Norvičský voláč
Norvičský voláč je plemeno holuba domácího, vyšlechtěné pro velké a dokonale kulaté vole. Je to čistě okrasné plemeno. Trvalé nafouknutí volete jej řadí mezi voláče, kde patří k voláčům středně velkým. Je to poměrně útlý pták s výrazně vzpřímenou postavou, středně dlouhýma nohama a opravdu výraznou volatostí. V seznamu plemen EE je zařazen mezi voláče a to pod číslem 0306.
| Norvičský voláč | |
|---|---|
.jpg) Norvičský voláč popelavě červený | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Anglie |
 Nizozemsko | |
| Využití | okrasný chov |
| Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
| Směr užitkovosti | okrasné plemeno |
| Tělesná charakteristika | |
| Tělesný rámec | střední |
| Klasifikace a standard | |
| Plemenná skupina | Voláči |
 multimediální obsah v kategorii na Commons | |
Charakteristika
editovatPředkové norvičského voláče údajně pochází z Holandska, nicméně toto plemeno bylo v Anglii chováno už v polovině 16. století.[1] Norvičský voláč tak patří mezi nejstarší anglická plemena holubů.[1] Je to poměrně malý voláč, celková délka těla činí asi 37 cm,[1] takže je velikostně srovnatelný s voláčem brněnským. Má výrazně vzpřímenou postavu, trup svírá se zemí úhel až 60°.[1] Má kulatou hlavu s širším a dobře klenutým čelem, oči bývají většinou oranžové až červené, jen bílí holubi mají oči vikvové. Krk je velmi dlouhý a poskytuje tak dostatečný prostor pro nejvýraznější exteriérový znak tohoto plemene: velmi velké a kulaté vole. Kulovité rozšíření volete pokračuje i na zadní část krku.[1][2][3] Rozvoj volatosti činí z norvičského voláče jednoho z nejdokonalejších plemen voláčů vůbec.[1] Trup je zvláště ve srovnání s voletem poměrně malý, ale hrudník je mnohem širší, než u stejně velkého brněnského či zakrslého anglického voláče. Křídla jsou dobře složená a leží na ocase, přičemž konce křídel dosahují skoro konce ocasu. Ten je naopak spíše kratší a nesený v linii hřbetu. Středně dlouhé nohy mají neopeřené běháky či prsty.
Opeření je krátké a dobře přilehlé. Barva opeření není pro hodnocení tohoto plemene na výstavách příliš důležitá. Co se kresby týče, přípustná je pouze tzv. anglická, neboli měsíčková kresba: peří na většině těla je barevné, bílý je půlměsíc na voleti, břicho, krajní ruční letky a rozety, bílá pírka vyrůstající na ramenou ptáka. Uznané barevné rázy jsou ráz černý, popelavě červený a žlutý, modrý, stříbřitý a červený a žlutý pruhový. Červení a žlutí a červenopruzí a žlutopruzí voláči mají světlý ocas. Kromě toho se chovají norvičští voláči celí bílí.
Chov norvičského voláče je poměrně snadný, je plodný a sám odchovává holoubata.[1]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Norvičský voláč na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b c d e f g PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Norvičský voláč, s. 204.
- ↑ HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Okrasný chov, s. 196.
- ↑ TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Voláči, s. 130.
Literatura
editovat- PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4.
- HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2.
- TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s.