Neubergovský palác
Neubergovský palác (nebo též palác Dobřenských, Neyerovský, či Salmovský palác), je barokní palác stojící v ulici Panská 891/5, na Novém Městě, Praha 1. V paláci v současnosti sídlí velvyslanectví Brazílie. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Neubergovský palác v Panské ulici | |
|---|---|
 Neubergovský palác v Panské ulici | |
| Účel stavby | |
komerční | |
| Základní informace | |
| Sloh | Vrcholné baroko |
| Výstavba | 18. století |
| Přestavba | 2004 (rekonstrukce) |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Dobřenští z Dobřenic |
| Další majitelé | Harbuval-Chamaré, Neuberkové |
| Současný majitel | Hlavní město Praha |
| Poloha | |
| Adresa | Panská 891/5 Praha 1, Nové Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Panská |
| Souřadnice | 50°5′4,92″ s. š., 14°25′37,56″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44557/1-1154 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny paláce
editovat
Dnešní palác vznikl na místě dvou gotických měšťanských domů ze 14. století. V roce 1711 byla majitelkou domu Sibylla Magdalena Franchimonová, (rozená Dobřenská z Dobřenic). Roku 1717 dům zdědil Karel Ferdinand Dobřenský, po něm byl majitelem v letech 1728–1747 vychovatel jeho synů Josef František Neyer z Neuern, který ho opět odkázal Dobřenským.
Dalším majitelem byl francouzský rod Harbuval de Chamaré. Ti v roce 1812 provedli obnovu zejména interiérů paláce.
V roce 1844 byl již majitelem Jan Norbert z Neuberka, kurátor Matice české a člen archeologického sboru Národního musea, jenž nechal opravit krov paláce. Jeho syn Jan Eduard z Neuberka odkázal Národnímu a Uměleckoprůmyslovému museu v Praze velké sbírky starožitností, dědictví po otci.
Palác byl později sídlem různých institucí; např. za první republiky tu byl obchod s obuví, v roce 1985 tu byly kanceláře Čedoku.[2] Současným majitelem je hlavní město Praha. Po rekonstrukci v roce 2004 se sem přestěhovalo brazilské velvyslanectví.
Architektura
editovatZ původních gotických domů se dochovaly sklepy a části zdiva. Barokní přestavba byla provedena někdy v letech 1717–1738, autorem plánů byl snad František Maxmilián Kaňka. Jihozápadní fasáda o 13 osách v Panské ulici, bohatě zdobená a členěná pilastry, byla ještě pozdně barokně upravena kolem roku 1780. Průčelí dvoupatrové budova má mírně předstupující střední rizalit o pěti osách, zakončený trojúhelníkovým frontonem. V parteru jsou symetricky umístěny dva portály zdobené maskarony.
Za dvěma trakty hlavní budovy je dvůr, který uzavírá pavlačová stavba zadního křídla paláce vzniklá v 19. století. Severozápadní stranu uzavírá ohradní zeď, na jihovýchodě objekt sousedí s Kounickým palácem.
Okolí
editovatV nedalekém okolí paláce nacházejí také další významné budovy:
- Kounický palác, sídlo Muzea Alfonse Muchy (Panská)
- Millesimovský palác (Panská)
- Palác Riesů ze Stallburgu, sídlo argentinského velvyslanectví v Praze (Panská)
- Palác Sylva-Taroucca (Na příkopě)
- Nový Kolowratský palác (Na příkopě)
- Palác Myslbek (Na Příkopě)
- Někdejší Piaristická kolej a gymnázium při kostele svatého Kříže
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-13]. Identifikátor záznamu 156922 : Palác Neubergů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 160.
Literatura
editovat- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Panská, s. 827.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 69, 70, 80.
- EDERER, Antonín. Dny evropského dědictví 1998–2007. Seznam textů. Praha: MČ Praha 1 156 s. Dostupné online. S. 105–107.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neubergovský palác na Wikimedia Commons
