Obrněný transportér

obrněné vozidlo, jehož primárním cílem je přeprava pěchoty

Obrněný transportér (OT) je pancéřované vozidlo určené především pro dopravu pěchoty na bojiště, mezi jehož charakteristické znaky dále patří kolový či pásový podvozekkulometná výzbroj. Odolnější vozidla určená pro převoz vojáků a jejich následnou bojovou podporu, tzv. bojová vozidla pěchoty (BVP), mají pásový podvozek a jsou vyzbrojena automatickými kanóny a protitankovými řízenými střelami. V období po konci studené války byla do výzbroje zavedena nová generace kolových obrněnců, která se výzbrojí a někdy i pancéřováním vyrovnala pásovým BVP. Tyto obrněné transportéry se proto také označují jako kolová bojová vozidla pěchoty (KBVP).[1]

Historie

editovat
 
Německý polopás Sd.Kfz. 251
 
Sovětský kolový OT BTR-60
 
Americký pásový OT M113

Vývoj obrněných transportérů začal již v souvislosti s nasazením prvních tanků v průběhu 1. světové války, ale opravdový rozvoj této kategorie obrněných vozidel přinesl až další světový konflikt. Tankové jednotky bez podpory pěchoty často utrpěly velké ztráty v důsledku použití stále účinnějších protitankových zbraní. Proto pokud to bylo možné, byly tanky doprovázeny motorizovanou pěchotou (na nákladních automobilech) nebo tankovým desantem, kdy se vojáci vezli přímo na tanku (především v Rudé armádě). Nedostatečná průchodnost terénem v prvním případě a zranitelnost výsadku v případě druhém vedly k vývoji specializovaného dopravního prostředku, který měl dopravit pěchotu na bojiště spolu s tanky.

2. světová válka

editovat

Jako první nasadil obrněné transportéry v roce 1939 Wehrmacht, který používal polopásové typy Sd.Kfz. 250 a Sd.Kfz. 251 u jednotek pancéřových granátníků. Většina německých motorizovaných pěších útvarů však byla i nadále převážena nákladními automobily. Britská armáda a země Britského společenství národů dostávaly od roku 1940 masově vyráběné pásové transportéry Universal Carrier, zatímco Američané vyráběli pro vlastní armádu i pro Spojence polopásové transportéry M2 a M3 Half-track. Sovětský svaz za války obrněné transportéry příliš nepoužíval (výjimkou byla americká vozidla dodaná v rámci programu Lend-Lease), od roku 1942 ale systematicky využíval ukořistěné německé stroje a polopásové nákladní vozy ZiS-42.[2] Spojenci používali k přepravě pěchoty také obrněné transportéry Kangaroo, což byly různé typy tanků bez věže, na jejímž místě se nacházel prostor pro výsadek.

Poválečný vývoj

editovat

Po druhé světové válce došlo k poklesu oblíbenosti polopásové koncepce a do výzbroje většiny armád byly zařazeny kolové nebo pásové obrněné transportéry. Sovětský svaz ve velkých počtech zavedl i exportoval kolové obrněné transportéry BTR-152, BTR-40, BTR-60, BTR-70 a BTR-80, jakož i pásové MT-LB a BTR-50. Mezi nejrozšířenější pásové OT na světě se řadí americký M113, zatímco kolový OT Stryker používají jen Spojené státy a Peru. Americká armáda plánuje nahradit zbývající trasportéry M113 vozidly AMPV, která jsou postavena na základě bojových vozidel pěchoty M2 Bradley. Rozšířená jsou i vozidla evropských výrobců, například Patria AMV, Boxer nebo Piranha.

Československá lidová armáda používala například polopásový OT-810 (vycházel z Sd.Kfz. 251), OT-64 SKOT (střední kolový obrněný transportér) nebo OT-62 TOPAS (transportér obrněný pásový). Česká armáda má ve výzbroji vozidla Pandur II ve verzi kolové bojové vozidlo pěchoty (KBVP) a kolový obrněný transportér (KOT), která nahradila dříve užívaná obrněná vozidla OT-64 SKOT.

Kolové OT 8x8

editovat

Z konstrukčního hlediska dominují kategorii moderních kolových obrněných transportérů osmikolová vozidla, ale nabízeny jsou i šestikolové varianty,[1] jako je například VBTP-MR Guarani pro Brazílii, který vychází z vozu Iveco SuperAV 8x8.

Reference

editovat
  1. a b VISINGR, Lukáš. Zbraně 21. století. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1986-6. Kapitola Pěchotní vozidla, s. 69–71. 
  2. Encyklopedie tanků a vozidel obrněných jednotek od 1. světové války do současnosti. Překlad Petr Tůma. Praha: Naše vojsko, 2010. ISBN 978-80-206-1114-7. Kapitola Sovětská polopásová vozidla, s. 196. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat