Naprej zastava slave
Naprej zastava slave (česky Vzhůru slavná vlajko) je slovinská pochodová skladba z roku 1860, která od roku 1995 slouží jako hymna Slovinské armády.
Hymna | Slovinská armáda Slovinsko |
---|---|
Jiné názvy | Na prej! |
Slova | Simon Jenko, 1860 |
Hudba | Davorin Jenko, 1860 |
Problémy s přehráváním? Nápověda.
|
Skladba
editovatSkladbu složil v roce 1860 slovinský hudební skladatel Davorin Jenko na text básně jeho bratrance Simona Jenka v hostinci u Prátru ve Vídni. Skladba byla poprvé představena 22. října 1860 a 1. prosince 1860 vyšla ve slovinském deníku Slovenski glasnik. Původní název můžeme přeložit i jako „Vzhůru vlajko Slovanů“. V roce 1885 se dílo na Oxfordské univerzitě stalo prvním slovinským básnickým dílem, které bylo oficiálně přeloženo do angličtiny.[1]
Užívání jako hymna
editovatVe Slovinsku
editovatV průběhu 19. století se skladba stala populární a začala být považována za slovinskou národní hymnu. Po vzniku Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů v roce 1918 skladbu používali revoluční slovinská vojska Rudolfa Maistera. Se vznikem nezávislé Jugoslávie po roce 1918 se spolu se srbskou hymnou Bože pravde, kterou složil také Davorin Jenko, a chorvatskou Lijepa naša domovino skladba stala součástí nové hymny Království Jugoslávie. V průběhu druhé světové války byla používána jako skladba organizace slovinských partizánů Osvobodilna fronta bojující proti Německu. Se vznikem Socialistické federativní republiky Jugoslávie v roce 1945 byla dosavadní jugoslávská hymna nahrazena skladbou Hej, Slované. V roce 1972 byla samostatná skladba Naprej zastava slave přijata za hymnu Socialistické republiky Slovinsko jako součásti SFRJ. V roce 1987 byla jako slovinská hymna nahrazena skladbou Zdravljica.[2]
Po vyhlášení nezávislosti Slovinska se skladba 15. dubna 1992 stala oficiální hymnou slovinské teritoriální obrany a v roce 1995 Slovinské armády.[3]
Užítí v českých zemích
editovatPíseň byla jako slovinská hymna známá i v českých zemích. Jan Masaryk v době první světové války působil na Italské frontě. Po zhroucení rakousko-uherské moci se 28. října 1918 nacházel ve Slovinsku, kde spolu se svými slovinskými přáteli slavil v ulicích Lublaně prohlášení nezávislosti slovinského státu právě onou hymnou. V době druhé světové války poté jako exilový ministr zahraničí spolupracoval s jugoslávskou exilovou vládou, kde v Londýně zdůrazňoval významné přátelství zejména mezi Čechy a Slovinci a spojenectví mezi Československem a Jugoslávií. V pravidelném československém vysílání BBC z Londýna v dubnu 1944 z důvodu, že válečná fronta se již dostala na československé území na Podkarpatské Rusi, zdůrazňoval podporu bojujících partyzánů ve Slovinsku a potřebu podobného odporu také v Československu, zejména sabotáže na železnicích a v továrnách v Protektorátu:
...Jako vy všichni mám rád náš „Kde domov můj“, ale teď musíme zpívat jinak.
Musíme si kupříkladu dočasně vypůjčit slovinskou hymnu:
„Naprej zastava sláve, na boj junaška kri, za blagor očetnjave naj puška govori.“Jan Masaryk v československém vysílání BBC z Londýna, 12. dubna 1944[4]
Text
editovatSlova
Naprej zastava slave, Z orožjem in desnico, Naprej zastava slave, Draga mati je prosila, Zbogom mati, ljuba zdrava, Z orožjem in desnico, Naprej zastava slave, |
Překlad
Vzhůru slavná vlajko, Se zbraněmi a pravicí, Vzhůru slavná vlajko, Drahá máti na kolenou mě prosila, Sbohem máti, moje milá, Se zbraněmi a pravicí, Vzhůru slavná vlajko, |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DOBROVOLJC, France. Razgledi: dve zanimivi epizodi iz zgodovine slovensko-angleških kulturnih stikov. Novi svet [New World]. Državna založba Slovenije [State Publishing House of Slovenia], 1951, s. 958–959. Dostupné online. ISSN 1318-2242. (slovinsky)
- ↑ Anthem [online]. Archives of Yugoslavia, 2008 [cit. 2012-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Na današnji dan od 15. 11. 2010 do 21. 11. 2010. MMC RTV Slovenia: 1. program Radia Slovenija [MMC RTV Slovenia: 1st Program of the Radio Slovenia. RTV Slovenija, 15 November 2010. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ MASARYK, Jan. Volá Londýn. [s.l.]: Městská knihovna v Praze, 2019. 278 s. Dostupné online. ISBN 978-80-274-0017-1.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Naprej zastava slave na Wikimedia Commons