Ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus nebo také Phellinus tuberculosus) je fytopatogenní houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales). Plodnice není jedlá, je velmi tuhá. Ohňovce patří mezi nebezpečné parazity způsobující úhyn dřevin.

Jak číst taxoboxOhňovec ovocný
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Podkmen(Agaricomycotina)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádkožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleďkožovkovité (Hymenochaetaceae)
Binomické jméno
Phellinus pomaceus
Maire; 1933
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

editovat

PHELPO[1]

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy

editovat

Podle biolib.cz je pro patogena s označením ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus) používáno více rozdílných názvů, například Boletus fomentarius var. pomaceus nebo Fomes prunorum.[2]

České názvy

editovat
  • Ohňovec slivkový[3]

Zeměpisné rozšíření

editovat

Výskyt v Evropě

editovat

Ve většině zemí Evropy běžný druh.

 
Ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus)

Výskyt v Česku

editovat

V ČR běžný druh.

Plodnice bývají částečně rozlité až kloboukaté 25-80mm široké, ploché nebo hlízovité. Povrch plodnice soustředně pásovaný, rozpraskaný, šedohnědý až červenohnědý, na povrchu často porostlý řasami.[4] Rourky jsou dlouhé až 15mm se žlutohnědými až šedohnědými póry, které po otlačení rezavějí.[3]

Hostitel

editovat

Peckoviny.

Příznaky

editovat

Plodnice na větvích nebo kmeni, žlutavé mycelium pod plodnicemi.

Možnost záměny

editovat

Ohňovec hrbolatý (Phellinus torulosus), ohňovec obecný (Phellinus igniarius), sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), outkovka rumělková (Pycnoporus cinnabarinus)[L 1].

Význam

editovat

Nejedlý. Způsobuje hniloby kmene, usychání větví, úhyn dřevin. Ohňovce jsou nebezpečnými dřevními parazity. Napadají většinou oslabené živé dřeviny a způsobují odumírání větví nebo celé rostliny.[5]

Ekologie

editovat

Plodnice lze najít v lednu až prosinci v zahradách, sadech, ale i v lesích na spodních částech živých i mrtvých větví peckovin.[2]

Ochrana rostlin

editovat

Dezinfekce nářadí, omezení poškození kmene, ošetření ran.[L 1]

Literatura

editovat
  1. a b TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat