Pektusan
Päktusan (mandžusky v transkripci Golmin šanggiyan alin, čínsky 长白山 pchin-jin Chángbái shān, v českém přepisu Čchang-paj šan (mandžuský i čínský název v překladu do češtiny znamená Stále bílá hora), korejsky 백두산 (白頭山; v překladu do češtiny Bělohlavá hora)), je aktivní Stratovulkán nacházející se na hranicích Číny, neboli Čínské lidové republiky, a Korejské lidově demokratické republiky .
| Päktusan | |
|---|---|
 Nebeské jezero na vrcholu Päktusanu | |
| Vrchol | 2744 m n. m. |
| Prominence | 2593 m |
| Izolace | 1015 km → Tsurugi (Japonsko) |
| Seznamy | Ultraprominentní hory Nejvyšší hory asijských zemí |
| Poznámka | nejvyšší hora Severní Koreje a Korejského poloostrova |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Severní Korea Čína |
| Pohoří | Čchang-paj |
| Souřadnice | 41°59′34″ s. š., 128°4′38″ v. d. |
  Pektusan | |
| Povodí | Amnokkang, Tumannaja, Sungari |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedná se o nejvyšší horu Severní Koreje a Severo-východní Číny, s její nadmořskou výškou činící 2744 m. Zároveň je i nejvyšší horou Korejského poloostrova.
Výška této hory se však každým rokem zvyšuje zhruba o 3 mm, z důvodu stoupajícího magmatu v centrální části hory.
Geografické souvislosti
editovatNejvyšším vrcholem hory je Janggun Peak, který je osm měsíců v roce pokryt sněhem.
Na tomto vrcholu sopky se nachází Kaldera, o velikosti zhruba 5 kilometrů a hloubce asi 850 metrů. V kaldeře se nachází sopečné Nebeské jezero. Toto jezero leží na hranicích Severní Koreje a Číny, a je mezi oba státy téměř vyváženě rozděleno. Jeho obvod činí 12 až 14 kilometrů, a jeho průměrná hloubka je 213 metrů. Maximální hloubka dosahuje až 384 metrů.[1]
Průměrnou teplotou na vrcholu hory je -4.9 °C. V létě teplota stoupne až k 18 °C a výše, zatím co v zimě teplota klesne až k -48 °C.
Nejnižší naměřená teplota byla zachycena roku 1997 a jednalo se o -51 °C. Průměrná rychlost větru je 42 km/h, někdy dosahující až 63 km/h. Vlhkost dosahuje 74%.
U Päktusanu pramení řeky Ja-lu a Tumannaja, které tvoří čínsko-severokorejskou a (v případě řeky Tumannaja) i rusko-severokorejskou hranici.
Vulkanická činnost
editovatPoslední erupce sopky proběhla v roce 1903.
Nejsilnější erupce proběhla podle datace historiků v roce 946 a řadí se mezi největší erupce na planetě Zemi za posledních 5000 let.
Sopka tehdy vyvrhla nejméně 70 km³ materiálu. Výbuch tehdy ovlivnil klima Číny a Japonska. Tento výbuch mimo jiné také zformoval kalderu hory. Podle profesora seismologie Honga z univerzity Jonse v Soulu, dopadaly pěticentimetrové kousky lávy až na tisíc kilometrů vzdálené severní pobřeží Japonska.[2]
Měření z posledních let (k 2015) ukázala, že je v oblasti zvýšená seismická aktivita a ve vzduchu neobvyklé hodnoty oxidu siřičitého, což nasvědčuje expanzi magmatického krbu.
Po čtvrtém severokorejském jaderném testu světoví seismologové varovali, že další výbuch by mohl obávanou sopku Päktu probudit.
Výbuchy v její extrémní blízkosti 115 km, pro ni představují přímé ohrožení. Silné zemské otřesy mohou narušit celistvost magmatického krbu a zrychlit tak sopečnou aktivitu.
Podle matematického modelu by výbuch sopky mohly vyvolat otřesy o síle 5 až 7,6 stupňů Richterovy škály, přičemž poslední jaderný test měl 5,1 stupňů.[2]
V roce 2010 se několik států zapojilo do průzkumů sopky, za účelem předpovědi dalšího výbuchu. Další odhadovaný výbuch by měl nastat za necelých sto let.
Kulturní význam
editovatKulturně je tato hora důležitá pro mnoho skupin obyvatelstva nacházející se v dané oblasti, což zahrnuje například Korejce, Číňany a obyvatelé Mandžuska.
Korejci i Mandžuové považují Päktusan za svou kolébku. Pro Severní i Jižní Koreu je tato hora velkým národním symbolem. Obě Koreje ji zmiňují ve svých státních hymnách a Severní Korea ji dokonce zobrazuje i ve svém státním znaku a pro severokorejský režim je považována za svatou.
Podle režimní legendy se na jejím úpatí narodil Kim Čong-il a má tak velký význam i v severokorejské komunistické mytologii.[2]
V říjnu a na přelomu listopadu a prosince roku 2019, severokorejský vůdce Kim Čong-un v doprovodu manželky a několika vládních činitelů podnikl na bílém koni dvě vyjížďky na zasněžený vrchol hory, což mělo být chápáno jako významné propagandistické gesto.[3]
Spor o elektrárnu
editovatÚzemí hory je předmětem čínsko-severokorejského pohraničního sporu. V poslední době se spor vyostřil kvůli čínskému přání postavit v okrese Ťing-jü, kde se nachází čínská strana hory, jadernou elektrárnu.[4]
Biosférická rezervace
editovatOblast na čínském území o rozloze 196 465 ha je od roku 1979 zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO.[5]
Reference
editovat- ↑ Paektu Mountain. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1256192667.
- ↑ a b c Severokorejský jaderný test může probudit obávanou sopku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-19 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Severokorejský vůdce Kim opět zdolal na bílém koni horu Pektu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Nová čínská jaderná elektrárna: spor o horu – Čína versus Korea. Atominfo.cz [online]. 2010-09-07 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Changbaishan [online]. UNESCO [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
