Nepenthes pudica

láčkovka stydlivá

Nepenthes pudica (v českých médiích prezentována jako „láčkovka stydlivá[1]) je druh láčkovky endemitní na ostrově Borneo (provincie Severní Kalimantan). Druh popsal Martin Dančák z Katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci a Ľuboš Majeský z Katedry botaniky na téže univerzitě.

Jak číst taxoboxNepenthes pudica
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďláčkovkovité (Nepenthaceae)
Rodláčkovka (Nepenthes)
Binomické jméno
Nepenthes pudica
Dančák & Majeský, 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jde o zemní rostlinu z čeledi láčkovkovitých, která se vyznačuje vytvářením nadzemních i podzemních prýtů. Nadzemní prýty jsou až 20 m dlouhé, s lysým stonkem, jenž dosahuje průřezu asi 4 až 6 mm. Listová růžice je tvořena přisedlými až krátce řapíkatými listy, které jsou obkopinaté, až 16 cm dlouhé a 4 cm široké. Listy vyrůstající z nadzemních stonků jsou krátce řapíkaté, obkopinaté, až 20 cm dlouhé a 4,5 cm široké, s kožovitým povrchem. Podzemní prýty jsou oproti tomu krátké a s redukovanými, částečně nebo zcela achlorofylními listy.[2]

Láčkovka Nepenthes pudica vytváří několik typů láček k lapání kořisti, které vyrůstají z listů (láčka je tedy přeměněný list, a nikoli květ). Nejvýraznější z nich jsou tzv. spodní láčky, jež vyrůstají z podzemního prýtu. Dosahují velikosti 7–11 cm na výšku, 3–5,5 cm na šířku a jejich spodní část je výrazně rozšířená („baňatá“). Vnější povrch spodních láček má většinou červenofialovou barvu, s jemnými skvrnkami. Od dna láčky až k jejímu ústí se táhnou třásnitá křídla. Obústí (peristom) je žebrované a válcovité v průřezu, asi 2 mm široké, z vnitřní strany z něj vyrůstají až 0,8 mm dlouhé zuby. Láčku kryje široce vejčité víčko, jež je 20–30 mm dlouhé a 20 mm široké.[2]

Květenstvím je hrozen, plodem tobolka. Zralé tobolky jsou červenohnědé, s lesklým povrchem.[2]

Ekologie

editovat

Láčkovka Nepenthes pudica je známa pouze z několika lokalit distriktu Mentarang Hulu v provincii Severní Kalimantan na ostrově Borneo, kde roste v nadmořské výšce 1100–1300 metrů. Jde o jedinou popsanou láčkovku, která své láčky produkuje v podzemních dutinách nebo přímo v půdě. Láčky jsou dobře vyvinuté a plně funkční, slouží pro lov hmyzu a jiných členovců, jako jsou mravenci, roztoči, anebo brouci. Protože láčkovka ve svém přirozeném prostředí roste na relativně suchých vrcholcích horských hřebenů, podle hypotézy vědců, kteří druh popsali, poskytují v tomto stanovišti podzemní dutiny stabilní podmínky a větší množství potenciální kořisti i během období sucha. U láčkovky Nepenthes pudica bylo zároveň objeveno i mnoho zástupců tzv. infauny, organismů, které se adaptovaly na život v trávicí tekutině láček (například larvy komárů či některé hlístice). Podobná společenstva však nejsou pro láčkovku N. pudica jedinečná a objevují se i u dalších zástupců láčkovkovitých.[3][4][1]

Ohrožení

editovat

Vzhledem k omezenému areálu rozšíření, malé velikosti populace a úbytku bornejských lesů lze podle autorů vědeckého popisu láčkovce N. pudica přiřadit předběžný status kriticky ohroženého druhu.[2]

Reference

editovat
  1. a b KAMENSKÝ, S. Olomoučtí vědci objevili masožravku s pastmi pod zemí, nazvali ji stydlivou. iDNES.cz [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. 
  2. a b c d DANČÁK, Martin; MAJESKÝ, Ľuboš; ČERMÁK, Václav. First record of functional underground traps in a pitcher plant: Nepenthes pudica (Nepenthaceae), a new species from North Kalimantan, Borneo. PhytoKeys. 2022-06-23, roč. 201, s. 77–97. Dostupné online [cit. 2022-11-01]. ISSN 1314-2003. DOI 10.3897/phytokeys.201.82872. (anglicky) 
  3. PROSTAK, Sergio. Meet Nepenthes pudica, Carnivorous Plant that Produces Underground Traps | Sci.News. Sci.News: Breaking Science News [online]. 2022-06-30 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KOMOŘANSKÝ, J. M. Čeští vědci objevili bizarní masožravku. Vytváří rafinované podzemní pasti. Dotyk [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat