Malmbanan

Malmbanan (v norském úseku nazývaná Ofotbanen) je železniční trať, která spojuje město Luleå na švédském pobřeží Botnického zálivu s norským přístavem Narvik u pobřeží Norského moře. Název vznikl podle slova „malm“, což ve švédštině znamená „železná ruda“. Norské pojmenování vzniklo podle fjordu Ofotfjorden, podél kterého vede tato železnice do Narviku. Délka železnice činí 474 km.

Luleå – Kiruna – Narvik
Stát	Švédsko Švédsko a Norsko Norsko
Provozovatel dráhy	Trafikverket / Bane NOR
Technické informace
Délka	473 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	30 (zkušebně 32,5) t/nápr.
Napájecí soustava	15 kV 16,7 Hz AC
Minimální poloměr oblouku	‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	135 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda Sandskärrudný přístav Lule malmbangård SSABželezárny 0 Luleå C 5 Notviken 5 Karlsvikshyttan 0 9 Gammelstad 14 Sunderby sjukhus 19 N:a Sunderbyn 28 Sävast trať směr Stockholm 36 Boden C 40 Buddbyn trať směr Haparanda 44 Holmfors 54 Ljuså 67 Gransjö 75 Sandträsk 85 Gullträsk 95 Lakaträsk 107 Näsberg 123 Murjek Nuorttagievlle 134 Polcirkeln 144 Koskivaara 156 Nattavaara 166 Kilvo 173 Nuortikon 184 Ripats 191 Harrträsk 204 Gällivare Inlandsbanan do Östersundu 211 Malmberget 213 Koskullskulle 215 Vitåfors LKAB 214 Sikträsk 227 Linaälv 237 Håmojåkk 249 Harrå 262 Fjallåsen 265 Kaitum 272 Lappberg 276 Sjisjka 283 Gäddmyr 290 Kalixfors Svappavaara LKAB 337 Svappavaara 307 Aptas 297 Råtsi 304 Kiruna C Sjöbangården 305 Kiruna Malmbangård Kiruna Lokbangård 315 Krokvik 325 Rautas 336 Rensjön 345 Bergfors 355 Torneträsk 365 Stenbacken 375 Kaisepakte 388 Stordalen 397 Abisko Östra 399 Abisko Turiststation 399 Abiskojåkk 404 Nuolja (875 m / 1431 m) 406 Björkliden Tornehamn (586 m) 411 Tornehamn 415 Kopparåsen 423 Låktatjåkka Kedgevagge (165 m) 426 Vassijaure 430 Katterjåkk 433 Riksgränsen státní hranice Švédsko/Norsko 435 Bjørnfjell Solheim (76 m) Mons Olsen (290 m) 438 Haugfjell 439 Gamle Bjørnfjell 440 Søsterbekk Norddal Norddal Katterat (535 m) 445 Sørdalen Sørdalen (384 m) 446 Katterat Kapp Horn (280 m) Middagselv (536 m) Kvitur (81 m) 452 Kvitur Indre Sildvik (120 m) 455 Rombak Fjellheim (335 m) Straumsnes (81 m) 463 Straumsnes Hvelv II (30 m) Hvelv I (55 m) Forsnes (114 m) 469 Djupvik Djupvik (113 m) Bjørneborg (104 m) Ornes (120 m) 473 Narvik 475 Øvre Kleiva 477 Narvikpřístav Knuserbakken Sjøsida Kleivhammeren (28 m) Fagernesterminál
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Pomník stavitelům trati na nádraží v Kiruně

Stavba trati

Stavba trati byla zahájena v roce 1884 a první byl v roce 1886 dokončen úsek Luleå – Boden, v roce 1887 byla železnice prodloužena až do Gällivare. První vlak s železnou rudou se vydal na trasu Gällivare – Luleå 12. března 1888. Krátce poté byl provoz zastaven, neboť trať byla poškozena v důsledku tání sněhu a rozmrzání spodku. Oprava poškozené trati se protáhla a provoz byl obnoven až 23. března 1892.

