Nichita Stănescu
Nichita Stănescu (31. března 1933 Ploješť – 13. prosince 1983 Bukurešť) byl rumunský básník.
| Nichita Stănescu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 31. března 1933 Ploješť |
| Úmrtí | 13. prosince 1983 (ve věku 50 let) Bukurešť |
| Příčina úmrtí | hepatitida |
| Místo pohřbení | Cimitirul Șerban Vodă |
| Bydliště | Ploješť |
| Alma mater | Bukurešťská univerzita |
| Povolání | básník, esejista, novinář a překladatel |
| Ocenění | Herderova cena (1976) Zlatý věnec (1982) |
| Politická strana | Komunistická strana Rumunska |
| Choť | Doina Ciurea (1962–1963)[1] |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho matka byla Ruska původem z Voroněže, která uprchla z Ruska do Rumunska a provdala se zde v roce 1931. Dokončil střední školu v Ploješti, poté studoval rumunštinu a rumunskou literaturu na Bukurešťské univerzitě, absolvoval v roce 1957. Literárně debutoval v literárním časopise Tribuna. Později byl přispěvatelem a redaktorem časopisů Gazeta Literară, România Literară a Luceafărul. Jeho debutem byla kniha poezie Sensul iubirii (Cíl lásky). V roce 1975 mu byla udělena Herderova cena. Posledním svazkem poezie vydaným za jeho života byl Noduri şi semne (Uzly a znamení), publikovaný v roce 1982. Byl znám jako silný piják alkoholu.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Nichita Stănescu na anglické Wikipedii.
- ↑ Doina Ciurea. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nichita Stănescu na Wikimedia Commons
