Občanské radosti

Občanské radosti
	Bürgerfreuden!
Žánr	singspiel („rakouský občanský obraz se sbory“)
Skladatel	Wenzel Müller
Libretista	Karl Friedrich Hensler
Počet dějství	1
Originální jazyk	němčina
Premiéra	2. března 1797 Vídeň, Theater in der Leopoldstadt
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Občanské radosti (v německém originále Bürgerfreuden!) je příležitostná hra se sbory (singspiel) o jednom jednání českoněmeckého skladatele Wenzela Müllera na libreto Karla Friedricha Henslera. Její premiéru uvedlo 2. března 1797 vídeňské divadlo Theater in der Leopoldstadt.^[1]^[2]

Jedná se o pokračování obdobné hry Evžen Druhý aneb Hrdina našeho věku; vystupují zde v zásadě stejné postavy a stejné je i téma oslavy rakouského vlastenectví a vojenské služby, a konkrétně vojevůdce arcivévody Karla,^[3] jehož úspěchy ve vojenské kampani první koalice proti vojskům Francouzské republiky od léta roku 1796 – zmiňována je konkrétně bitva u Ambergu 4. srpna 1796 – byly nedlouho před premiérou této nové hry završeny dobytím pevnosti Kehl naproti Štrasburku dne 10. ledna 1797, čímž byla francouzská vojska zatlačena za Rýn.^[4] Spolu s touto hrou se zpěvy byla hrána jednoaktová veselohra Rakouský voják v Kehlu (Der österreichische Soldat in Kehl), rovněž od K. F. Henslera.^[5]

Občanské radosti byly po premiéře 2. března 1797 hrány ještě následující dva večery, další uvedení nejsou z divadla v Leopoldstadtu ani jiných divadel zaznamenána, i když text byl vydán tiskem. Kritika (Allgemeines europäisches Journal) lakonicky konstatovala, že „to měly být vlastenecké kusy, a jako takové je třeba je pochválit pro jejich záměr“.^[6]

Postavy

Arcivévoda Karel, obraz Johanna Baptisty Seeleho z roku 1800

Pan von Kronthal, okresní hejtman
Amalia, jeho choť
Gustav a Karlchen, jeho děti
Bernhard Rehm, dragoun pod princem Evženem v roce 1734
Anton Rehm, jeho syn, řezník
Hannchen, jeho dcera
Poštmistr Werlau
Joseph, jeho syn
Treumann, učitel
Kaspar, řeznický pacholek
Jakob Hellwig, hostinský U zlaté hvězdy
Florian, číšník
Fleck, mistr ševcovský
Schnepper, místní holič
Měšťané a řemeslníci
Měšťanské dívky, vojáci, poštovní sluhové^[3]

Děj opery

(Odehrává se v městečku s poštovní stanicí nedaleko Vídně.)

(1. obraz – Hostinec U zlaté hvězdy) Mužská část obyvatel městečka vesele popíjí a přitom provolává slávu arcivévodovi Karlovi (sbor Der Sieger kommt im Siegesglanz). Řezník Anton Rehm se včera vrátil z Vídně a přináší zprávu, že se prý zítra má arcivévoda vrátit z rýnské fronty do hlavního města. Všichni se těší, jak se zpijí na oslavu této události. Napadne je však, že silnice do Vídně vede přes jejich městečko a že tudy proto musí arcivévoda projet. To potvrzuje i poštmistr Werlau, který dostal rozkaz připravit na poště 16 koní na přepřah. Muži se předhánějí v nápadech, jak hrdinu uvítat, ale protože salvy na počest by při jejich stavu mohly dopadnout špatně a nápad uvítat ho delegací počestných dívek s květinami se ukáže neproveditelným pro nedostatek počestných dívek a květin, rozhodnou se pro iluminaci města a slavnostní verše.

Obyvatelstvo Štrasburku se účastní demolice kehlské reduty 9. ledna 1797, rytina Frédérica Regameye z roku 1905

(2. obraz – Místnost v domě řezníka Rehma) Řezníkův otec, starý vysloužilec Bernhard, sděluje své vnučce Hannchen novinu o průjezdu arcivévody Karla. Oba hovoří s nadšením o arcivévodově hrdinství, mládí a kráse a děkují Bohu za to, že poslal vlasti ochránce přímo z císařského rodu. Přichází okresní hejtman a rozebírá věc s Bernhardem politicky: přes velkohubé proklamace Francouzů zde vládne hrdinný německý duch a všichni Rakušané, Uhři a Češi stojí neochvějně za svým mocnářem. Hejtman navíc starci sděluje, že se z fronty vrátil Joseph, poštmistrův syn a Hannchenin snoubenec, ale to je zatím tajemstvím.

