Na Chatkách (465 m n. m.) je granitový vrchol na severu České republiky, ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje.[2] Východním směrem od kopce se nachází město Hejnice, jižním směrem jeho část Ferdinandov a severně od vrcholu je Lužec, část Raspenavy.[3] Součástí kopce skála nazvaná Poustevníkův kámen, u níž se usadil eremita Paul Stelzig pocházející z Ludvíkova a vybudoval zde rovněž kapličku.[4]

Na Chatkách
Pohled na kopec Na Chatkách se skalní vyhlídkou od silničního mostu přes Smědou v Hejnicích
Pohled na kopec Na Chatkách se skalní vyhlídkou od silničního mostu přes Smědou v Hejnicích

Vrchol465 m n. m.
Prominence59 m ↓ sedlo 350 J od vrcholu
Izolace1 km → Ořešník
SeznamyHory Frýdlantské pahorkatiny
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříFrýdlantská pahorkatina / . / Hejnická pahorkatina / Libverdská pahorkatina[1]
Souřadnice
Na Chatkách
Na Chatkách
Horninažula
PovodíSmědáLužická NisaOdra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesní divadlo

editovat

Zásluhou hejnického „Spolku pro pozdvižení cizineckého ruchu“ bylo na kopci v letech 1913 až 1914 vybudováno lesní divadlo o kapacitě hlediště dosahující dvou tisíc diváků. Na zahajovací představení (hru Síla víry sehranou kočovnou společností J. Hubera), které se konalo v neděli 7. června 1914, se přišlo podívat na tisíc návštěvníků.[5] Posléze zde vystupovali s Ibsenovými hrami také členové divadla z Liberce. Vedle dramat se v divadle hrály též operety, a jednotlivá představení byla mezi návštěvníky oblíbená.[6]

Divadlo se roku 1923 stalo majetkem města Hejnic, a hry se v něm přestaly hrát ještě před druhou světovou válkou. Po ní již jeho provoz nebyl obnoven.[6] Ovšem zbytky divadla se dochovaly dodnes.[7]

Pomníček

editovat

Nachází se zde také pomníček upomínající na sesuv půdy, k němuž došlo 12. dubna 1930. Jeho následkem zemřeli raspenavští Josef Wildner (ve věku 58 let) a patnáctiletý Oswald Leubner.[8] Podle jiných zdrojů je věk uveden pravděpodobně nepřesně a staršímu bylo v době neštěstí 63 let a mladšímu čtrnáct.[4]

Vyhlídkové místo

editovat

Na počátku 21. století se objevily plány na výstavbu vyhlídkové věže. Se záměrem vyjádřilo souhlas zastupitelstvo města Hejnice.[9] Nakonec došlo k obnovení stávajícího vyhlídkového místa pojmenované Poustevníkův kámen. Otevřena byla během víkendu 5. a 6. května 2018, kdy kříž osazený na jeho vrcholu, požehnal hejnický farář Pavel Andrš.[10]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. BOKR, Pavel. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [online]. Praha: Pavel Bokr [cit. 2013-11-19]. Dostupné online. 
  3. Mapy.cz [online]. Praha: Seznam.cz [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  4. a b ENDLER, Herbert. Pomníček Wildnera a Leubnera. In: KARPAŠ, Roman. Jizerské hory. Liberec: Nakladatelství RK, 2009. ISBN 978-80-87100-08-0. S. 211.
  5. KURTIN, Petr; SIMM, Otokar. Album starých pohlednic Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 1998. 156 s. ISBN 80-902590-0-6. Kapitola Hejnice a jejich okolí, s. 8. 
  6. a b NEVRLÝ, Miloslav; VINKLÁT, Pavel Déčko. Album starých pohlednic – Frýdlantsko. Liberec: Knihy 555, 2009. 156 s. ISBN 978-80-86660-30-1. S. 73. 
  7. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 316 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Kapitola Hejnice, s. 74. 
  8. Wildnerův a Leubnerův pomník [online]. Josef Stoklasa [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. 
  9. HORÁK, Jiří; DEMČÁK, Jaroslav. Usnesení z 1. jednání Zastupitelstva města Hejnice konaného dne 27. 2. 2013 od 18.00 hodin v zasedací místnosti v Jizerské ulici čp. 5 [online]. Hejnice: Městský úřad, 2013-03-04 [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. 
  10. PAVLÍČKOVÁ, Jana. Poustevníkova vyhlídka po válce zarostla, teď jsou z ní opět vidět Jizerky. iDNES.cz [online]. 2018-05-08 [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat