Novosedly nad Nežárkou

obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji

Obec Novosedly nad Nežárkou (v místním nářečí Novosedla, německy Neusattel an der Naser) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Sestává z místních částí Novosedly nad Nežárkou, Kolence a Mláka. Žije zde 707[1] obyvatel.

Novosedly nad Nežárkou
Novosedly nad Nežárkou, náměstí (2011)
Novosedly nad Nežárkou, náměstí (2011)
Znak obce Novosedly nad NežárkouVlajka obce Novosedly nad Nežárkou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřeboň
Obec s rozšířenou působnostíTřeboň
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel707 (2024)[1]
Rozloha44,72 km²[2]
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ378 17
Počet domů386 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduNovosedly nad Nežárkou 182
378 17 Novosedly nad Nežárkou
ou@novosedly.cz
StarostaMgr. Filip Mencl
Oficiální web: www.novosedly.cz
Novosedly nad Nežárkou
Novosedly nad Nežárkou
Další údaje
Kód obce546844
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce

editovat

Obec Novosedly nad Nežárkou se skládá ze tří částí na třech stejnojmenných katastrálních územích.

Historie

editovat

Před první světovou válkou

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359 a nachází se v knihách prvního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic. Ze stejného pramene vyplývá také informace o prvním doloženém novosedelském faráři jménem Mikuláš, který tentýž rok zemřel. V roce 1619 byly Novosedly vypáleny.

První světová válka

editovat

Během let první světové války se neodehrálo nic výrazně významného. Do obce v roce 1914 přicestovalo 22 polských uprchlíků, dva z nich utekli, zbylí odjeli během roku 1915. V roce 1916 přicestovaly další dvě polské rodiny, celkem 11 osob. Jako i v jiných kostelích, i zde proběhly rekvírace zvonů. 3. října 1916 byl zabaven zvon Svatý Jakub (ulitý 1791), 17. září 1917 sejmut nejmenší zvon a 25. července 1918 přišel kostel sv. Václava dokonce i o 36 varhanních píšťal. Zabavené varhanní píšťaly byly nahrazeny až během roku 1932.

První republika

editovat

Konec Velké války obyvatelé oslavili průvodem k chrámu Páně, kde byla hrána národní hymna. 1. května 1919 byly na návsi vysazeny dvě lípy – na upomínku svobody. V roce 1921 zde žilo 402 obyvatel,[4] a ve dvacátých letech dvacátého století se zde nacházelo 121 domů.[pozn. 1]

Druhá světová válka

editovat

Stejně jako první světová válka, i ta druhá probíhala přiměřeně pokojně. Během celé doby okupace se v Novosedlech neudálo nic výrazně významného. 27. února 1945 do obce přijeli němečtí uprchlíci, v počtu do 142 osob. Byli ubytováni v obecní škole a po místních hostincích. Do 3. května 1945 všichni odešli. 2. května ale v Novosedlech pobývala větší jednotka SS, vybavená děly. Novosedly nad Nežárkou byly osvobozeny oddílem Rudé armády 9. května 1945, čítajícím přibližně tisícovku mužů okolo 15. hodiny. Ještě ráno toho dne tudy projížděly poslední zbytky německé branné moci.

1945–1948

editovat

V roce 1945 definitivně v okolí Novosedel skončila plavba dřeva, čímž místní obyvatelé přišli o jeden ze zdrojů obživy. Někteří obyvatelé se odstěhovali do vysídleného pohraničí jako noví osadníci, a to celkem 116 osob (viz tabulka)

Příjmení Jméno osídlená lokalita počet osob poznámka
Šmejkal František Výšpachy (dnes Bílá) 4
Šmejkal Jan Kladné 4
Lískovec František Výšpachy (dnes Bílá) 9
Kaštánek Ludvík Novosedly u Krumlova 6
Kubát František Kladné 4
Kouba Josef Kladné 4
Nestalovová Albína Staré Sedlo 3
Navara Jan Výšpachy (dnes Bílá) 9
Volek Ferdinand Jablonec nad Nisou 5 mlynář
Filípek Františel Dvoreček 9
Melichar Karel Chabařovice u Ústí nad Labem 4
Dvořák Adolf ? 4
Becherová Marie ? 5
Kubát Jan Kunějov 4
Škarda Adolf ? 2
Voběrka František Karlovy Vary 3
Viktora Josef Libonolec u Děčína[pozn. 2] 5
Sýkora František Větřní 3
Laštovka Karel Kladné 4
Kouba Josef Kladné 4
Šmejkalová Marie Větřní 2
Šmejkal František Větřní 4
Šmejkal Jan Kladné 4
Slavíček Josef Výšpachy (dnes Bílá) 4
Bérová Marie Výšpachy (dnes Bílá) 1

Farnost

editovat

Kostel svatého Václava

editovat
 
Kostel svatého Václava v Novosedlech nad Nežárkou (srpen 2013)
 
Dům čp. 65, přiléhající k novému hřbitovu, který od března 1910 obýval novosedelský farář P. Josef Duda († 1915)

Na kraji obce při příjezdu od Lomnice nad Lužnicí je kostel svatého Václava. Jeho současná pseudorománská podoba je výsledkem rekonstrukce z roku 1867. Dvojice základních kamenů s pamětními listinami byla usazena 11. května 1867, v roce 1869 byl kostel dostavěn a o rok později vysvěcen. Z původního gotického presbytáře s křížovou klenbou se stala sakristie.[5]

Farní hřbitov

editovat

Kolem starého farního kostela z doby před rokem 1359, který již nedostačoval množství věřících a poutníků, se nacházel původní hřbitov. Ten je dnes již zrušen, roku 1871 byl postaven a posvěcen nový, dodnes se nacházející u domu čp. 65.

Duchovní správa

editovat

Farnost zde byla již před rokem 1359. Během válečných tažení byla zdejší farnost přifařena k jedné z blízkých farností, a to k Lomnice nad Lužnicí, Stráži nad Nežárkou nebo i Třeboni. Lokálie zde byla ustanovena roku 1785 za vlády císaře Josefa II., prvním lokalistou se stal o rok později P. Beregisus Gregor († 17. srpna 1788), augustinián ze zrušeného augustiniánského kláštera v Třeboni. Záštitu nad lokálií převzala matice náboženská. Římskokatolická farnost Novosedly nad Nežárkou ke dni 31.12.2019 zanikla. Jejím právním nástupcem je Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou.[6][7]

Zajímavosti

editovat

Památník padlým v první světové válce

editovat

V roce 1922 opatřila obec Novosedly památník padlým a nezvěstným ve světové válce, který byl vztyčen jižně od kaple sv. Jana Nepomuckého. Z důvodu stavby okresní silnice však byl v roce 1935 přemístěn na severní stranu kaple a byl na náklady obce oplocen. Nese tato jména padlých a nezvěstných[8]

 
Nejnověji nese pomník jediné jméno – legionáře Jana Bíny[9] umučeného nacisty[8]
Příjmení Jméno čp.
Pražák Václav ?
Fryš Rudolf 10
Bašta Václav 62
Samec Josef 30
Pánek Jan 73
Dušák František 9
Fabian Antonín 10
Novák Vojtěch 88
Nerud František 41
Filípek Václav 48
Havel Václav 81
Štícha Josef 52
Bárta Josef 56
Lískovec Václav ?
Štěpka Jan 101
Štěpka (bratr Jana) 101

Kovárna na návsi

editovat

Na zdejší kovárně působili kováři Valek, Dvořák, Ludvík a Václav Šefčík. Během nájmu Václava Šefčíka byla v roce 1912 zrušena (částečně) tradice zvaná „sýpka“, tedy odměna usedlých hospodářů kováři za ostření výhradně orného nářadí ve formě obilného zrní. V roce 1926 byla kovárna připojena k elektrorozvodné síti. Při nástupu nového obecního kováře Františka Bašty v roce 1930 byl zvyk zvaný „sýpka“ definitivně zrušen a kovárna byla pronajata za stálý nájem.

Hasičský sbor

editovat

Podle pamětní knihy obce Novosedly byl hasičský dobrovolný sbor založen roku 1894 a vybaven ještě tentýž rok novou obloukovou stříkačkou v ceně 900 zlatých. Velitelem sboru se stal František Šírek, náměstkem velitele Matěj Hrubý, jednatelem František Vrkoč, cvičitelem Václav Sokolík a pokladníkem Alexander Albrecht. Po založení měl sbor celkem 25 členů. V roce 1901 byla zakoupena nová čtyřkolová stříkačka za 1 900 korun. K plné motorizaci sboru přispěla až koupě nové dvoukolové stříkačky, kterou obec zakoupila v Telči 29. září 1932 i s příslušenstvím, v celkové ceně 32 019 korun.

Triangulační bod

editovat

V roce 1937 blízko Novosedel proběhla stavba triangulační věže, při níž zemřel jeden z dělníků, původem ze Slovenska Dnes již tuto věž nikde v okolí nenajdeme, shořela totiž během vypalování trávy v roce 1946.

Památné stromy

editovat

Rožmberská rybniční soustava

editovat

V katastrálních územích Mláka a Novosedly nad Nežárkou jsou objekty národní kulturní památky Rožmberská rybniční soustava.[12]

Evropsky významná lokalita

editovat

Koryto Nežárky je chráněno v rámci evropsky významné lokality „Lužnice a Nežárka“.[13]

Osobnosti

editovat

Poznámky

editovat
  1. Uvedený počet domů nelze zcela přesně datovat, nicméně se jedná o rozmezí let 1922–1927. Pamětní kniha obce, která záznam obsahuje, byla založena 1. ledna 1922, kontrola zápisů byla provedena 23. března 1927. Zápis pochází nejspíše z první poloviny 20. let.
  2. Zapsáno doslovně "...do Libonolce u Děčína...", Libonolce ani Libonolec však jako lokalita zřejmě neexistuje.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Pamětní kniha obce Novosedel n.Nežárkou [online]. (1892) 1945–1954. Dostupné online. 
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche a kolektiv. Svazek 2 (K/O). [s.l.]: Academia, 1978. S. 502. 
  6. Výmaz z evidence [online]. MK ČR [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. a b Kozel, Petr, Jedlička, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  9. a b Záznam vojáka [online]. Vojenský ústřední archiv [cit. 2021-07-19]. Heslo Bína Jan. Dostupné online. 
  10. Dub u Jemčiny 102972
    Q26787978
  11. Dub v Mláce 102980
    Q26787982
  12. Památkový katalog: Rožmberská rybniční soustava [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  13. Evropsky významné lokality. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Slavnostní odhalení pamětní desky Janu Bínovi. www.csol.cz [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  15. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  16. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2011 – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat