Wikipedie

Oldřich Fictum

Oldřich Fictum (3. července 1907 Kout na Šumavě – 18. března 1943 Frankfurt nad Mohanem)[2] byl důstojník Československé armády (zbrojař) a protinacistický odbojář působící za protektorátu v řadách ilegální organizace Obrana národa.

Oldřich Fictum
Narození3. července 1907
Kout na Šumavě; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. března 1943 (ve věku 35 let)
Frankfurt nad Mohanem; Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven[1]
Místo pohřbeníBrno, ústřední hřbitov
BydlištěKout na Šumavě číslo popisné 149[1]
Národnostčeská[2]
ObčanstvíRakousko-Uhersko, ČSR[1][2]
VzděláníVyučený elektrotechnik (Brno);
Alma materVyšší elektrotechnická škola v Praze
Povolánívoják z povolání, zbrojíř (štábní kapitán technické zbrojní služby)
Zaměstnavatelé
  • Škodovy závody v Plzni;
  • Československá armáda;
  • Zbrojovka Brno
Titul
  • nadporučík;
  • štábní kapitán (in memoriam, 1946)
Partner(ka)snoubenka: Marie Komínková
Rodiče
  • František Fictum (* 1873);
  • Magdalena Fictumová (* 1871)
Příbuzní
  • bratr: Jan Vladislav Fictum (1902–1960);
  • bratr: Bořivoj Fictum (* 1904);
  • bratr: František Fictum
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dne 6. prosince 1939 byl zatčen i jeden z organizátorů Krajského velitelství Obrany národa Brno podplukovník Pavel Ripka

Život

editovat

Rodinné zázemí

editovat

Oldřich Fictum se narodil 3. července 1907 v obci Kout na Šumavě číslo popisné 149 (okres Domažlice)[3][4] do rodiny místního stavbyvedoucího Františka Fictuma[p. 1] a jeho manželky Magdaleny Fictumové (rozené Kocourkové).[p. 2] Nebyl jedináčkem, měl staršího bratra Jana Vladislava Fictuma (1902–1960),[7], dalšího staršího bratra Bořivoje Fictuma (* 1904)[8] a bratra Františka Fictuma.[9]

Studium a prezenční vojenská služba

editovat

Oldřich Fictum se vyučil v Plzni elektrotechnikem a poté vystudoval v Praze Vyšší elektrotechnickou školu. Studium završil složením maturitní zkoušky v roce 1928.[1] Po skončení povinné (prezenční) vojenské služby ve slovenské Nitra|Nitře (dosáhl vojenské hodnosti podporučíka) nastoupil v Plzni na místo úředníka ve Škodových závodech.[1] V období světové hospodářské krize byl nucen z finančních důvodů opustit vysokoškolská studia techniky a rozhodl se pro práci v československé armádě.[3][4]

Vojákem z povolání

editovat

Svoji kariéru vojáka z povolání (aktivního důstojníka zbrojní služby) zahájil 1. ledna 1931, kdy byl přidělen jako zbrojní technik do Zbrojovky v Brně ke zbrojně technickému úřadu.[p. 3] Na podzim 1931 prošel v Plzni kurzem pro důstojníky technické zbrojní služby z povolání.[3][4] Po úspěšném absolvování kurzu jej přeložili (k výkonu funkce zbrojního důstojníka) k 305. dělostřeleckému pluku v Českých Budějovicích, později sloužil v posádce Tábor[3][4] a odtud byl v červenci 1934 přeložen zpět do Zbrojovky v Brně.[1][3][4] Pyrotechnický kurz v Plzni (a v Poličce) absolvoval v roce 1935, kdy byl také povýšen do vojenské hodnosti nadporučíka.[1][3][4] V roce 1937 absolvoval v Praze další kurz tentokrát určený pro dozorčí orgány válečného průmyslu.[3][4] Po jeho absolvatoriu byl následně přidělen ke štábu velitelství III. sboru v Brně (do funkce referenta těžkého válečného průmyslu) u 4. oddělení štábu III. sboru.[3][4] Krom této funkce byl Oldřich Fictum též správcem důstojnické jídelny III. sboru.[1] Na velitelství III. sboru v Brně byl Oldřich Fictum zaměstnán až do likvidace československé branné moci po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska (a po vyhlášení protektorátu, tj. po 15. březnu 1939). Od dubna 1939 byl protektorátní státní správou zařazen do funkce technického úředníka konstrukčního oddělení ve Zbrojovce Brno.[1][3][4]

Odbojová činnost

editovat

Brněnská Zbrojovka byla významným podnikem svého druhu působícím na území Protektorátu Čechy a Morava a již od počátku německé okupace (od jara 1939) na ni byla zacílena pozornost formujícího se domácího protiněmeckého odboje.[3] Z podnětu pražského odbojového ústředí navázal koordinátor Jaroslav Trumpeš kontakty s odbojáři v brněnské Zbrojovce s cílem získávání zpravodajsky použitelných a cenných informací týkajících se politických, vojenských a ekonomických otázek.[3]

Do řad členů ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa – skupina Brno–venkov, úsek Zbrojovka, kraj Brno–město – se Oldřich Fictum zapojil záhy po 15. březnu 1935. Osobně organizoval prvořadý úkol této skupiny: systematické nedovolené vynášení (pašování) zbraní z brněnské Zbrojovky. Svoje časté služební cesty do Vsetína a do Povážské Bystrice využíval Oldřich Fictum k navazování kontaktů s místně působícími ilegálními skupinami. S jejich pomocí pak zajišťoval převádění občanů z Protektorátu Čechy a Morava za jeho hranice.[1]

Zatčení

editovat

Německé represivní složky naplánovaly rozsáhlé zatýkání v řadách zaměstnanců Zbrojovky v Brně na přelom let 1939/1940 a v jejich hledáčku se také ocitl technický úředník konstrukčního oddělení nadporučík Oldřich Fictum coby hlavní organizátor podnikových odbojových aktivit.[3] Přípravu svého odchodu mimo protektorát (naplánovanou na 6. prosince 1939 ve 13.00 hodin) zahájil Oldřich Fictum na počátku prosince 1939 tím, že neuposlechl nařízení k odevzdání svého cestovního pasu do rukou vedení Zbrojovky. Brněnské gestapo jej zatklo 6. prosince 1939[3] v 8.00 hodin ráno.[1][3][4]

Toho dne (6. prosince 1939) provedlo gestapo v moravském regionu rozsáhlou zatýkací akci po níž zbyla silně narušená odbojová struktura Obrany národa. Kromě zatčeného velitele Obrany národa v brněnské Zbrojovce Oldřicha Fictuma byl v Brně zatčen podplukovník Pavel Ripka – jeden z organizátorů Krajského velitelství Obrany národa Brno. V Olomouci byl toho dne zatčen gestapem další odbojář – podplukovník Bedřich Šesták (* 27. dubna 1905 Cheb – 21. dubna 1944 Brieg).[10]

Mezi dalšími gestapem zatčenými (na jaře roku 1940) byli Fictumovi spolupracovníci Ing. Stanislav Přibyl[11][p. 4] a poručík Ladislav Elsner.[3][12][p. 5] Při zostřených výsleších zadržených se pak vyšetřovatelé dozvěděli i o tzv. „zbraňových akcích“ s jejichž pomocí měly být získávány zbraně pro odbojovou činnost.[3] Ani tyto zásahy gestapa ale neutlumily rezistenční protiněmecké aktivity zbylých zaměstnanců Zbrojovky, kteří v malých ilegálních skupinkách dále pokračovali v odbojové činnosti.[3]

Věznění, soud, ...

editovat

Průběžně byl Oldřich Fictum vězněn na různých místech: na Špilberku v Brně; v Sušilových kolejích; v Kounicových kolejích a opětovně v Sušilových kolejích.[10] Ve svém posledním dopise (adresovaném své snoubence Marii Komínkové) konstatoval, že „špilberské noci a sušilovský pobyt byly horší než několikahodinová operace při vědomí“.[1]

Pak byl převezen do Vratislavi (Breslau) (nejspíše do věznice Kletschkauerstraße, kam bylo posíláno mnoho českých vězňů zejména těch z Kounicových kolejí), na Mírov, do dolnosaského Wolfenbüttelu, německého Diezu a nakonec do hessenského Frankfurtu nad Mohanem.[1][10]

Lidový soudní dvůr jej 22. října 1942 odsoudil k trestu smrti, který byl vykonán dne 18. března 1943 ve Frankfurtu nad Mohanem.[1][3][4][10] Po skončení druhé světové války byl nadporučík Oldřich Fictum v říjnu 1946 in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána technické zbrojní služby.[3][4]

Připomínky

editovat

Brno, ústřední hřbitov

editovat

Jeho jméno (FICTUM OLDŘICH) je uvedeno na památníku (pohřebišti) věnovaném obětem 2. světové války, který se nachází v Brně na ústředním hřbitově (skupina 56a/04). Tento památník připomíná 20 protifašistických bojovníků ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa, kteří byli popraveni nacisty v roce 1943 ve Frankfurtu nad Mohanem a jejichž urny s popelem byly dne 7. září 1967 s vojenskými poctami uloženy do společného hrobu nad nímž byl vztyčen společný pomník.[1] Ten je tvořen na šířku situovanou obdélnou deskou z černé leštěné žuly umístěné na žulovém podstavci. Písmo na desce je ryté, vyplněné stříbrnou barvou a jména odbojářů jsou umístěna do třech sloupců.[13][14][1]

