Myslkovice
Myslkovice (německy Miskowitz) jsou obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Obec Myslkovice se rozkládá asi šestnáct kilometrů jihovýchodně od Tábora a pět kilometrů severovýchodně od města Soběslav. Žije zde 429[1] obyvatel.
Myslkovice | |
---|---|
Myslkovický zámek | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Soběslav |
Obec s rozšířenou působností | Soběslav (správní obvod) |
Okres | Tábor |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°17′57″ s. š., 14°44′44″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 429 (2024)[1] |
Rozloha | 4,88 km²[2] |
Katastrální území | Myslkovice |
Nadmořská výška | 450 m n. m. |
PSČ | 391 16 |
Počet domů | 182 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Myslkovice 59 391 16 Myslkovice obec@myslkovice.cz |
Starosta | Gustav Fifka |
Oficiální web: www | |
Myslkovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 552721 |
Kód části obce | 100692 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatJméno obce pochází od vůdce kmene jménem Myslek[4], který osídlil tuto oblast, v období kolonizace pustého kraje ve 12. století (pravděpodobněji než v 9. století). Název obce se v historii měnil jak tvarem (mj. Myslikovice, Miskovice, Miškovice), tak pravopisem (i/y, s/š, w/v).
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1367. Tehdy panství a villa Mislkowitz patřilo bratřím Oldřichovi a Jenišovi z Roudné, kteří zde obývali tvrz s kaplí. Roku 1390 je zdědila Dorotea, vdova po Jenišovi. V roce 1415 se stal majitelem rytíř Boček (Boczko z Myslycowicz), po něm roku 1467 dědil jeho syn Aleš.[4] Roku 1483 získal část vsi s tvrzí Kuneš Dvořecký z Olbramovic a jeho rod ji vlastnil až do roku 1646.
V roce 1653 zde žilo 16 rolníků a několik chalupníků. Od roku 1613 patřila tvrz s kaplí, pivovar, poplužní dvůr a ovčín Mikuláši ml. Dvořeckému z Olbramovic, který je ještě téhož roku prodal své ženě Anežce z Hodic. Roku 1703 se stal majitelem panství důstojník císařské armády František Leopold Voračický z Paběnic a jeho manželka Eleonora Renáta, rozená hraběnka z Lassaga-Paradies, kteří panství spojili s Roudnou a dali vystavět barokní zámek s kostelem[5]. Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem.
Od roku 1733 do roku 1802 a pak opět od roku 1877 vlastnili panství Vratislavové z Mitrovic. Tehdy se stal majitelem hrabě Evžen I. Vratislav z Mitrovic a z Dírné, poslanec českého zemského sněmu; tehdy Myslkovice poprvé za 600 let přestaly být vrchností. Také jeho syn Evžen II. byl českým zemským poslancem; přátelsky se stýkal s kolegou Josefem Kaizlem, který na jeho zámku v posledním roce života pobýval, a také zemřel.
V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 vrácen zpět, jeho správcem se stal dědic rodu Eugen Wratislav. Roku 2006 odkoupila zámek obec[6].
