Die Heimat

Die Heimat
Die Heimat
Datum založení	28. listopadu 1964
Předseda	Frank Franz
Sídlo	Postfach 84 01 57 ; 125 31 Berlín
Ideologie	Neonacismus; Německý nacionalismus; Pangermanismus ; Pravicový populismus; Euroskepticismus; Revanšismus; Antiimigrace; Antiliberalismus; Antikomunismus
Politická pozice	krajní pravice
Evropská strana	Aliance za mír a svobodu
Politická skupina EP	Nezařazení
Studentská org.	Universita národnědemokratická federace
Mládežnická org.	Mládí národní demokraté
Stranické noviny	Německý hlas
Počet členů	6 701
Barvy	Černá, Bílá, Červená
Oficiální web	npd.de
Zisk mandátů ve volbách
Německý spolkový sněm:	0/622
Regionální parlament:	14/1859
Evropský parlament:	1/96
Vlajka strany
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Die Heimat (vlastním označením HEIMAT!) je německá krajně pravicová politická strana, jejíž ideová orientace má blízko k pangermánskému nacionalismu a k bílému nacionalismu. Strana byla založena dne 28. listopadu 1964 a je neoficiálním nástupcem Německé říšské strany (německy: Deutsche Reichspartei, DRP). Od svého vzniku do června 2023 se jmenovala Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NPD) (česky: Národnědemokratická strana Německa).

Její hesla jsou práce, rodina a vlast (německy Arbeit, Familie und Vaterland).

Předsedou strany je od roku 2014 Frank Franz, který vystřídal na pozici lídra Uda Pastörse.

Historie

Strana vznikla uprostřed období hospodářské recese a svými populistickými návrhy ihned získala úspěch. Dostala se do sedmi zemských sněmů (např. Bavorska, Hesenska,...). Začátkem 70. let začal význam strany upadat. Z popela vstala až po spojení Německa, kdy v Evropě všeobecně vzrostl extremismus a angažovala se také v bývalém NDR. Zde si získala voliče a dnes zasedá v zemském sněmu Meklenburska-Předního Pomořanska. V Sasku dodnes působí její nejširší základna (vydává dokonce vlastní noviny Hlas Sasů). Její program se v některých bodech shoduje s programem NSDAP začátkem 30. let minulého století a dvakrát již byl uskutečněn pokus o soudní rozpuštění strany. Oba (v letech 2001–2003 i roku 2013) skončily ovšem negativním verdiktem, ačkoli bylo sesbíráno tisíce podpisů odpůrců strany. Sama strana usiluje o přehodnocení dějin a každoročně při výročí bombardování Drážďan demonstruje své pohledy na historii. Ovšem sama kritizuje představitele nacistického Německa za připuštění obětí bombardování.

Politický program

NPD svůj politický program založila na kritizování liberálního kapitalismu a komunismu.

V programovém prohlášení stojí, že zastupuje plnou vůli lidu a jinými se představitelé této strany neřídí. V oblasti sociální politiky se zasahuje o tradiční rodinu s mnoha dětmi, kde žena nepracuje a stará se o děti. Kritizuje zaměstnávání imigrantů.

NPD roku 1973 vydává Ekologický manifest a brojí tak proti tomu, že "životní prostředí je znečištěno a otráveno lidmi".^[1] Strana je ochranou životního prostředí známá a odmítá ničit německou přírodu.[1] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. Zároveň se ostře vyhrazuje proti týrání zvířat, testování léků na zvířatech či geneticky modifikovaných potravinách. Je odpůrcem jaderné energie v Německu.[2] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

