Nestor se v češtině používá pro označení nejstaršího a nejváženějšího člověka v nějaké společnosti.[1]

František Křižík, nestor českých elektrotechniků (Pestrý týden 1941)

Původ výrazu

editovat

Jedná se o přívlastek odvozený od jména Nestóra, moudrého a nejstaršího účastníka trójské války v Homérových eposech Illias a Odysseia. Přirovnání k Nestórovi v tomto významu bylo používáno již v antice.[2]

Obvykle je implicitně vyjádřena i moudrost tohoto člověka, vynikajícího v určitém oboru (nejčastěji věda a kultura). Možná synonyma jsou stařešina či senior.

Užití v češtině (příklady)

editovat

Charakteristika nestor se užívá v pozdním věku osobnosti nebo jako součást hodnocení nedávno zemřelého:

Pravopis

editovat

V češtině se v této souvislosti běžně píše nestor s malým „n“ a krátkým „o“. V minulosti se též výjimečně psalo „Nestor“ s velkým počátečním písmenem.[8]

„Můj drahý Athose,“ pravil Aramis, „vy mluvíte jako Nestor.“
— Alexandre Dumas: Tři mušketýři (překlad Jaroslav Vrchlický)[9]

Reference

editovat
  1. Příruční slovník jazyka českého: Nestor, s. 492 [online]. Státní nakladatelství, 1935-1957 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  2. Např.KRSEK, František. Láska v básnictví antickém, zejména lyrickém. S. 551. Lumír [online]. 1885-12-10 [cit. 2020-07-28]. S. 551. Dostupné online. 
  3. Karel Javůrek. S. 359. Světozor [online]. 1894-06-08 [cit. 2020-07-27]. S. 359. Dostupné online. 
  4. Pracovna J. J. Kolára. S. 156. Světozor [online]. 1896-07-02 [cit. 2020-07-27]. S. 156. Dostupné online. 
  5. Kalendarium Světa v obrazech. S. 18. Svět v obrazech [online]. 1946-05-05. S. 18. Dostupné online. 
  6. Nestor českých spisovatelů zemřel. S. 31. Světozor [online]. 1931-10-15 [cit. 2020-07-27]. S. 31. Dostupné online. 
  7. Titulní strana. S. 1. Pestrý týden [online]. [cit. 2020-07-28]. S. 1. [1941-02-01 Dostupné online]. 
  8. Titulní stránka (Prof. dr. Antonín Frič). Pestrý svět [online]. 1913-11-21 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  9. DUMAS, Alexandre. Tři mušketýři, s. 195 [online]. Josef R. Vilímek, 1935 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.