Olšanka
Olšanka (ukrajinsky: Ві́льшанка) je vesnice a administrativní centrum v Žytomyrské oblasti na Ukrajině.
Olšanka Вільшанка | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°1′8″ s. š., 28°8′29″ v. d. |
Nadmořská výška | 251 m n. m. |
Stát | Ukrajina |
Olšanka | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 4,2 km² |
Počet obyvatel | 2 007 (2001) |
Hustota zalidnění | 479,5 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 16. století |
Telefonní předvolba | 4139 |
PSČ | 13224 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatNázev vesnice je pravděpodobně historicky odvozen od olší, které se v regionu dodnes bohatě vyskytují. Druhá teorie hovoří o tom, že obec pojmenovali čeští přistěhovalci podle svého původního domova, nicméně jméno je doloženo i ve starších dokumentech.[1][2]
Historie
editovatNejstarší zmínka o vesnici je z 16. století.[3] V roce 1795 se zde v soupise obyvatel uvádějí tři usedlé rodiny. V roce 1872 se do regionu dostali čeští přistěhovalci, kteří v září 1874 odkoupili pozemky od původních majitelů a nedaleko původní ukrajinské vesnice založili svoje sídlo,[4] které bylo prvním a brzy i jedním z největších center Volyňských Čechů v Žytomyrské oblasti. Vesnice se rychle hospodářsky rozvíjela, v roce 1875 již stálo 15 domů, následně vznikla cihelna, mlýn, škola, později dokonce i pivovar (1908), se kterým se pojilo pěstování chmele, a nakonec i elektrárna (1937). Rozvoji pomohlo i zavedení železnice, kdy v roce 1873 byla u obce vybudována stejnojmenná železniční stanice, později podle nedalekého města Čudniv přejmenována na Čudniv-Volyňskyj.
Po skončení ruské občanské války s postupující sovětizací vznikl v obci kolchoz. Ve 30. letech 20. století se několik českých obyvatel Olšanky stalo obětí stalinistických čistek. Za druhé světové války okupovala oblast německá vojska, někteří místní obyvatelé byli nuceně nasazeni na práci v Německu a vesnice Olšanka byla značně poškozena. Přesto se část obyvatel zapojila do odboje na straně ukrajinských partyzánů, část bojovala v řadách Rudé armády a někteří v československých jednotkách zformovaných v SSSR pod vedením generála Ludvíka Svobody.
Po skončení války většina olšanských Volyňáků využila nabídky na návrat podané vládou Československa a v únoru a březnu 1947 přesídlili zpět do ČSR, kde se usadili zejména v původně sudetoněmeckých vesnicích Tachovska. Olšanka pak byla dosídlena osobami z různých částí SSSR a rozvíjela se jako centrum zemědělské produkce, kterým zůstává dodnes. Její českou historii nyní připomíná pamětní deska a malé muzeum.
Památky a zajímavá místa
editovatČeský dům - malé muzeum připomínající českou historii vesnice[5]
Pamětní deska založení české vesnice
Kostel proroka Eliáše (Pravoslavná církev Ukrajiny)
Kostel sv. apoštolů Cyrila a Metoděje (Ukrajinská pravoslavná církev)
Památník padlých ve 2. světové válce
Vodojemy u železniční stanice
Ruiny českého pivovaru z r. 1908
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Вільшанка na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Історія краю | Вільшанська сільська рада Вільшанська сільська рада Житомирського району Житомирської області. vilshanka-rada.gov.ua [online]. [cit. 2024-09-03]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Вільшанка. www.novini-zt.info [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (ua)
- ↑ Вільшанка, Чуднівський район, Житомирська область » Історія міст і сіл Української РСР [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Olšanka (Žitomír). www.volynaci.cz [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Десятикласники Вільшанського ліцею стали першими відвідувачами чеської хати-музею. vilshanka-rada.gov.ua [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (ukrajinsky)