Hannchen a pacholek Kaspar zatím pracují. Kastap si myslí, že když je Joseph u vojska, kyne mu naděje namluvit si Hannchen. Ta ho odbývá. Kaspar naznačuje dívčinu otci, že by si Hannchen rád vzal, a řezník toho chce využít k tomu, aby Kaspara – který jako pasovský občan nepodléhá odvodu – přiměl dát se k vojsku. Tvrdí, že mu Hannchen s radostí dá, až si Kaspar odslouží pár let u armády. Totéž Kasparovi potvrdí i Bernhard a nakonec i do věci zasvěcená Hannchen. Jenže Kaspar má jasno: lepší žádná ženská než vojenský mundúr.

(3. obraz – Místnost u okresního hejtmana) Hejtmanovi malí synové Karl a Gustav ukazují Josephovi na mapách místa arcivévodových vítězství, jako bit vy u Ambergu a dobytí Kehlu. Jejich otec i matka Amalie je za vzorné vlastenectví chválí. K hejtmanovi se ohlašuje řezník Rehm; hejtman ho dává uvést a současně posílá pro poštmistra. Rehm hejtmanovi vypráví, co se dozvěděl o průjezdu arcivévody městečkem, a žádá ho, aby schválil vítací plány, na kterých se usnesli v hospodě. Hejtman s radostí vyhoví a oba si vyměňují postřehy o projevech lásky k vlasti a dobrotivému vladaři, kterých je všude plno. Poté hejtman hovoří s poštmistrem; nejprve mu sděluje, že jeho syn Joseph se vyznamenal při zdolávání pevnosti Kehlu a dostal zlatou medaili, a pak mu přivádí Josepha samotného. Joseph se objímá s otcem a vypráví mu o tom, jak arcivévoda dal dobrotivě přinést vojákům hloubícím zákopy maso a alkohol. Hejtman, poštmistr a následně i přišedší Bernhard přejí Josephovi, aby mu zůstala hrdinská odvaha, a připomínají, aby se řádně modlil, protože Bůh přeje ve válce zbožnému lidu, který miluje svou vrchnost.

(4. obraz – Místnost v domě řezníka Rehma) Hannchen a rozmrzelý Kaspar chystají iluminaci domu, která se má soustředit na osvětlený portrét arcivévody. Učitel Treumann si zoufá, protože stále nemá inspiraci pro oslavnou báseň, ale s pomocí řezníkova silného vína nakonec nějaké rýmy sestaví. Přichází hejtman a tvrdí, že se Joseph vrátil z boje s vyznamenáním, ale bez nohy, oka a lecčehos dalšího. Řezník přísahá, že si válečného hrdinu Hannchen i tak vezme, byť by ji k tomu musel donutit násilím. Když tuto zprávu tlumočí Hannchen a když se Joseph sám dostaví s páskou přes oko a dřevěnou nohou, vypadá to, že Rehm bude svou sukovici potřebovat – Hannchen Josepha sice lituje, ale sňatek s ním se jí už nezdá tak lákavý (zvlášť když jí Kaspar připomíná, že on má všechny údy v pořádku). Když však otec dceři pohrozí, že ji dá do kláštera, Hannchen rychle poslechne: raději mrzáka za muže než život zasvěcený Bohu. Joseph ale odhazuje pásku i protézu a naopak ukazuje medaili. Všichni se radují.

