Národní park Velká Fatra
Národní park Velká Fatra (slovensky Národný park Veľká Fatra) je nejmladším z devíti národních parků na Slovensku. Většina jeho území leží v jižní části Žilinského kraje a malá část v severní části Banskobystrického kraje. Národní park spolu s ochranným pásmem zabírá téměř celé území Velké Fatry, jež patří k vnějším Západním Karpatům.
Národní park Velká Fatra Národný park Veľká Fatra | |
---|---|
IUCN kategorie II (Národní park) | |
Rakytov (1567 m n. m.) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. dubna 2002 |
Rozloha | 403,71 km² |
Správa | Správa NP Veľká Fatra se sídlem ve Vrútkách |
Poloha | |
Stát | Slovensko |
Kraj | Žilinský a Banskobystrický |
Souřadnice | 49°1′0″ s. š., 19°7′0″ v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Velká Fatra | |
Území národního parku Velká Fatra (tmavší zelená) a jeho ochranné pásmo (světle zelená) | |
Další informace | |
Kód | P31 |
Web | www |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ochrana území
editovatRoku 1972 vznikla na území Velké Fatry za účelem ochrany horského pásma s vysokým zastoupením zachovaných karpatských lesů a hřebenovými pastvinami chráněná krajinná oblast Velká Fatra. Národní park byl na jejím místě zřízen 1. dubna roku 2002 na ploše 403,71 km² s ochranným pásmem o velikosti 261,32 km².[1]
Po vstupu Slovenska do EU byl národní park zařazen do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000.
Charakteristika
editovatÚzemí národního parku je z 85 % pokryto lesy.[1] Dalším významným biotopem jsou hřebenové pastviny, jež vznikly v 15.—17. století v období zvaném Valašská kolonizace. Nacházejí se zde také zbytky porostů borovice lesní. Hojně se zde vyskytuje tis červený. Harmanecké údolie je významné jako nejbohatší tisová lokalita ve střední a pravděpodobně i v celé Evropě.[zdroj?] Tis je součástí loga národního parku Velká Fatra a v místě největšího výskytu byla vyhlášena národní přírodní rezervace Harmanecká tisina.[1]
Národní park Velká Fatra je také díky vydatným srážkám a nízkému výparu v oblasti důležitým zdrojem pitné vody. Jádro pásma je složeno ze žuly, která vystupuje na povrch jen na několika místech, častější jsou různé břidlicové hřebeny známé jako Hôlna Fatra a vápencové a dolomitové skály, které tvoří malebné terény známé jako Bralná Fatra. Jsou zde také různé krasové oblasti, převážně jeskyně. Pro veřejnost je zpřístupněna Harmanecká jaskyňa.
Nejvyšším vrcholem na území národního parku je Ostredok (1592 m n. m.).[1]
Různé druhy skal a půd, různé typy terénu s loukami a pastvinami, útesy a údolími poskytují podmínky pro velmi bohatou flóru a faunu. V hojném počtu zde žijí všechny evropské druhy velkých šelem: medvěd hnědý, vlk obecný a rys ostrovid.
Park je oblíbený mezi turisty, především díky pěším túrám. Nedaleko se nachází lokalita světového kulturního dědictví UNESCO, osada Vlkolínec.
Maloplošná chráněná území
editovat- Národní přírodní rezervace: Borišov, Čierny kameň, Harmanecká tisina, Jánošikova kolkáreň, Kornietová, Kundračka, Lysec, Madačov, Padva, Rakšianske rašelinisko, Rumbáre, Skalná Alpa, Suchý vrch, Tlstá, Veľká Skalná
- Přírodní rezervace: Biela Skala, Harmanecký Hlboký jarok, Katova skala, Korbeľka, Rojkovské rašelinisko
- Národní přírodní památka: Perlová jaskyňa
- Přírodní památky: Dogerské skaly, Hradené jazero Blatné, Jazierske travertíny, Krkavá skala, Majerova skala, Matejkovský kamenný prúd, Prielom Teplého potoka, Rojkovská travertínová kopa, Travertínové terasy Bukovinka, Vlčia skala
- Chráněné areály: Dekretov porast, Háj pred dolinou Teplô, Krásno, Mošovské aleje, Revúca
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Veľká Fatra National Park na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Základné údaje [online]. Štátna ochrana prírody SR - Správa Národného parku Veľká Fatra [cit. 2012-09-07]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Velká Fatra na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Velká Fatra – video z cyklu České televize Návraty k divočině