OS/360

operační systém

OS/360, plným názvem IBM System/360 Operating System,[1][2] je operační systém pro dávkové zpracování společnosti IBM pro tehdejší sálové počítače IBM System/360, který byl ohlášen v roce 1964 a vyvíjen do roku 1972. Byl to jeden z prvních[pozn. 1] operačních systémů, které vyžadovaly, aby hardware počítače zahrnoval alespoň jedno úložné zařízení s přímým přístupem.

IBM System/360 Operating System (OS/360)
Logo
VyvíjíIBM
Rodina OSOS/360
Druhdávkové zpracování
První zveřejnění31. 3. 1966
Aktuální verze21.8 / srpen 1972
Podporované platformyS/360, S/370
Programovací jazykJazyk symbolických adres, Basic Systems Language (BSL)
LicenceVolné dílo
Stavz/OS aktivní, starší systémy ukončený vývoj
NástupceOS/VS1, OS/VS2 (SVS)

Vývoj systému OS/360 skončil v roce 1972 vydáním verze 21.8, navazují však na něj další operační systémy, včetně systému MVS s virtuální pamětí a 64bitového systému z/OS, které jsou provozované i po roce 2020, a zachovávají kompatibilitu s OS/360 na aplikační úrovni.

Druhým hlavním operačním systémem pro počítače IBM System/360 byl DOS/360.

Společnost IBM ohlásila tři různé úrovně systému OS/360, které byly generované ze stejné pásky a sdílely většinu kódu. IBM nakonec tyto varianty přejmenovala a provedla některé významné změny návrhu:

  • Single Sequential Scheduler (SSS)
    • Option 1
    • Primary Control Program (PCP)
  • Multiple Sequential Schedulers (MSS)
    • Option 2
    • Multiprogramming with a Fixed number of Tasks (MFT)
    • MFT II
  • Multiple Priority Schedulers (MPS)
    • Option 4
    • VMS[pozn. 2]
    • Multiprogramming with a Variable number of Tasks (MVT)
    • Model 65 Multiprocessing (M65MP)

Uživatelé systém často nazývali různými přezdívkami, například „Big OS“, „OS/MFT“, které nebyly společností IBM oficiálně uznány.

IBM poskytovala OS/360 jako sadu knihoven na pásce, které se při instalaci musely rozbalit na zařízení s přímým přístupem (DASD), aby bylo možné provést generování systému. IBM také volitelně nabízela sadu pásek se zdrojovými texty, které bylo možné použít k úpravě a sestavení modulů, které IBM normálně poskytovala ve formě cílového kódu. IBM navíc nabízela mikrofiše s výpisy zdrojových textů základních programů v jazyce symbolických adres a následné služby.[pozn. 3] Distribuce zdrojových kódů trvala, dokud IBM pro licencovaný software nezavedla politiku Object Code Only (OCO, pouze cílové kódy).[3]

V současnosti je OS/360 volným dílem[4] a lze si jej volně stáhnout. Je možné jej provozovat na skutečném hardwaru System/360, nebo na emulátoru Hercules, který je k dispozici pro většinu unixových systémů včetně Linuxu, Solarisu a MacOSu, i pro Microsoft Windows. Existují hotová CD se systémem OS/360, obsahující předgenerované verze OS/360 21.8 připravené pro spuštění v emulátoru Hercules.

OS/360 byl ovlivněn dřívějšími softwarovými sestavami IBM 7090/94 IBSYS a Input/Output Control System (IOCS) pro IBM 7090/7094[zdroj?] a především operačním systémem PR155 pro procesory IBM 1410/7010.[zdroj?] IBM původně zamýšlela, že System/360 bude mít pouze jeden dávkově orientovaný[pozn. 4] operační systém, OS/360,[5] schopný běhu na strojích s pouhými 32 KiB paměti.[pozn. 5] Pro nejsilnější System/360 Model 67 měla v úmyslu dodávat zvláštní operační systém se sdílením času nazvaný TSS/360. IBM se nakonec rozhodla dodávat jiné, jednodušší dávkově orientované operační systémy, pro což existují nejméně dvě vysvětlení:

  • IBM zjistila, že „přibližně 1,5 milionu instrukcí, které umožní, aby systém pracoval prakticky bez ručního zásahu“[6] a které tvoří OS/360, by se nevešlo do omezené paměti dostupné na menších modelech System/360;[7] nebo
  • protože si uvědomila, že vývoj systému OS/360 bude trvat mnohem déle než se předpokládalo.

Aby IBM zabránila propadu prodeje hardwaru System/360, vytvořila řadu mezistupňů: nejdříve IBM Basic Programming Support (BPS) a BOS/360 (Basic Operating System, pro nejmenší stroje s 8 Kbyte paměti), pak TOS/360 (Tape Operating System, pro stroje s nejméně 16 Kbyte paměti bez diskových jednotek, pouze s magnetopáskovými jednotkami), a nakonec DOS/360 (Disk Operating System), který se stal mainstreamovým operačním systémem a předchůdcem široce používaného systému z/VSE.[7][8]

Společnost IBM vydala tři varianty systému OS/360: v roce 1966 PCP (Primary Control Program), základní variantu, která neumožňovala běh více úloh současně; současný běh více úloh umožňovala varianta MFT (Multiprogramming with a Fixed number of Tasks) určená pro středně velké stroje a varianta MVT (Multiprogramming with a Variable number of Tasks) pro nejvýkonnější stroje.[9] MFT a MVT se používaly nejméně do roku 1981,[10] tedy deset let po uvedení jejich následníků.[11] Dělení mezi MFT a MVT vzniklo kvůli omezením úložného prostoru a plánování. Zpočátku IBM tvrdila, že MFT a MVT jsou jednoduše „dvě konfigurace řídicího programu OS/360“, ale později je uváděla jako „zvláštní verze OS/360“.[2][5]

OS/360 byl původně napsán v jazyce symbolických adres. Později byla část kódu OS/360 napsána v Basic Systems Language (BSL),[12] novém jazyce, odvozeném z PL/I. V BSL byla napsána velká část kódu pro TSO ve verzi 20.

Vývoj systému TSS/360 trval tak dlouho a systém byl zpočátku tak nespolehlivý, že byl dodáván až ve verzi TSS/370 PRPQ až pro počítače IBM System/370. Náhradou byl hypervizor CP-67, který v té době fungoval natolik dobře, že jej IBM poskytovala bez záruky několika velkým zákazníkům pro systémy se sdílením času.[13]

Varianty OS/360

editovat

Tyto tři varianty poskytovaly tak podobné nástroje, že portování aplikací mezi nimi obvykle vyžadovalo minimální úsilí; stejná verze většiny[pozn. 6] programových produktů společnosti IBM, aplikací a utilit běžela na obou. Následující text většinou považuje za PCP, MFT a MVT za používanější nová jména pro původní produkty SSS, MSS a MPS, i když se od nich v některých detailech návrhu lišily. Tento text také nerozlišuje mezi M65MP a MVT.

Oficiálně nejsou PCP, MFT a MVT zvláštní operační systémy ze skupiny OS/360,[2] ale pouze volbou při instalaci systému, třemi různými variantami jádra OS a plánovače. Kvůli odlišnému použití a paměťovým požadavkům je však uživatelé obvykle považují za de facto různé operační systémy a odkazují se na ně jako na „časný OS/360“, „OS/MFT“, „OS/MVT“. MFT se odlišuje od MVT především způsobem, jakým spravuje paměť: při instalaci MFT musí zákazník při generování systému (SysGen) určit pevný počet oblastí paměti s pevnými hranicemi,[pozn. 7] přičemž při provozu mohl být v každé oblasti zaveden jiný program, a tyto programy běžely „současně“(pseudoparalelismus).[5]

Primary Control Program (PCP) byl určen pro stroje s malou pamětí. Podobá se MFT[pozn. 8] s jedním oddílem. Zkušenosti ukázaly, že není vhodné instalovat OS/360 na systémy s méně než 128 KiB paměti, i když omezené produkční použití bylo možné i na mnohem menších strojích, např. se 48 KiB paměti. V posledním vydání OS/360 již PCP nebylo, bylo k dispozici pouze MFT II a MVT, které obě vyžadovaly více paměti.

Ve voláních některých systémově závislých maker se pro PCP používalo SYS=MIN.

Multiprogramming with a Fixed number of Tasks (MFT) byl navržen jako mezistupeň, dokud nebyla (od roku 1967) dostupná varianta Multiprogramming with a Variable number of Tasks (MVT). První verze MVT měly mnoho problémů, takže jednodušší MFT se používalo ještě mnoho let. Po uvedení nových strojů IBM System/370 s virtuální pamětí v roce 1972, IBM dodávala MFT 2 pod názvem OS/VS1, což byla poslední verze této varianty systému.

První verze MFT[14] sdílely většinu kódu a architekturu s PCP, a byly omezené na čtyři oddíly. Spustit několik oddílů bylo velmi obtížné. Mnoho instalací používalo pro zjednodušení Houston Automatic Spooling Priority (HASP).

MFT Verze II (MFT-II)[15] sdílela většinu kódu řídicího programu a plánovače s MVT, a byla mnohem flexibilnější. Maximální počet oddílů byl zvětšena na 52.

Pozdější úpravy MFT-II přidaly sub-tasking, takže počet úloh už nebyl pevný, i když počet oddílů zůstával omezen.

Zkušenosti ukazovaly, že není vhodné instalovat MFT na systémy s méně než 256 KiB paměti,[16] což bylo v 60. letech 20. století dosti velké množství.

Ve voláních systémově závislých maker se pro MFT používalo SYS=INT.

Multiprogramming with a Variable number of Tasks (MVT)[17] byla nejpropracovanější ze všech tří dostupných variant řídicího programu OS/360, a jednou ze dvou dostupných konfigurací v posledním vydání.[18] MVT bylo určeno pro největší stroje rodiny System/360. Bylo ohlášeno v roce 1964, ale dostupné bylo až od roku 1967. První verze měly mnoho problémů a proto se jednodušší MFT používalo ještě mnoho let. Zkušenosti ukázaly, že není dobré instalovat MVT na systémy s méně než 512 KiB paměti.

MVT pracuje s veškerou pamětí nepoužitou operačním systémem jako s fondem, ze kterého přiděluje souvislé oblasti podle potřeb libovolného[pozn. 9] množství současně spuštěných aplikací a systémových programů. Toto schéma je flexibilnější než MFT a z principu používalo paměť efektivněji, jeho problémem však byla fragmentace paměti – po určité době se mohlo stát, že ačkoli existovalo dostatečné množství volné paměti pro spuštění určitého programu, tato volná paměť byla rozdělena na několik částí, z nichž žádná nemá dostatečnou velikost.[5] System/360 neměl hardware pro relokaci paměti, který by umožňoval přesouvat úlohy v paměti a tak omezovat fragmentaci. Systém poskytoval nástroj nazývaný Rollout/Rollin, který umožňoval odsunout běžící úlohu do sekundární paměti, a tak umožnit jiným úlohám použít zabranou paměť. Odsunutá úloha však musela být později načtena na původní umístění.[19]

V roce 1971 bylo ve verzi 20.1 do MVT doplněno Time Sharing Option (TSO), které se stalo nejpoužívanějším prostředím pro vývoj programů, protože poskytovalo editor, možnost zadávat dávkové úlohy, být informován o jejich dokončení, a prohlížet výsledky bez čekání na vytištěné zprávy, a ladicí programy pro některé programovací jazyky používané na System/360. TSO v OS/360[pozn. 10] využívalo pro komunikaci s terminály Telecommunications Access Method (TCAM). Název TCAM naznačoval, že IBM doufala, že se stane standardní přístupovou metodou pro datové komunikace, ale ve skutečnosti se TCAM v OS/VS2 používala téměř výhradně pro TSO a ve druhé polovině 70. let 20. století byla z větší části nahrazena novější verzí Virtual Telecommunications Access Method (VTAM).

Ve voláních některých systémově závislých maker bylo MVT označováno SYS=VMS.

Model 65 Multiprocessing (M65MP) je variantou MVT. Byl určen pro 360/65 v režimu Multisystem.[20] M65MP hlídá použití instrukce Set System Mask (SSM) pro serializaci chráněného kódu mezi dvěma procesory. Jinak je chování a rozhraní M65MP z větší části stejné jako v jiných systémech MVT.

Pro M65MP se ve voláních systémově závislých maker používalo SYS=VMS stejně jako pro jednoprocesorové MVT.

Společné vlastnosti

editovat

Z pohledu aplikačních programů poskytují PCP, MFT a MVT podobné nástroje:

  • Stejné aplikační programové rozhraní (API) a ABI (ABI), takže aplikační programy mohly být přenášeny mezi MFT a MVT aniž by bylo třeba je měnit, znovu sestavovat nebo znovu překládat.
  • Stejný JCL (Jazyk pro řízení úloh, pro zadávání dávkových úloh), který byl flexibilnější a snáze použitelný, i když složitější než JCL v DOS/360.
  • Stejné nástroje (přístupové metody) pro čtení a zápis souborů a pro datové komunikace:
    • Sekvenční datové soubory jsou normálně čteny nebo zapisovány po záznamech od začátku do konce s použitím BSAM nebo QSAM. Tyto techniky byly jediné možné pro magnetopáskové jednotky, čtečky a děrovače děrných štítků a tiskárny.
    • V indexovaných (Indexed Sequential Access Method) souborech určená část každého záznamu představuje klíč, který lze použít pro vyhledání určitých záznamů.
    • V souborech s přímým přístupem (BDAM) musí aplikační program zadat relativní číslo bloku, relativní stopu a záznam (TTR) nebo skutečné fyzické umístění (MBBCCHHR)[pozn. 11] na Zařízení s přímým přístupem (DASD) dat, ke kterým chce přistupovat nebo výchozí bod pro vyhledávání podle klíče. Programování BDAM nebylo snadné a většina institucí jej sama nikdy nepoužívala; byl to však nejrychlejší způsob přístupu k datům na discích a mnoho softwarových společností jej používalo ve svých produktech, především v systémech pro správu databází např. ADABAS, IDMS a DL/I společnosti IBM. BDAM je také dostupný ve Fortranu pro OS/360. Datové soubory používající BDAM nesdružují záznamy do bloků, tj. jeden logický záznam odpovídá jednomu fyzickému záznamu.
    • Další struktura souborů, členěné, a přístupová metoda (BPAM), se používala především pro přístup k programovým knihovnám. I když členěné soubory je třeba zkomprimovat, aby se uvolnil volný prostor, mají menší režii než obdobné řešení pro Core Image Library pro DOS/360, protože MFT a MVT podporují několik členěných datových souborů a každý projekt obecně má alespoň jeden.
    • Generační datové soubory (GDGs) byly původně navrženy tak, aby podporovaly zálohovací metodu Grandfather-Father-Son -, pokud byl soubor změněn, změněná verze se stala novým synem, předchozí syn se stal otcem, předchozí otec se stal dědečkem a předchozí dědeček byl smazán. Bylo však možné nastavit GDG, aby se používaly více než 3 generace, a některé aplikace používaly GDGs pro shromažďování dat z velkého a proměnného počtu zdrojů a předávat tyto informace jednomu programu – každý shromáždění program vytvořil novou generaci souboru a závěrečný program čte celou skupinu jako jediný sekvenční soubor (díky neuvedení čísla generace v JCL).
    • BTAM, nástroje pro datovou komunikaci, byly podle dnešních standardů primitivní a obtížně použitelné. Umožňovaly však komunikovat téměř s libovolným typem terminálu, což byla velká výhoda v době, kdy standardizace komunikačních protokolů prakticky neexistovala.
  • Systém jmen souborů umožňuje dávat souborům hierarchická jména s nejvýše 8 znaky jména v každé úrovni, například PROJEKT.UŽIVATEL.JMÉNO_SOUBORU. Jména jsou svázána s implementací systémového katalogu (SYSCTLG) a řídicích svazků (CVOLs), které používaly záznamy s osmibytovými klíči.

Společné vlastnosti MFT a MVT

editovat

Některé vlastnosti byly dostupné pouze pro MFT a MVT:

Data vydání

editovat

Tato data jsou převzata z IBM 360 Operating Systems Release History, System/370 Market Chronology of Products & Services, IBM. z/OS, z/OS.e, and OS/390 marketing and service announce, availability, and withdrawal dates [online]. Dostupné online.  a oznámení společnosti IBM.

Objednací číslo Ohlášen Dodáván od Ukončení
podpory
Rel # Název
360S 1964-04 Operating System/360
1964-04 1965-11 1 Operating System/360 prerelease
Single Sequential Scheduler
1964-04 1966-11 OS/360 Multiple Sequential Scheduler
360S 1965-12 1966-03-31 1 Operating System/360
360S 1966-06 2 Operating System/360
360S 1966-08-18 1966-08 4/5 Operating System/360
360S 1966-04-29 1966-10 6 Operating System/360
MFT
360S 1966-12-07 8 Operating System/360
360S 1967-02 9.5 Operating System/360
360S 1967-05 11 Operating System/360
360S 1967-08-08 12 Operating System/360
MVT?
360S 1967-08 13 Operating System/360
MVT
360S 1968-01 14 Operating System/360
360S 1968-08-30 15/16 Operating System/360
MFT-II, VTOC positioning
360S 1969-03 17 Operating System/360
360S 1969-07 1969-09 18 Operating System/360
SMF for MVT
360S 1969-10 18.6 Operating System/360
360S 1970-03 19 Operating System/360
360S 1970-06-01 1970-08-05 19.1 Operating System/360
SMF for MFT, MFT Attach, 1285/87/88 support
360S 1970-08-05 19.6 Operating System/360
360S 1970-09 20 Operating System/360<TSO>
360S 1971-02 20.1 Operating System/360
360S 20.6 Operating System/360
360S 21 Operating System/360
360S 21.6 Operating System/360
360S 21.7 Operating System/360
360S 1972-08 21.8 Operating System/360
Objednací číslo Ohlášen Dodáván od Ukončení
podpory
Rel # Název

Poznámky

editovat
  1. Pouze několik málo let po Atlas Supervisor, Burroughs MCP a GECOS
  2. Název VMS nemá žádnou spojitost se systémem VMS pro DEC VAX.
  3. Program Temporary Fixes nebyly dostupné ve formě zdrojového kódu.
  4. IBM nakonec dodávala i interaktivní prostředí pro OS/360, např. CRJE, ITF, TSO.
  5. Tento cíl se nepodařilo splnit a OS/360 vyžadoval i pro omezené použití nejméně 44 KiB paměti.
  6. Např. HASP nemohl běžet na PCP.
  7. Operator mohl zadáním příkazu DEFINE na operátorské konzoli ručně změnit rozvržení oblastí, ale systém je okamžitým potřebám automaticky nepřizpůsoboval.
  8. Nepodobá se však MFT II
  9. Podle dostupnosti prostředků, např. paměti nebo klíčů ochrany paměti.
  10. IBM později přidala možnost použití VTAM pro TSO, ale pouze v MVS.
  11. Datový soubor může mít atribut unmovable.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku OS/360 and successors na anglické Wikipedii.

  1. , 1965. IBM Operating System/360 Concepts and Facilities. [s.l.]: IBM. Dostupné online. C28-6535-0. 
  2. a b c , 1972. OS/360 Introduction. [s.l.]: IBM. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6534-3. 
  3. DISTRIBUTION OF IBM LICENSED PROGRAMS AND LICENSED PROGRAM MATERIALS AND MODIFIED AGREEMENT FOR IBM LICENSED PROGRAMS [online]. IBM, 1983-02-08 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. LTR ENUS283-016. 
  4. [s.l.]: [s.n.] 
  5. a b c d AUSLANDER, M. A.; JAFFE, J. F., 1973. Functional structure of IBM virtual storage operating systems Part I: Influences of dynamic address translation on operating system technology. www.research.ibm.com. IBM. Roč. 4. Dostupné online. 
  6. System/360 Model 91 [online]. IBM, 2003-01-23. Dostupné online. 
  7. a b JOHNSTON. VSE: A Look at the Past 40 Years. z/Journal. Thomas Communications, Inc., 2005-04-01, čís. duben/květen 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-04.  Archivováno 4. 3. 2009 na Wayback Machine.
  8. Chuck Boyer. The 360 Revolution [online]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. Introduction, op. cit., page 50
  10. T.Y. Johnston. Moving To a Total VM Environment [online]. Stanford Lineární Urychlovač Střed. Dostupné online. 
  11. The midseventies SHARE survey [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-12. 
  12. BSL Language Specifications. [s.l.]: IBM Dostupné online. Z28-6642-0. 
  13. The IBM 360/67 and CP/CMS
  14. IBM System/360 Operating System Multiprogramming With a Fixed Number of Tasks (MFT) Concepts and Considerations. [s.l.]: IBM, říjen 1966. Dostupné online. GC27-6926-0. 
  15. Planning for Multiprogramming With a Fixed Number of Tasks Version II (MFT II). [s.l.]: IBM, říjen 1967. Dostupné online. C27-6939-0. 
  16. Ray Saunders. MVS... And Before OS/360 ? [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-20. 
  17. IBM System/360 Operating System MVT Guide OS Release 21. 5. vyd. [s.l.]: IBM, březen 1972. Dostupné online. GC28-6720-4. 
  18. IBM System/360 Operating System Introduction OS Release 21. 4. vyd. [s.l.]: IBM, 1972-01-15. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6534-3. S. 50–51. Existují dvě konfigurace řídicího programu [OS/360]: ... Multiprogramming with a Variable number of Tasks (MVT). 
  19. IBM CORPORATION, 1973. OS System Generation Release 21. [s.l.]: [s.n.]. Dostupné online. S. 182. [nedostupný zdroj]
  20. IBM System/360 Model 65 Functional Characteristics. [s.l.]: IBM, září 1968. Dostupné online. A22-6884-3. S. 30–34. 

OS/360 příručky

editovat
DMMAC
OS Data Management Macro Instructions - Release 21.7. 2. vyd. [s.l.]: IBM, červen 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC26-3794-1. 
DMSVC
OS Data Management Macro Services Guide - Release 21.7. 3. vyd. [s.l.]: IBM, červenec 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC26-3746-2. 
DMSYS
OS Data Management for System Programmers - Release 21. 12. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6550-11. 
JCLREF
IBM System/360 Operating System: Job Control Language Reference - OS Release 21.7. 15. vyd. [s.l.]: IBM, srpen 1976. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6704-4. 
JCLUSER
IBM System/360 Operating System: Job Control Language User's Guide. 3. vyd. [s.l.]: IBM, červen 1971. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6703-2. 
LKED
IBM OS - Linkage Editor and Loader - Program Numbers 360S-ED-510 - 360S-ED-521 - 360S-LD-547. 11. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6538-10. 
MFT
IBM System/360 Operating System: MFT Guide - OS Release 21.7. 11. vyd. [s.l.]: IBM, srpen 1974. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC27-6939-10. 
MVT
IBM System/360 Operating System: MVT Guide - OS Release 21.7. 6. vyd. [s.l.]: IBM, srpen 1974. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6720-5. 
SMF
OS SMF. 8. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6712-7. 
SUP
OS Release 21 - IBM System/360 Operating System - Supervisor Services and Macro Instructions. 8. vyd. [s.l.]: IBM, září 1974. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6646-7. 
SYSCB
IBM System/360 Operating System: System Control Blocks. 10. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6628-9. 
SYSGEN
OS System Generation Release 21.8. 14. vyd. [s.l.]: IBM, srpen 1974. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6554-13. 
SYSPG
IBM System/360 Operating System: System Programmer's Guide. 9. vyd. [s.l.]: IBM, červen 1971. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6550-9. 
TSO
IBM System/360 Operating System: Time Sharing Option Guide - OS Release 21.7. 8. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6698-7. 
TSOCMD
IBM System/360 Operating System: Time Sharing Option - Command Language Reference - OS Release 21.7. 5. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6732-4. 

Příručky v řadě Program Logic

editovat
IOS 2. ed
IBM System/360 Operating System - Input/Output Supervisor - Program Number 360S-CI-535. 2. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1967. (Program Logic). Dostupné online. GY28-6616-1. 
IOS
OS I/O Supervisor Logic - Release 21 - Program Number 360S-CI-535. 10. vyd. [s.l.]: IBM, únor 1972. (Program Logic). Dostupné online. GY28-6616-9. 
IPL
IBM System/360 Operating System - Initial Program Loader and Nucleus Initialization Program - Program Number 360S-CI-535. 6. vyd. [s.l.]: IBM, březen 1972. (Program Logic). Dostupné online. GY28-6661-5. 
PCPJOB
IBM System/360 Operating System: Job Management, - Program Logic Manual, - Program Number 360S-CI-505. 6. vyd. [s.l.]: IBM, červen 1970. Dostupné online. GY28-6613-5. 
MVTJOB
IBM System/360 Operating System: MVT Job Management, Program Logic Manual, - Program Number 360S-CI-535 OS Release 21. 10. vyd. [s.l.]: IBM, březen 1972. Dostupné online. GY28-6660-9. 
MVTSUP
IBM System/360 Operating System - MVT Supervisor. 8. vyd. [s.l.]: [s.n.], květen 1973. (Program Logic). Dostupné online. GY28-6659-7. 

Literatura

editovat

Příručky

editovat

Články

editovat
  • Building the System/360 Mainframe Nearly Destroyed IBM [online]. IEEE Spectrum, 2019-04-05 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 

Reference v populární kultuře

editovat

Externí odkazy

editovat