Stavba dalších úseků se rozeběhla až v roce 1898. Úsek Gällivare – Kiruna byl dokončen na podzim roku 1899. První osobní vlak do Narviku dorazil 6. listopadu 1902. Oficiálně byla trať otevřena králem Oskarem II. 14. července 1903.

Elektrizace

Na celé trati byl nejdříve parní provoz, ale hlavně v pohraničním horském úseku zvládaly parní lokomotivy vozbu těžkých rudných vlaků jen s velkými obtížemi. Proto švédské státní dráhy SJ zahájily elektrizaci nejnáročnějšího úseku Kiruna – Riksgränsen. V tomto úseku elektrizovaném napájecí soustavou 16 kV 15 Hz (v roce 1923 upravena 16 kV a 16 2/3 Hz) byl zahájen elektrický provoz v roce 1915 a během 20. let 20. století byla postupně elektrizována celá trať. Na trati je využíván proces rekuperace, kdy nákladní vlaky pohánějí cestou z kopce vlaky jedoucí v protisměru.

Provozování dráhy

Budova nádraží Abisko Östra – stavba typická pro tuto trať

V minulosti byly provozovatelem dráhy jednotlivé unitární státní železnice: Statens Järnvägar (SJ) ve Švédsku a Norges Statsbaner (NSB) v Norsku. Provozovatelem švédského úseku se v roce 1988 stala společnost Banverket, která vznikla vyčleněním od SJ. 1. dubna 2010 převzala její úlohu agentura Trafikverket. Od roku 1996 je provozovatelem norského úseku organizace Jernbaneverket. Ta byla 1. ledna 2017 nahrazena nově zřízenou organizací Bane NOR.

Tyto společnosti jsou odpovědné také za údržbu a rozvoj této železnice. Na počátku 21. století směřovaly významné investice do zesilování železničního spodku a svršku pro zvýšení hmotnosti na nápravu. Od roku 2007 by tak měla celá trať zvládat provoz vozidel s nápravovým tlakem 30 tun.

Od 1. září 2015 do 1. září 2017 probíhal v úseku Malmberget – Luleå zkušební provoz rudných vlaků ložených na nápravový tlak 32,5 t. Trafikverket pak zahájil úpravy tratě tak, aby mohl být zahájen běžný provoz takto ložených vlaků. LKAB se současně snaží prosadit zvýšení nápravového tlaku i ve směru na Narvik, zkušební provoz by měl být zahájen na podzim 2018.

Provozování drážní dopravy

Lokomotiva Dm3 v čele nákladního vlaku nedaleko Narviku

Nákladní doprava

Jak bylo obvyklé v celé Evropě, provozovatelem drážní dopravy na území daného státu byla vždy státní železnice a nejinak tomu bylo i na Malmbanan. S rychlou liberalizací železniční dopravy ve Švédsku se však situace začala měnit a dnes na této trati narazíme na nákladní vlaky několika dopravců.

Nejvíce vlaků zde provozuje společnost MTAB/MTAS, která přepravuje především železnou rudu do přístavů na obou koncích trati. Mezi další významné dopravce patří společnosti Green Cargo AB (vznikla rozdělením SJ v roce 2000), CargoNet AS (společný podnik NSB a Green Cargo), Ofotbanen AS či TGOJ Trafik AB.

Vlak společnosti Connex v Narviku

Osobní doprava

Dopravu osobních vlaků převzala v roce 2000 od státních drah společnost Svenska Tågkompaniet AB, ovšem provozovala je jen do roku 2003. Jejím nástupcem je dopravce Connex Sverige AB (od 1. 12. 2006 změnila název na Veolia Transport Sverige AB). Osobní vlaky této firmy jezdí po celé trati s tím, že na norské straně je oficiálně dopravcem společnost Ofotbanen AS. Tato firma pak také provozuje charterové osobní vlaky z Narviku podél fjordu Ofotfjorden do pohraniční stanice Riksgränsen.

Odkazy

Literatura

• Petr Štefek: „Malmbanan po deseti letech“, časopis Dráha 1/2007

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Malmbanan na Wikimedia Commons

Portály: Železnice | Švédsko | Norsko