NPD odmítá členství v NATO z důvodu, že NATO nedokáže zastupovat zájmy a potřeby evropských lidí. Je proti účasti německých vojáků ve všech válkách aliance. Strana žádá, aby Evropská unie bylo něco víc než reorganizace Sovětského svazu v Evropě. Usiluje také o změnu německé měny zpět na marku. Nepodporuje také volný pohyb osob a zboží po Evropě, ve svém programu plánuje všechny Němce bez německého původu vyhostit zpět do své země (u bělochů toleruje výjimky, ale u jiných ras ne).[3] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Zastává antiamerikanismus, antiislamismus a antisionismus. Nevyhrazuje se proti tradičním evropským státům jako Francie, ani proti Číně či Rusku, které považuje na rozdíl od Turecka či Izraele za přirozeného partnera ke spolupráci. S Ruskem nevylučuje dokonce ani vytvoření budoucí energetické unie. [4] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Je pro naprostou reorganizaci soudního systému, mimo jiné podporuje tresty smrti pro několikanásobné dětské, sexuální a masové vrahy, nebo také těžké drogové zločince. Jako pádný argument k přijetí trestu smrti uvádí, že zločinci do Německa přichází, protože v jejich domovské zemi by je už trest smrti dávno neminul.[5] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Logo strany z let 2013–2023

NPD tvrdí, že Německo je větší než současná Spolková republika a vyzývá k revizi hranic.

Spolek národních žen (RNF)

Spolek národních žen, z německého názvu Ring Nationaler Frauen (RNF), je organizace NDP sdružující ženy. Nyní jí předsedá Edda Schmidt.

Adolf von Thadden, jeden z prvních předsedů strany NPD

Mladí národní demokraté (JN)

Mládežnická organizace strany, která se jmenuje Mladí národní demokraté (JN), má téměř 400 členů ^[zdroj?]. NPD je jediná pravicová strana v Německu, která má svoji mládežnickou organizaci. Předseda JN se stává automaticky členem spolkového předsednictva NPD.

Existuje rovněž Universita národnědemokratická federace, což je akademické organizace NPD, která intenzivně pracuje s mládeží. Studenti jsou doučování, pořádají pro studenty festivaly a fotbalové dny. V listopadu 2006 také přišla strana s projektem Drážďanské školy, která má být protikladem Frankfurtské školy a má být zdrojem myšlenek ve straně.

Finance

NPD má nemovitosti v hodnotě kolem 700.000 eur, které byly do konce roku 2005 zatížené úvěry v přibližné hodnotě jeden milion eur.^[zdroj?] Strana je ze 100 % vlastněna firmou Deutsche Stimme Verlags GmbH se sídlem v saské Riese. Její příjmy tvoří každoročně zejména dary od příznivců (přes milion eur), členské příspěvky (0,5 milionu eur) a příspěvky od státu za volební výsledky.

Předsedové NPD

Friedrich Thielen (1964 - 1967)
Adolf von Thadden (1967 - 1971)
Martin Mussgnug (1971 - 1990)
Günter Deckert (1991 - 1996)
Udo Voigt (1996 - 2011)
Holger Apfel (2011 - 2013)
Udo Pastörs (2013 - 2014)
Frank Franz (od 2014 -)

Volby

Volební výsledky 1965 - 1989 (v procentech)


Rok	B-W	BY	BE	HB	HH	HE	NI	NW	RP	SL	SH
1965										n. a.
1966		7,4			3,9	7,9
1967			n. a.	8,8			7,0		6,9		5,8
1968	9,8
1969
1970		2,9			2,7	3,0	3,2	1,1		3,4
1971			n. a.	2,8					2,7		1,3
1972	n. a.
1973
1974		1,1			0,8	1,0	0,6
1975			n. a.	1,1				0,4	1,1	0,7	0,5
1976	0,9
1977
1978		0,6			0,3		0,4
1979			n. a.	0,4					0,7		0,2
1980	0,1							n. a.		n. a.
1981			n. a.
1982		0,6			n. a.	n. a.	n. a.
1983				n. a.		n. a.			0,1		n. a.
1984	n. a.
1985			n. a.					n. a.		0,7
1986		0,5			n. a.		n. a.
1987				n. a.	n. a.	n. a.			0,8		n. a.
1988	2,1										1,2
1989			n. a.

Volební výsledky od roku 1990 (v procentech)


Rok	B-W	BY	BE	BR	HB	HH	HE	MV	NI	NW	RP	SL	SN	ST	SH	TH
1990		n. a.	n. a.	0,1				0,2	0,2	0,0		0,2	0,7	n. a.		0,2
1991					n. a.	n. a.	n. a.				n. a.
1992	0,9														n. a.
1993						n. a.
1994		0,1		n. a.				0,1	0,2			n. a.	n. a.			n. a.
1995			n. a.		0,1		0,3			n. a.
1996	n. a.										0,4				n. a.
1997						0,1									n. a.
1998		0,2						1,1	n. a.					n. a.
1999			0,8	0,7	0,3		0,2					n. a.	1,4			0,2
2000										0,0					1,0
2001	0,2		0,9			n. a.					0,5
2002								0,8						n. a.
2003		n. a.			n. a.		n. a.		n. a.
2004				n. a.		0,3						4,0	9,2			1,6
2005										0,9					1,9
2006	0,7		2,6					7,3			1,2			n. a.
2007					n. a.
2008		1,2				n. a.	0,9		1,5
2009				2,5			0,9					1,5	5,6		0,9	4,3

Legenda
Vstup do sněmu
Nejvyšší zisk v každém státě
n. a.: nekandidovali

Ve volbách do europarlamentu 2014 se jim podařilo získat 1 % platných hlasů, což jim díky zrušení 3% hranice pro vstup do europarlamentu umožnilo mít v této instituci jednoho zástupce. Ve volebním období 2014-2019 se nezařadila k žádné poslanecké frakci.

Kritika

ARD průzkum uvádí, že většina obyvatel v Německu se domnívá, že NPD poškozuje obraz své země svými nedemokratickými názory. NPD je soupeři a médii označována za národně-socialistickou stranu a to z různých důvodů, zejména proto, že strana nesouhlasí s rostoucím počtem neevropských přistěhovalců žijících v Německu.

Německé spolkové zpravodajské agentury NPD Verfassungsschutz klasifikuje jako "ohrožení ústavního pořádku", protože platforma a filozofie NPD je nedemokratická.^[zdroj⁠?!]

Nicméně historik Walter Laqueur píše, že NPD nelze kvalifikovat jako neonacistickou stranu.^[2]

Snaha o rozpuštění (2001 - 2003)

Po celý rok 2001 probíhala jednání o zákazu NPD, postupně došlo k odhalení působení informátorů Úřadu pro ochranu ústavy uvnitř NPD a skinheadských organizací a k přezkoumávání jejich činnosti. Dne 18. března 2003 odmítl Ústavní soud v Karlsruhe žádost německé vlády a parlamentu o zákaz strany NPD. Ústavní soud byl nespokojen s metodami bezpečnostních služeb, které byly proti NPD použity. Důvodem pro zastavení řízení o zákazu NPD byla skutečnost, že se v senátu nepodařilo vytvořit potřebnou dvoutřetinovou většinu, která by se vyslovila pro jeho pokračování. Skutečnost, nad níž se soudci zejména pozastavovali, byly prokázané přetrvávající kontakty mezi příslušníky kontrarozvědky a vedoucími členy NPD i dlouho poté, kdy byl 30. 1. 2001 návrh na zákaz činnosti této strany podán. Dle názoru soudu totiž nelze připustit aktivity tajných služeb ve vedení stran, o jejichž zákazu má Ústavní soud jednat. NPD je proto nadále legální politickou stranou a jako taková dostává pravidelně příspěvky na svoji činnost ze státního rozpočtu.

Odkazy

Reference

↑ http://natura.baf.cz/natura/2004/5/20040507.html - Ekofašismus
↑ Laqueur, Walter, fašismus: minulost, současnost, budoucnost, str. 110

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Die Heimat na Wikimedia Commons
Téma Nationaldemokratische Partei Deutschlands ve Wikicitátech
Oficiální stránky

[1] ttp://natura.baf.cz/natura/2004/5/20040507.html - Ekofašismus

[2] Laqueur, Walter, fašismus: minulost, současnost, budoucnost, str. 110

[1]

[2]