Národní garda Ruské federace

Národní garda Ruské federace (rusky РосгвардияRosgvardija) jsou vnitřní vojska Ruské federace podřízená přímo ruskému prezidentu. Národní garda není součástí Ozbrojených síl Ruské federace. Vznikla roku 2016 a nahradila dosavadní Vojsko ministerstva vnitra a jednotky OMON a SOBR.[1] Tvoří ji více než 300 000 osob.[2] Mezi její úkoly patří ochrana státních hranic a významných objektů, boj s terorismem a organizovaným zločinem, ochrana života civilistů i rozhánění nepovolených demonstrací. Plní i úkoly dříve vyhrazené pro zásahové jednotky OMON a SOBR.[3]

Národní garda Ruské federace
Znak národní gardy
Znak národní gardy
ZeměRuskoRusko Rusko
Existence2016–dosud
Typnárodní garda
Velikost300 000+
VeliteléVladimir Putin
Viktor Zolotov
Webová stránkarosguard.gov.ru
Účast
VálkyRuská invaze na Ukrajinu

Historie

editovat

Národní garda vznikla 5. dubna 2016 výnosem prezidenta Vladimíra Putina a následnou ratifikací ve Státní dumě 22. června 2016 a v Radě federace 29. června 2016. Národní garda v sobě integruje řadu složek, včetně speciálních jednotek, námořních sil a obrněných vozidel (BTR-80, BMD-2). Dle Putinových kritiků vytvořil takto rozsáhlou ozbrojenou složku především za účelem svého udržení u moci. I proto do jejího vedení jmenoval svého bývalého bodyguarda Viktora Zolotova.[4]

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byla část těchto jednotek nasazena na území Ukrajiny, a někteří jejich příslušníci čelí obviněním z válečných zločinů, kterých se tam dopustili.[5]

Po neúspěšné červnové vzpouře byla v listopadu 2023 Národní gardě Ruské federace podřízena bývalá Wagnerova skupina, nově vedená Pavlem Prigožinem, pětadvacetiletým synem původního zakladatele skupiny Jevgenije Prigožina. Bylo jí do budoucna zakázáno verbovat příslušníky z řad osob ve výkonu trestu.[6]

Mezi hlavní úkoly národní gardy patří ochrana státních hranic a významných objektů, teritoriální obrana, boj s terorismem a organizovaným zločinem, ochrana života civilistů i rozhánění nepovolených demonstrací.[1] Zákon rovněž umožňuje nasazení gardy i mimo území Ruska za účelem „obnovení a udržení míru“.[1][4]

Pravomoci

editovat

Národní garda má právo užít střelné zbraně bez výstrahy v situaci bezprostředního ohrožení života civilistů (nebo příslušníků gardy). Nemohou však střílet na těhotné ženy, nezletilé nebo při masových shromážděních. V těchto situacích mohou použít výhradně vodní děla a obrněné vozy.[3]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b c PŘICHYSTAL, Aleš. Ve službě vlasti. 1. vyd. Praha: Česká citadela, 2020. 216 s. ISBN 978-80-88382-11-9. Kapitola 2. - Domobranecké a miliční jednotky v Evropě - Ruská federace, s. 68–72. 
  2. Obávaná Rosgvardia. Jak funguje Putinova osobní armáda na špinavou práci. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-05-18 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
  3. a b DORAZÍN, Martin. V Rusku vznikne Národní garda. Bude bojovat s terorismem i rozhánět nepovolené demonstrace. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2016-04-06 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
  4. a b BENDETT, Samuel. How Putin Tightened His Military Grip. www.realclearworld.com [online]. RealClear World, 2016-07-19 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The law enforcement officers established the fact of the war crimes being committed by the Russian military in Hostomel. mil.in.ua [online]. mil.in.ua, 2022-09-28 [cit. 2023-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Wagnerovce povede Prigožinův syn. Skupina nově spadá pod ruskou národní gardu, obnovila nábor. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-01 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat