950 v okrese Stříbro. Od roku 1960 jsou částí města Úterý v okrese Plzeň-sever.[13]
Pamětihodnosti
editovat- Kaple Panny Marie
- Zemědělský dvůr čp. 29
Galerie
editovat-
Zemědělský dvůr čp. 29 -
Pozůstatky kříže u cesty do Světce -
Soška svatého Floriána na domě čp. 6 -
Kříž u rybníka -
Kaple Panny Marie
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Olešovice v Chytilově místopisu na webu zanikleobce.cz
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 252. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Svazek III. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 440 s. ISBN 80-7277-150-7. Kapitola Olešovice, s. 251–253.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 320. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ JÁNSKÝ, Jiří. Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě. Domažlice: Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa, 2020. 569 s. ISBN 978-80-87316-96-2. S. 165.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 264.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 255.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 395. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olešovice na Wikimedia Commons - Olešovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