Tu se ozve poštovská trubka a poštmistr s paní hejtmanovou vpadnou se špatnou zprávou: arcivévoda projel městečkem prakticky tryskem, iluminace ani báseň nepřišly ke slovu a obyvatelé se museli spokojit s tím, že se na ně z kočáru dobrotivě usmál. Všichni se smlouvají, že místo toho uspořádají zítra na náměstí slavnost na Karlovu počest (závěrečný sbor Der Sieger kehret aus dem Feld).^[3]

Odkazy

Reference

↑ ANGELMÜLLER, Rudolf. Wenzel Müller und „sein“ Leopoldstädter Theater. Wien Köln Weimar: Böhlau Verlag, 2009. 301 s. ISBN 978-3-205-78448-7. S. 45. (německy)
↑ KRÄMER, Jörg. Deutschsprachiges Musiktheater im späten 18. Jahrhundert. Svazek 1. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, 1998. 935 s. ISBN 3-484-18149-4. S. 839. (německy)
↑ ^a ^b ^c Podle libreta, viz Externí odkazy.
↑ ALLMAYER-BECK, Johann Christoph. Karl. In: Neue Deutsche Biographie. Berlin: Duncker & Humblot, 1977. Dostupné online. Svazek 11. S. 242–243. (německy)
↑ VOLL, Matthäus. Chronologisches Verzeichniß aller Schauspiele, deutschen und italienischen Opern, Pantomimen und Ballette, welche seit Monath April 1794 bis wieder dahin 1807, nämlich durch volle 13 Jahre sowohl in den k.k. Hoftheatern als auch in den k.k. privil. Schauspielhäusern, vormahls auf der Wieden, nun an der Wien und in der Leopoldstadt aufgeführet worden sind Mit den Namen der Dichter und Musik-Kompositeure ; Nebst dem Ausweise aller Individuen, die während dieser Zeit in den 4 Theatern, theils in Gast- theils in Debüts-Rollen aufgetreten sind. Wien: Wallishauser, 1807. 218 s. Dostupné online. S. 121. (německy)
↑ Übersicht der vorzüglichen deutschen Bühnen – Monat März – Vorstadttheater in der Leopoldstadt. Allgemeines europäisches Journal. 1797, roč. 4, čís. 3, s. 222. Dostupné online [cit. 2024-11-05]. (německy)

Literatura

KRONE, Walter. Wenzel Müller. Ein Beitrag zur Geschichte der komischen Oper. Berlin, 1906. 90 s. disertační práce. Friedrich-Wilhelms-Universität. Vedoucí práce Friedländer M., Kretzschmar H..
ANGELMÜLLER, Rudolf. Wenzel Müller und „sein“ Leopoldstädter Theater. Wien Köln Weimar: Böhlau Verlag, 2009. 301 s. ISBN 978-3-205-78448-7. (německy)
JAKUBCOVÁ, Alena. Müller Wenzel. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích – Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav – Academia, 2006. Dostupné online. ISBN 80-200-1346-6, ISBN 80-7008-188-0. S. 346–353.

Externí odkazy

Libreto Občanských radostí v databázi Knihy Google (v němčině)

[Angelmüller-1] ANGELMÜLLER, Rudolf. Wenzel Müller und „sein“ Leopoldstädter Theater. Wien Köln Weimar: Böhlau Verlag, 2009. 301 s. ISBN 978-3-205-78448-7. S. 45. (německy)

[2] KRÄMER, Jörg. Deutschsprachiges Musiktheater im späten 18. Jahrhundert. Svazek 1. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, 1998. 935 s. ISBN 3-484-18149-4. S. 839. (německy)

[Libreto-3] Podle libreta, viz Externí odkazy.

[4] ALLMAYER-BECK, Johann Christoph. Karl. In: Neue Deutsche Biographie. Berlin: Duncker & Humblot, 1977. Dostupné online. Svazek 11. S. 242–243. (německy)

[5] VOLL, Matthäus. Chronologisches Verzeichniß aller Schauspiele, deutschen und italienischen Opern, Pantomimen und Ballette, welche seit Monath April 1794 bis wieder dahin 1807, nämlich durch volle 13 Jahre sowohl in den k.k. Hoftheatern als auch in den k.k. privil. Schauspielhäusern, vormahls auf der Wieden, nun an der Wien und in der Leopoldstadt aufgeführet worden sind Mit den Namen der Dichter und Musik-Kompositeure ; Nebst dem Ausweise aller Individuen, die während dieser Zeit in den 4 Theatern, theils in Gast- theils in Debüts-Rollen aufgetreten sind. Wien: Wallishauser, 1807. 218 s. Dostupné online. S. 121. (německy)

[6] Übersicht der vorzüglichen deutschen Bühnen – Monat März – Vorstadttheater in der Leopoldstadt. Allgemeines europäisches Journal. 1797, roč. 4, čís. 3, s. 222. Dostupné online [cit. 2024-11-05]. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]