Neapolský sextakord
Neapolský sextakord je durový sextakord postavený na supertónice (tzn. na II. stupni) neapolské stupnice. Vzdálenost mezi supertónikou a tónikou této stupnice je interval malé sekundy.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Acorde_de_sexta_napolitana.png/150px-Acorde_de_sexta_napolitana.png)
![zvuk](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Loudspeaker.svg/12px-Loudspeaker.svg.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Neapolitan_sixth_in_C_minor.png/150px-Neapolitan_sixth_in_C_minor.png)
V rámci frygické stupnice se jedná o doškálný akord, z čehož také vyplývá alternativní pojmenování podle německého muzikologa Heinricha Schenkera, totiž Frygická II. V hudební teorii se označuje jako "N" (N6) či "♭II", přičemž řada hudebních analytiků upřednostňuje druhé označení, které připomíná vztah tohoto akordu k supertónice.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Neapolitaner.svg/220px-Neapolitaner.svg.png)
![zvuk](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Loudspeaker.svg/12px-Loudspeaker.svg.png)
Stavebně je tvořen na sobě položenou malou tercií a čistou kvartou. Neapolský sextakord (italsky accordo di sesta napoletana) se tvoří na II. stupni neapolské stupnice (oproti stupnici durové má tedy snížený II. a VI. stupeň). Například v tónině g-moll je basový tón akordu neapolské sexty tón C, malá tercie Es a malá sexta (která by s tónikou tvořila interval malé sekundy) je tón As.
Neapolský sextakord se rozvádí do V. stupně (kdy tvoří složenou konsonantní kadenci), z nějž se vrací k I. stupni.
Svůj název získal podle toho, že jej používali skladatelé tzv. neapolské školy, především pak Alessandro Scarlatti.
Příklady
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Neapolský sextakord na Wikimedia Commons