Nanobakterie (Nanobacteria, případně u geologických nálezů Nannobacteria) je termín, který se užívá pro kontroverzní[1] nálezy útvarů, které byly označeny za nejmenší žijící buněčné organismy vůbec (v průměru asi 50 nm). V současnosti jsou však považovány za neživé částice.[2]

Struktury na meteoritu ALH84001

Historie výzkumu

editovat

Nanobakterie popsal poprvé geolog Robert L. Folk v roce 1989 z hornin ve Viterbu v Itálii.[3] V roce 1996 byly podobné struktury nalezeny v meteoritu z Marsu (tzv. nález ALH84001).

Pro biologii objevili nanobakterie E. Olavi Kajander a Neva Ciftcioglu z Finska v roce 1998 a navrhli pro ně taxonomický název Nanobacterium sanguineum. Nalezli je v lidské a kraví krvi, a popsali je jako organismy, které jsou velmi odolné například k barvícím postupům, teplu a radiaci. V této práci uvádí, že se nanobakterie podílí na tvorbě ledvinových kamenů a malakoplakie.[4] V roce 2000 John O. Cisar a jeho tým zveřejnili studii, která nanobakterie označuje za krystaly a považuje DNA, nalezenou dříve Kajanderem a Ciftciogluem, za kontaminaci vzorku z prostředí.[5] V únoru 2005 NASA vydala zprávu, podle níž se nanobakterie rozmnožují v mikrogravitačních podmínkách, které panují ve vesmíru, asi pětkrát rychleji než na Zemi.[6] O rok později byl pořízen první video snímek nanobakterií.[7] V roce 2008 v periodiku PLoS byla zveřejněna studie, která odmítla nanobakterie jako živé organismy a považuje je za nebuněčné struktury (tzv. minerálfetuinové komplexy analogické prionům).[8] Také další článek v PNAS vyvrací nanobakterie jako živé entity, místo toho je označuje za nanočástice uhličitanu vápenatého.[9][10]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nanobacteria na anglické Wikipedii.

  1. KAJANDER, E. O. Nanobacteria--propagating calcifying nanoparticles. Letters in Applied Microbiology. 2006-06-01, roč. 42, čís. 6, s. 549–552. PMID: 16706890. Dostupné online [cit. 2016-06-06]. ISSN 0266-8254. DOI 10.1111/j.1472-765X.2006.01945.x. PMID 16706890. 
  2. SCHLIEPER, Georg; KRÜGER, Thilo; HEISS, Alexander. A red herring in vascular calcification: ‘nanobacteria’ are protein–mineral complexes involved in biomineralization. Nephrology Dialysis Transplantation. 2011-11-01, roč. 26, čís. 11, s. 3436–3439. PMID: 21965584. Dostupné online [cit. 2016-06-06]. ISSN 0931-0509. DOI 10.1093/ndt/gfr521. PMID 21965584. (anglicky) 
  3. Archivovaná kopie. www.sciencecases.org [online]. [cit. 2008-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-19. 
  4. KAJANDER, E. Olavi; ÇIFTÇIOGLU, Neva. Nanobacteria: An alternative mechanism for pathogenic intra- and extracellular calcification and stone formation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1998-07-07, roč. 95, čís. 14, s. 8274–8279. PMID: 9653177. Dostupné online [cit. 2016-06-06]. ISSN 0027-8424. PMID 9653177. (anglicky) 
  5. CISAR, John O.; XU, De-Qi; THOMPSON, John. An alternative interpretation of nanobacteria-induced biomineralization. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2000-10-10, roč. 97, čís. 21, s. 11511–11515. PMID: 11027350. Dostupné online [cit. 2016-06-06]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.97.21.11511. PMID 11027350. (anglicky) 
  6. Dostupné online. 
  7. www.businesswire.com [online]. www.businesswire.com [cit. 2016-06-06]. Dostupné online. 
  8. RAOULT, Didier; DRANCOURT, Michel; AZZA, Saïd. Nanobacteria Are Mineralo Fetuin Complexes. PLOS Pathog. 2008-02-15, roč. 4, čís. 2, s. e41. Dostupné online [cit. 2016-06-06]. ISSN 1553-7374. DOI 10.1371/journal.ppat.0040041. PMID 18282102. 
  9. PETR, Jaroslav. Nanobakterie jsou neživé [online]. Osel.cz, 2008. Dostupné online. 
  10. MARTEL, Jan; YOUNG, John Ding-E. Purported nanobacteria in human blood as calcium carbonate nanoparticles. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2008-04-08, roč. 105, čís. 14, s. 5549–5554. PMID: 18385376. Dostupné online [cit. 2016-06-06]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.0711744105. PMID 18385376. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat