Odorín

Odorín
Poloha
Souřadnice	48°56′ s. š., 20°38′ v. d.
Nadmořská výška	439 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Spišská Nová Ves
Tradiční region	Spiš
	Odorín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	9,14 km²
Počet obyvatel	955 (31.12.2017)
Hustota zalidnění	104,5 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Mária Goduľová
Vznik	1263 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.obecodorin.sk
Telefonní předvolba	053
PSČ	053 22
Označení vozidel (do r. 2022)	SN
NUTS	543403
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odorín je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Polohopis

Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny v údolí potoka Odorica. V nadmořské výšce 435 – 531 m n. m.

Sousední obce

Odorín sousedí s obcemi Harichovce, Danišovce, Markušovce, Lieskovany, Spišská Nová Ves, Jamník, Matejovce nad Hornádom

Historie

Staré a cizí názvy obce

1263 Odorín, Odorinum, Edelin
1287 Odorinum, Oderin
1435 Odorinum sive Edelény
1773 Odorín

Německý název: Dirn
Maďarský název: Odorín, Szepesedelény

Politika

Starostové obce

1990 – 1998 Jozef Janecek (KDH)
1998 – 2002 Mikuláš Živčák (KDH)
2002 – 2006 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ) 2010 – 2014 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ)

Zastupitelstvo

1990 – 1994 – 12 poslanců
1994 – 1998 – 12 poslanců (11 KDH, 1 HZDS)
1998 – 2002 – 12 poslanců (4 HZDS, 4 KDH, 4 SNS)
2002 – 2006 – 7 poslanců (5 KDH, 2 HZDS)
2010 – 2014 – poslanců

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Rok sčítání	Počet obyvatel	Počet domů
1869	572	-
1880	658	104
1890	555	97
1900	536	113
1910	580	115
1921	573	104
1930	506	101
1950	538	111
1961	605	115
1970	700	142
1980	740	168
1991	789	192
2001	872	208

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

	Počet obyvatel	%
Římskokatolická církev	820	94,0
Řeckokatolická církev	24	2,8
Evangelická církev a. v.	2	0,2
Bez vyznání	19	2,2
Ostatní a nezjištěno	7	0,8

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

	Počet obyvatel	%
Slovenská	867	99,4
Česká	1	0,1
Ostatní a nezjištěno	4	0,5

Kultura a zajímavosti

Památky

Katolická fara

Postavena na starším barokním základě, klasicistně upravená roku 1826. Jednopodlažní čtyřosá budova s obdélníkovým půdorysem ve středu s rizalitem, krytá těžkou mansardovou střechou. Místnosti mají klášterní klenbu.

Katolický kostel sv. Mikuláše biskupa

Pozdně – raně gotický, postavený ve druhé polovině 13. stol. – původně jednolodní, zaklenutím lodě na střední sloup v polovině 15. stol. dostal zdánlivě dvoulodní síňovou dispozici. V 18. stol. zbarokizován, roku 1807 rozšířen přistavěnou severní kaplí a roku 1921 renovován. Presbytář se čtvercovým půdorysem má křížovou žebrovou klenbu, žebra vybíhají z konzolových, listy zdobených hlavic, původně podepřených oblými příporami. Loď měla rovný dřevěný strop. V polovině 15. stol. ji zaklenuli na střední polygonální pilíř. Na její severní straně původní pozdněrománský portál v ostění s dvěma sloupky na každé straně, jejichž hlavice jsou zdobeny stylizovanými listy. Boční kaple Panny Marie Sněžné z roku 1807 s křížovou hřebenovou klenbou je do lodi kostela otevřená arkádami. Do kaple vede ozdobný portál datovaný na rok 1807. V raně gotickém presbytáři je výklenkové pastoforium z konce 13. stol. Fasády a věže byly barokně upravené v 18. stol. V horních etážích věže jsou na vnitřní straně zazděná sdružená okna z druhé poloviny 13. stol. s půlkruhovými záklenkami a středním sloupkem pozdně – raně gotického přechodného slohu. Hlavní oltář a boční oltář sv. rodiny je novogotický z druhé poloviny 19. stol. Oltář sv. Jana Nepomuckého je rokokový z druhé poloviny 18. stol., s rokajovými ornamenty. V boční severní kapli je klasicistní oltář Panny Marie z období kolem roku 1807, portikového typu, v něm je pozdněgotická socha Madony z roku 1460 – 1480. Kazatelna je rokoková a je z druhé poloviny 18. stol. Obraz sv. Mikuláše biskupa je z bývalého hlavního oltáře, na pozadí obrazové kompozice je pastýř se stádem. Kamenná křtitelnice má palmetové víčko z první poloviny 18. stol. Socha Ukřižovaného, klasicistní z první poloviny 19. stol. Zvon je z roku 1575. Na půdě jsou barokní sošky P. Marie, Boha – Otce, sv. Jana evangelisty, sv. Mikuláše. Pocházejí z bývalého vnitřního zařízení kostela z 18. stol. oltářní obraz sv. Mikuláše biskupa, olejomalba na plátně z roku 1857, dnes je na faře v Markušovcích. Ve zdi ohrady kostela pískovcový epitaf faráře Josefa Šoltys, jehož zavraždili 13.8.1831 za cholerového povstání.

Hospodářství a infrastruktura

Farní úřad

Římskokatolický – č.. d. 35
Duchovní správce: Roland Ferenc (* 1970)
Kaplan: Marián Jabrocký (* 1978)

Školství

Mateřská škola – č.. d. 65
Základní škola – č.. d. 65

Osobnosti

Michal Kubina (1919-1944), příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Odorín na slovenské Wikipedii.

↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 118 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2018-06-21]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-26. (slovensky)
↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Mária Goduľová je v seznamu. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Odorín na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Neoficiální stránky
Odorín Archivováno 19. 9. 2010 na Wayback Machine.
Kostel na stránkách apsida.sk

[1] Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 118 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2018-06-21]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-26. (slovensky)

[2] Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Mária Goduľová je v seznamu. Dostupné online.

[1]

[2]