Nickolas Muray

Nickolas Muray
Rodné jméno	Mandl Miklós
Narození	15. února 1892; Segedín
Úmrtí	2. listopadu 1965 (ve věku 73 let); New York
Povolání	fotograf a šermíř
Příbuzní	Ilona Murai Kerman (neteř)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nickolas Muray (narozen jako Mandl Miklós;^[1] 15. února 1892 Szeged – 2. listopadu 1965 New York) byl americký fotograf narozený v Maďarsku a olympijský šermíř.

Život a dílo

Muray se narodil v Segedíně a byl židovského původu.^[2]^[3]^[4] Jeho otec Samu Mandl byl poštovní pracovník a jeho matka Klara Lovit byla v domácnosti.^[5] V roce 1894 se přestěhovali do Budapěšti.^[5]

Navštěvoval školu grafického umění v Budapešti, kde studoval litografii, chemigrafii, a fotografii. Po získání mezinárodního certifikátu rytce absolvoval tříleté studium barevné chemigrafie v Berlíně, kde se mimo jiné naučil vyrábět barevné filtry. Na konci svého studia začal pracovat pro vydavatelství Ullstein. V roce 1913, v důsledku hrozby války v Evropě, se Muray vydal lodí do New Yorku, kde rychle našel práci jako barevný tiskař v Brooklynu.

V roce 1920 si otevřel vlastní portrétní ateliér ve svém domě v Greenwich Village, zatímco stále pracoval ve svém oboru jako tiskař a rytec. V roce 1921 získal zakázku od magazínu Harper's Bazaar na zhotovení portrétu herečky z Broadwaye Florence Reedové a brzy poté publikoval fotografie v časopisu každý měsíc a mohl si dovolit odejít ze zaměstnání rytce. V roce 1922 portrétoval tanečnici Deshu Delteilovou. V té době se potkal také s Ruth Harrietou Louiseovou, která měla původně ambice stát se malířkou. Ale po fotografické zkušenosti s Murayem se rozhodla jinak a stala se první fotografkou vedoucí portrétní studio americké mediální společnosti Metro-Goldwyn-Mayer (M.G.M.) v letech 1925–1930.

Velmi rychle se stal uznávaným portrétním fotografem, pořizoval portréty většiny celebrit New York City. V roce 1926 vyslal magazín Vanity Fair Muraye do Londýna, Paříže a Berlína, aby fotografoval tamější celebrity a v roce 1929 si pro stejný časopis portrétoval filmové hvězdy v Hollywoodu. Věnoval se také módní a reklamní fotografii. Jeho snímky byly publikovány v mnoha různých periodikách, včetně Vogue, Ladies' Home Journal nebo New York Times.

V letech 1920 až 1940 pořídil více než 10 000 portrétů. Jeho portréty Fridy Kahlo z roku 1938, pořízené v době, kdy Kahlo vystavovala v newyorské Julien Levy Gallery, se staly nejznámějšími a nejoblíbenějšími Murayovými portréty této umělkyně.^[6] Muray a Kahlo udržovali deset let milostný vztah, asi od roku 1931, poté co se Muray rozvedl se svou druhou manželkou a krátce po svatbě Kahlo s mexickými malířem Diego Riverou. Muray se potřetí oženil, Kahlo se s Riverou rozvedli a opět vzali. Muray se s ní chtěl oženit, ale když se ukázalo, že Kahlo chtěla Muraye pouze jako milence, Muray se s ní rozloučil nadobro a vzal si svou čtvrtou manželku, Peggy Murayovou.^[7] S Kahlo však zůstali dobrými přáteli až do její smrti v roce 1954.

Po zhroucení trhu se Murray odvrátil od celebrit a divadelních portrétů a stal se průkopníkem komerční fotografie, známým svými klasickými barevnými reklamními snímky.^[8] Je považován za mistra tříbarevného uhlotisku.^[8] Jeho posledním významným veřejným portrétem byl snímek Dwighta Davida Eisenhowera v 50. letech.