Kout na Šumavě

editovat

Jeho jméno (ŠTKP / OLDŘICH FICTUM / FRANKFURT 1943), fotografie a místo s rokem úmrtí jsou uvedeny na pietním místě (pomníku) věnovaném obětem druhé světové války v letech 1938 – 1945. Pomník (tvořený kamenným podstavcem na němž je umístěna pamětní deska) se nachází před vstupem na hřbitov v obci Kout na Šumavě.[15][1]

Vsetín

editovat

Jeho jméno (FICTUM OLDŘICH) je uvedeno na pomníku obětí světových válek a vzpoury proti Habsburkům na náměstí Svobody ve Vsetíně.[1][16]

Zbrojovka Brno

editovat

Jeho jméno (npor. Fictum Oldřich) je uvedeno na památníku věnovaném válečným, okupačním a odbojovým obětem z let 1938–1945 z řad zaměstnanců Zbrojovky v Brně. Památník ve tvaru vysokého štíhlého sloupu (pylonu) se nachází v Brně–Zábrdovicích na nádvoří závodu (Zbrojovky) vlevo za branou. Byl slavnostně odhalen 25. října 1946. Plastickým písmem je zde uvedeno (jménem a příjmením) 94 osob. Na památník byl použit následující materiál: umělý mramor, travertin a bronz (na vrcholu pylonu je bronzová plastika rukou vztyčených k přísaze).[1][17][18]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ František Fictum (* 18. června 1873 Puclice číslo popisné 21, okres Domažlice) byl synem Jana Fictuma (rolníka v Puclicích) a Magdaleny, rozené Svobodové. Dne 11. listopadu 1901 se oženil v obci Ouboč s Magdalenou Kocourovou (po svatbě Fictumovou). V roce 1907 bydlel František Fictum v Koutě na Šumavě číslo popisné 149 a v témže roce (1907) byl zaměstnán jako stavbyvedoucí rovněž v Koutě na Šumavě.[5]
  2. ↑ Magdalena Fictumová (* 5. září 1871 Ouboč číslo popisné 38, okres Domažlice) rozená Kocourová byla dcerou Václava Kocoura (domkaře v Ouboči) a Barbory, rozené Jehlíkové. Dne 11. listopadu 1901 se vdala v obci Ouboč za Františka Fictuma (* 18. června 1873 Puclice číslo popisné 21, okres Domažlice) a následovala jej do obce Kout na Šumavě.[6]
  3. ↑ Prameny[3][4] uvádějí, že jako zbrojní technik v brněnské Zbrojovce působil již od roku 1930.
  4. ↑ Ing. Stanislav Přibyl (* 5. května 1907 Praha – † 18. března 1943 Frankfurt nad Mohanem) byl za protektorátu členem vojenské odbojové organizace Obrana národa. Pracoval jako zástupce velitele ve skupině Brno-východ, úsek Zbrojovka. Gestapo jej zatklo 3. prosince 1939. Dne 23. února 1940 se mu zdařil útěk z prvního patra Sušilových kolejí skokem do sněhu. Zradou manželů Křižákových, kteří spolupracovali s Gestapem, s ním německé vyšetřovací orgány sehrály „zpravodajskou hru“, při níž Přibyl označil jím absolvovanou cestu z protektorátu do Jugoslávie za bezpečnou, ale tato trasa byla ve skutečnosti pod německou kontrolou. Přibyl byl zatčen na jugoslávské hranici, odvezen do Brna a později vězněn také v Breslau.[11]
  5. ↑ Ladislav Elsner (* 16. června 1917 Urbanov, okres Jihlava – † 18. března 1943 Frankfurt nad Mohanem) byl absolventem obchodní akademie v Brně; zdatný šermíř, cvičitel žactva a člen Sokola (župa Jana Máchala, Sokol Brno I). Po 15. březnu 1939 pracoval jako technický úředník ve Zbrojovce Brno. Do odbojové činnosti se zapojil v Obraně národa (skupina Brno-východ, úsek Zbrojovka) jako zástupce velitele úseku. Gestapo jej zatklo 16. února 1940. Vězněn byl v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, poté ve Vratislavi, na Mírově, ve Wolfenbüttelu a v Dietzu. Lidový soudní dvůr ve Frankfurtu nad Mohanem jej 22. října 1942 odsoudil k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán ve Frankfurtu nad Mohanem v březnu 1943. Za mrtvého byl právoplatným rozsudkem okresního soudu civilního pro Brno-město (ze dne 23. března 1947) prohlášen (na základě žádosti jeho otce Antonína Elsnera) Ladislav Elsner s datem úmrtí 18. března 1943.[12]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Menš. Oldřich Fictum (* 3. července1907 Kout na Šumavě, okres Domažlice) – † 18. března 1943 Frankfurt nad Mohanem) [online]. Internetová encyklopedie dějin Brna, rev. 2022-05-29 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Detaily pohřbené osoby: kapitán Oldřich Fictum (* 3. července 1907, Kout na Šumavě – 18. března 1943, Frankfurt nad Mohanem) [online]. Evidence válečných hrobů [cit. 2024-11-26]. Voják (zbrojíř)) československé armády, zatčen 6. prosince 1939. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Univerzita obrany, kolektiv. Ozbrojené síly a československý stát III [online]. 1. vyd. Brno: 2022 [cit. 2024-11-27]. (Vojenská historie svazek 3). S. 126. Celkem 299 stran; formát *.pdf. Dostupné online. ISBN 978-80-7582-178-2. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m Muzeum města Brna (MMB), fond: Dokumentace odboje, inventární číslo 152 678, životopis Oldřicha Fictuma
  5. ↑ Menš. František Fictum (* 18. června 1873 Puclice, okres Domažlice) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2017-04-12 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Menš. Magdalena Fictumová (* 5. září 1871 Ouboč, okres Domažlice) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2016-12-09 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Menš. Jan Vladislav Fictum (* 29. srpna 1902 Kout na Šumavě, okres Domažlice) – † 1960) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2022-02-07 [cit. 2024-11-27]. Oddán civilně dne 7. července 1926 v Domažlicích s Josefou Holodovou. Dostupné online. 
  8. ↑ Menš. Bořivoj Fictum (* 9. dubna 1904 Kout na Šumavě, okres Domažlice) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2016-12-09 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Menš. František Fictum [online]. Internetová encyklopedie města Brno, rev. 2017-04-13 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Oldřich Fictum, s. 133. 
  11. ↑ a b Menš; Kopin. Ing. Stanislav Přibyl (* 5. května 1907 Praha – † 18. března 1943 Frankfurt nad Mohanem) [online]. Internetová encyklopedie dějin Brna, rev. 2013-05-02 [cit. 2024-11-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Menš. Ladislav Elsner (* 16. června 1917 Urbanov, okres Jihlava – † 18. března 1943 Frankfurt nad Mohanem) [online]. Internetová encyklopedie dějim města Brno, rev. 2024-02-20 [cit. 2024-11-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ TICHÝ, Petr, Ing.; JEDLIČKA, František, Ing. Pohřebiště Obětí 2. světové války [online]. Spolek pro pietní vojenská místa (vets.cz), 2005-04-25 [cit. 2024-11-26]. Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, skupina 56a/04; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-6203-12435; přibližné GPS souřadnice: N49°10'15.17 E16°35'51.9; nadporučík Oldřich Fictum (* 3.7.1907 – +18.3.1943). Dostupné online. 
  14. ↑ Menš; Jis. popravení ve Frankfurtu nad Mohanem (čestný hrob) [online]. Internetová encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-02-09 [cit. 2024-11-27]. Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skupina 56a/04. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠAJS, Hynek. Pietní místo - pomník (kraj Plzeňský, okres Domažlice, obec Kout na Šumavě) [online]. Evidence válečných hrobů (číslo VH: CZE3202-6080) [cit. 2024-11-26]. GPS souřadnice lokality: 49°23'41.66"N 13°00'28.01"E (49.3948803N, 13.0078028E; 49°23'41.569"N, 13°0'28.090"E). Dostupné online. 
  16. ↑ MIKUŠ, Ladislav (4. Junácký oddíl Lvíčata ze Vsetína); ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 1. a 2. světové války a vzpoury proti Habsburkům [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2008-02-07 [cit. 2024-11-27]. Umístění: Vsetín, náměstí Svobody (GPS souřadnice: N49°20'15.6 E17°59'40.94); Centrální evidence válečných hrobů: CZE-7212-1111; Doplnění informací: Bc. Dušan Janiš, Lenka Šimčíková. Dostupné online. 
  17. ↑ Menš. oběti zaměstnanců Zbrojovky [online]. Internetová encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-10-03 [cit. 2024-11-27]. Lazaretní 7/01; válečný hrob: Centrální evidence válečných hrobů: CZE-6203-35107. Dostupné online. 
  18. ↑ BÖHM, Jiří. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2010-05-13 [cit. 2024-11-27]. Umístění: Brno, Lazaretní 7, Brno–Zábrdovice, areál zbrojovky, vlevo za branou (GPS Souřadnice: N49°12'21.64 E16°38'5.89); Centrální evidence válečných hrobů: CZE-6203-35107. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Fictum na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oldřich_Fictum&oldid=24480266“