Židé
editovatŽidé se usazovali v obci již mezi léty 1594 až 1650. Nejprve zde žilo pár rodin, ale později zde Židé tvořili polovinu obyvatel vsi. Židé po jejich úplném jzrovnoprávnění postupně odešli do větších měst. Synagoga v Myslkovicích, postavená roku 1770 spolu s rabínským domem, byla v roce 1963 zbořena. Také tu stála židovská škola, špitál a lázně. Konec Židů v Myslkovicích přišel začátkem druhé světové války.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 824 | 710 | 608 | 631 | 594 | 577 | 545 | 432 | 463 | 440 | 378 | 367 | 343 | 376 | 408 |
Počet domů | 117 | 111 | 116 | 111 | 103 | 107 | 117 | 120 | 116 | 118 | 107 | 140 | 145 | 161 | 182 |
Obecní správa
editovatMezi lety 1869–1980 Myslkovice byly obcí v okrese Tábor (1869–1930), poté v okrese Soběslav (1950) a později opět v okrese Tábor. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřily jako část města k Soběslavi a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[9]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. března 2014.[10]
Doprava
editovatObcí prochází silnice III. třídy č. 13527 ze Soběslavi do Košic a č. 13528 z Roudné do Chabrovic. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci BusLine jižní Čechy a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Deštná, Dírná, Choustník, Košice, Mlýny, Psárov, Soběslav, Tábor a Tučapy.[11] V okolí obce vede dálnice D3. Po zprovoznění nové železniční přeložky Soběslav – Doubí u Tábora na trati č. 220 Praha – České Budějovice v září 2022 zastavují v nově zbudované zastávce Myslkovice osobní vlaky České Budějovice – Tábor.[12]
Pamětihodnosti
editovat- Židovský hřbitov asi 600 metrů severovýchodně od zámku. Byl založen před rokem 1750. Na hřbitově je 180 klasicistních a barokních náhrobků.
- Zámek – dříve tvrz s kaplí, kterou Vratislavové z Mitrovic v 1. čtvrtině 18. století přestavěli na barokní zámek s kaplí sv. Antonína. Jednotraktová stavba s parkem uprostřed obce při silnici. V roce 1948 byl zámek zestátněn, užíván jako kulturně osvětové středisko, kaple byla zazděna.[13] Po roce 1989 vrácen zpět bývalým majitelům. V roce 2006 pak obec zámek (místními také nazývaný "Zámeček") odkoupila a zajistila jeho rekonstrukci. Od roku 2016 je kulturní památkou.[14]
- Dům lihovarníka Zikmunda Fischla – stojí vedle zbytku jeho starého lihovaru u Dolejšího rybníka. Lihovar vyvážel své produkty až do Verony.[15]
Osobnosti
editovat- Karel Statečný (1870–1927), teolog a duchovní Církve československé husitské, vysokoškolský pedagog
- Siegmund Fischl (1847–1905), česko-rakouský průmyslník, který se podílel na rozvoji lihovarnictví v Čechách a Rakousku
- židovská rodina Grosslichtů, ze které pocházela předválečná česká herečka Truda Grosslichtová (1912–1995)
- Josef Kaizl (1854–1901), český ekonom, pedagog a rakouský politik; žil a 19. srpna 1901 zemřel v místním zámku
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Antonín Profous: Místní jména v Čechách, díl III. 163-164, dostupné online [1]
- ↑ Karel Tříska a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V. Jižní Čechy. Praha 1986, s. 133
- ↑ O obci [online]. Obec Myslkovice [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 351.
- ↑ Udělené symboly – Myslkovice [online]. 2014-03-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ IDOS - VJŘ. www.portal.idos.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Železniční stanice Myslkovice | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech.. Díl (K/O). Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 442.
- ↑ zámek Myslkovice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-20]. Dostupné online.
- ↑ KREJČOVÁ, Kateřina. Myslkovičtí židé vyváželi líh až do Itálie. Táborský deník. 2014-10-01. Dostupné online [cit. 2023-12-20].
Literatura
editovat- Emanuel Poche (ed.) a kolektiv autorů: Umělecké památky Čech, díl 2. K–O. Academia Praha 1978, s. 442
- Karel Tříska a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V., Jižní Čechy. Svoboda Praha 1986, s. 133
- Antonín Novotný: Židé v Myslkovicích. Myslkovice 1999
Související články
editovat- Židovská čtvrť v Myslkovicích
- Synagoga v Myslkovicích
- Židovská obec v Myslkovicích
- Římskokatolická farnost Janov u Soběslavi
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Myslkovice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Myslkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Marie Hodinářová o historii Myslkovic https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/myslkovicti-zide-vyvazeli-lih-az-do-italie-20141001.html