Národní dům v Nuslích

Národní dům v Nuslích, známý dříve též jako Česká státní spořitelna, je novorenesanční budova sloužící v 19. a 20. století jako kulturní a společenské centrum v pražských Nuslích na adrese Nuselská 1, Praha 4 – Nusle čp. 2 v čele nuselského náměstí (dnes náměstí Bratří Synků).

Národní dům
Poloha
AdresaPraha 4, Nusle, ČeskoČesko Česko
UliceNuselská ulice
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky41100/1-1883 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Nuselský Národní dům (ND) byl postaven architektem Antonínem Fricem jako reprezentativní stavba v novorenesančním slohu na místě původního nuselského hostince „Na Kovárně“ (Nusle čp. 2), který musel ustoupit z větší části regulaci v rámci „parcelace“ Nuslí v roce 1889, při vyznačení nových ulic a náměstí.[1] Byl dokončen v roce povýšení Nuslí na město a v roce 1898 byl též slavnostně otevřen. K otevření velkorestaurace „Národní dům“ došlo 17. listopadu 1898 se slavnostním promenádním koncertem.[2] Vnitřní zařízení budovy mělo částečně nahradit ubytovací prostory hostince i místnosti, které nabízel blízký Nuselský barokní zámek. Krom restauračních místností tam byla i Občanská beseda v Nuslích s čtenářskou místností (založená již 4. listopadu 1881)[3], spolkový sál, taneční sál, menší obchody i byty. Prostor zejména v přízemí budovy byl i pro přednášky, vystoupení (koncertoval tam i Karel Hašler, pořádaly se sokolské šibřinky, koncerty, druhé slavnostní otevření 10. března 1900 s koncertem kapely Sokola Pražského, posvícení, silvestrovské zábavy), besedy a schůze. Majitel František Hrabánek (vlastnil dům od roku 1899) v roce 1902 zemřel a jeho potomci drželi stavbu zatíženou hypotékou až do 30. prosince 1913.[4] Od roku 1922 zde krom záložny  fungoval též Hotel Šmíd, který provozoval František Šmíd až do roku 1948, kdy byl ND vyvlastněn. Zůstala Československá státní spořitelna, na níž ND přešel v roce 1963.

V květnu roku 1945 vyrostla mezi ND a čp. 83 přes dnešní Nuselskou třídu třetí nuselská barikáda.

Popis stavby

editovat

Novorenesanční čtyřpodlažní budovu tvoří trojkřídlý objekt, rozevírající se do ulic Nuselské a Čestmírovy. V průčelí do náměstí v nice socha sv. Václava (od roku 1918 do roku 1955 byly pod ní velké hodiny-„orloj“), výrazné římsy oddělující podlaží, dva „dvoupatrové“ pilastry a na nich sochy Přemysla Oráče a kněžny Libuše, balkon a znaky zemí koruny české s bustou Karla Havlíčka Borovského. Od roku 1976 je budova zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek. Do Nuselské ulice se obrací plaketa s Otcem vlasti. Proti ní plaketa s císařem Rudolfem II. a mezi nimi Svatováclavská koruna.

Průměrná nadmořská výška základů stavby je 202 m n. m.

Současnost

editovat

Dům je majetkem města Prahy, převážně obytný, v přízemí je expozitura České spořitelny (Nuselská 2/1)

Reference

editovat
  1. Ottův slovník naučný, Svazek 18, heslo Nusle, str. 505 až 508, vydal Jan Otto, Praha 1908
  2. PÍŠA, Rudolf. Bejvávalo v Nuslích: Národní dům, in Tučňák 3 /2023, str. 14, měsíčník městské části Praha 4, březen 2023
  3. PÍŠA, Rudolf. Bejvávalo v Nuslích: Občanská beseda v Nuslích, (Spolčování nebylo jen o zábavě), in Tučňák 11 /2024, str. 13, měsíčník městské části Praha 4, listopad 2024.
  4. Tehdejší starosta města Nuslí Josef Veselík, náměstek Jaroslav Mužík, stavitelé Karel Hannauer a Ant. Fric, s podporou Záložny Nuselské (Nusle čp.500) založili 13. 12. 1913 firmu, jejíž cílem bylo koupit ND a dál jej provozovat. V dražbě však uspěl měšťan Jan Heřman. 19. 12. 1921 kupuje ND vršovická Občanská záložna, zřizující zde expozituru pro Nusle

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • Nusle, Michle, Krč v minulosti a přítomnosti, publikace k 50. výročí povýšení Nuslí na město v roce 1898, Praha XIV, 1948
  •   Ottův slovník naučný, Svazek 18, heslo Nusle, str. 505 až 508, vydal Jan Otto, Praha 1908
  •   PÍŠA, Rudolf. Bejvávalo v Nuslích: Národní dům, in Tučňák 3 /2023, str. 14, měsíčník městské části Praha 4, březen 2023
  •   PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017