Nerostná surovina je neobnovitelná přírodninaprvek, sloučenina, minerál nebo hornina, kterou je možno ekonomicky využít, přímo nebo po úpravě pro potřeby lidské společnosti. Nerostnou surovinou mohou být pevné, kapalné i plynné látky. Menší podíl surovin je možno použít neupravený, většinu je však pro využití nutno průmyslově upravit.

Těžba obkladového kamene na Sardinii

Rozlišuje se několik základních skupin nerostných surovin. Nejčastěji jsou to rudy, nerudykaustobiolity. Někdy jsou samostatně vyčleňovány tzv. energetické suroviny.[1] V širším smyslu mohou být k nerostným surovinám řazeny i zdroje podzemních vod. Přírodní akumulace nerostných surovin jsou označovány jako ložiska. Zákonitosti rozložení nerostných surovin v přírodě studuje ložisková geologie, v některých státech také označovaná jako ekonomická geologie.

Historie

editovat

Nerostné suroviny jsou lidstvu známy od počátku jeho existence, stejně jako jejich těžba, využití i postupně i obchod s nimi. Celé epochy pravěku jsou nazvány podle surovin, jejichž využití převládalo – existuje tak doba kamenná, doba bronzová nebo železná.

V novověku se vzrůstajícími potřebami industrializace spotřeba i význam nerostných surovin ještě vzrostl. S rozvojem lidské společnosti a zvyšováním poznatků o neživé přírodě v geologii, chemii a technologii množství druhů využívaných nerostných surovin i v současnosti stále vzrůstá, stejně jako druhů jejich využití. Jejich akumulace, které až na některé výjimky vznikly v předchozích geologických dobách však nejsou neomezené, jejich zásoby se nereprodukují, případně vznikají velmi pomalu, což je z hlediska délky lidského života možno považovat za zanedbatelné.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nerastná surovina na slovenské Wikipedii.

  1. Rozložník, L., Havelka, J., Čech, F., Zorkovský, V., 1987: Ložiská nerastných surovín a ich vyhľadávanie. Alfa, Bratislava, 693 s.