Naristové
Naristové[2], také Naristi, Varistové či Varisti (latinsky Varisci či Narisci), byli germánský kmen doložený několika řeckými a římskými historiky. Publius Cornelius Tacitus je ve svém díle De origine et situ Germanorum[3] nazýval Naristy, v pozdně antickém díle Historia Augusta jsou označeni jako kmen Varistů. Oba záznamy jsou historiky zpravidla považovány za autentické. Výklad jejich etnonyma je sporný, pro Tacita to byli především Germáni.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Grabstele_des_Aelius_Septimus%2C_Brigetio%2C_Pannonia_Superior%2C_RIU_02%2C_00509.jpg/220px-Grabstele_des_Aelius_Septimus%2C_Brigetio%2C_Pannonia_Superior%2C_RIU_02%2C_00509.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Germani_secondo_PLINIO_78_e_TACITO_98_AD.png/220px-Germani_secondo_PLINIO_78_e_TACITO_98_AD.png)
Naristové se podle Tacita usadili severně od Dunaje na území v okolí germánských kmenů Markomanů, Armalausů, Hermundurů a Kvádů. Klaudios Ptolemaios[4] v díle Geography uvedl, že Naristové se usadili severozápadně od pohoří Gabreta Silva a jižně od Sudéty, patrně na území dnešního Českého lesa a Horní Falce. Pokud jde o místo obývané Naristy, oba starověké zdroje se tedy shodují. Tacitus zmínil, že byli spojenci Markomanů a Kvádů při vyhnání keltského kmene Bójů z jejich původního domova.[5] S velkou pravděpodobností všichni tři germánští spojenci nepocházeli z tohoto regionu, ale přesunuli se do něj v 1. století př. n. l., v době útěku germánských kmenů z Galie na východ před Juliem Caesarem.[3] Klaudios Ptolemaios zároveň uvedl jména sídel Bicurgium, Menosgada, Setuacotum, Brodentia, Abilunum a Usbium na Dunaji, přičemž nezmínil, v jaké jsou řeči, ani zda byla převzata nebo nově založena, ale interpretoval je jako místa s usazenými Naristy.[6] Kolem roku 167 za vlády císaře Marca Aurelia se Naristové spojili s dalšími germánskými i jinými národy[7] a zaútočili na římskou hranici na Dunaji. Počáteční útok se změnil v dlouhou sérii bitev nazývaných markomanskými válkami, protože napadení Římské říše podnítili a koordinovali především Markomani. Během markomanských válek byl římským generálem Marcem Valeriem Maximianem[8] zabit vůdce Naristů Valao.[9]
V záznamech a popisech markomanských válek starověkého historika Ammiana Marcellina nejsou Naristové zmíněni, ale krátká zmínka o nich je ve 22. kapitole Vita Marci Antonini Philosophi[10] Julia Capitolina. Byli mezi kmeny, které překročily Dunaj, ale poté se informace o nich ztrácejí, ani na svém původním území nad Gabretou se již neobjevili. Podle Peutingerovy mapy se na jejich území po markomanských válkách usadili Armalausové.
Podle nejvěrohodnější informace o dalším osudu Naristů byli spolu s mnoha dalšími kmeny žijícími severně od Dunaje po markomanských válkách přesídleni Marcem Aureliem na italské území, kde nad nimi měli Římané větší kontrolu. Tento názor je v moderní době obecně přijímán. Naristové svou identitu ztratili pravděpodobně po pádu Západořímské říše.[11]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Varisci na anglické Wikipedii a Narisker na německé Wikipedii.
- ↑ Epigraphik Datenbank - CIL 3, 4310. db.edcs.eu [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ ZLATUŠKA, Zdeněk. Nápis ze Zany, naše území a Naristové. digilib.phil.muni.cz [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 1960 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b TACITUS, Cornelius; CHURCH, Alfred John; BRODRIBB, William Jackson; CERRATO, Lisa. Cornelius Tacitus, Germany and its Tribes, chapter 42. New York: Random House - edited for Perseus, 1942. Dostupné online. Kapitola 42. (anglicky)
- ↑ PTOLEMY, Claudius. Claudius Ptolemy The Geography [online]. New York: 1991, rev. 2021-05-12 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOMORÓCZY, Balázs. Osady starých Germánů stály i na Břeclavsku. Břeclavský deník [online]. 2012-08-07 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ JOHN, Alois. Im Gau der Narisker. [s.l.]: Bavorská státní knihovna 80 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ ŠMERDA, Jaromír. Po Keltech přicházejí kmeny Svébů. Hodonínský deník [online]. 2010-04-10 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ MÓCSY, András. Pannonia and Upper Moesia (Routledge Revivals) : a History of the Middle Danube Provinces of the Roman Empire.. Hoboken: Taylor and Francis ISBN 9781317754251. S. 189. (anglicky)
- ↑ Římské legie – Římské vojsko na území ČR. www.rimskelegie.olw.cz [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Vita Marci Antonini Philosophi Iuli Capitolini (dub.). catalog.digitallatin.org [online]. 2017-11-15 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Naristen in Reallexikon der germanischen Altertumskunde. Berlin: De Gruyter ISBN 3-11-017164-3.