Myslíkova
Myslíkova je pražská ulice na Novém Městě a probíhá po hranici městských částí Praha 1 na severu a Prahu 2 na jihu. Ulice spojuje Masarykovo nábřeží u Vltavy se Spálenou ulicí u Karlova náměstí, tato vidlice komunikací tvoří malé náměstí.[1] Tato ulice je také hranicí mezi městskými částmi Praha 1 a Praha 2.
| |||
|---|---|---|---|
 Tramvaj číslo 14 vyjíždějící z Myslíkovy na Masarykovo nábřeží | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1, Praha 2 | ||
| Část obce | Nové Město | ||
| Poloha | 50°4′39,83″ s. š., 14°25′0,86″ v. d. | ||
| Začíná na | Masarykovo nábřeží | ||
| Končí na | Spálená | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1348 | ||
| Denominace | asi od roku 1884 | ||
| Pojmenováno po | Adam Myslík z Hyršova | ||
| Starší názvy | Žitná | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 375 m | ||
| Šířka | 10 m | ||
| PSČ | 110 00, 120 00 | ||
| Kód ulice | 456853 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Popis ulice
editovatUlice je situována v mírném svahu, převážně je zastavěná činžovními domy z konce 19. a začátku 20. století, kdy se stala páteřní komunikací s množstvím obchodů. Vystřídaly se zde slavné firmy jako evangelické vydavatelství a knihkupectví Blahoslav (po roce 1990 proměněné v antikvariát) nebo lékárna, ze které se dochoval dřevěný secesní portál s řezaným reliéfem Hygeiy. Z tradičních restaurací zůstala pod původním názvem jen U Bubeníčků. V současné době zde sídlí 162 firem, mezi nimi například Česká asociace pedagogického výzkumu, pobočka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, optika, koření, orientální potraviny, stylový nábytek, kavárny a čajovny, dva hotely, taneční škola, aj. V Myslíkově domě sídlí velvyslanectví Belgického království.
Historie a názvy
editovat
Ulice vznikla se založením Nového Města v roce 1348 výnosem krále Karla IV.. Tehdy ještě neměla jméno, přiléhala k osadě Zderaz, což připomíná název přilehlé ulice Na Zderaze, podle toho se myslíkova nazývala Pod Zderazem. Osada vznikla kolem kostela svatého Petra a Pavla, a po vzniku Nového Města do něho byla začleněna. Později převládl název Pasířská podle řemeselníků zde sídlících. Další dočasné pojmenování bylo kolem roku 1700 podle obchodníků s obilím Žitná, zatímco dnešní Žitná ulice se nazývala Žitnobranská[2]
Název ulice Myslíkova pochází asi z roku 1884, nese jméno místního měšťana Adama Myslíka z Hyršova, na Radlici a v Košířích a zakladatele rodu Myslíků z Hyršova, pojmenování vzniklo omylem. Dům na rohu ulic Myslíkovy a Spálené totiž nepatřil Adamu Myslíkovi, jak uvádí pamětní deska na domě, nýbrž Eliáši Myslichovi z Vilimštejna, komorníkovi při zemských deskách v 17. století.[3]
Doprava
editovatUlice je poměrně frekventovaná, a ústí do ní deset ulic: Vojtěšská-Náplavní, Pštrossova-Na Zderaze, Křemencova-Odborů a Černá. Část Myslíkovy ulice od křižovatky s ulicí Odborů po křižovatku s ulicí Spálenou, je jednosměrná.
- Celou délkou ulice prochází dvoukolejná tramvajová trať se zastávkou „Myslíkova“. V 50. a 60. letech tudy jezdily linky 3, 15, 17 a 21, po roce 1990 byl tramvajová doprava zásadně zredukována, po určitou dobu vyloučena úplně, později zavedena linka 14, od změny jízdních řádů na podzim 2016 linka 5.
Domy a osobnosti
editovat- Dům čp. 171/II Myslíkova 31, Černá 2 – rozlehlý rohový renesanční objekt „U Myslíků“/U Myslichů nebo „U Nosů“ na nároží ulic Myslíkovy, Černé a Spálené, patřil komorníku Eliáši Myslichovi; roku 1861 zde Vojtěch Veselý (1823–1881)[4] otevřel pivnici s pivovarem,[5] o tři roky později nechal osadit pamětní desku.[6] Podnik po něm zdědil syn Jan Zdeněk Veselý (1850–1890), známý jako sokolský funkcionář, komunální politik a dramatik.[7] V 50.–80. letech sídlilo v přízemí proslulé řeznictví s jídelnou, navštěvovanou mj. herci z Národního divadla, lidově proto zvané Pražský Hollywood; památkově chráněný dům
- V domě č. p. 172/XXIII bývala kavárna Novoměstská (původně Petra Fastra). Pověst vypráví o pokladě, který se údajně v tomto domě nacházel: „Kdysi majitel toho domu z vlasti utíkaje pro víru a nemoha stříbrných nádob svých vzíti s sebou, poslední noci všechny roztavil a stříbro nalil do velikého pekáče, jenž měl podobu ryby. Ulila se tedy stříbrná ryba, kterou muž ten zazdil v domě doufaje, že po čase se vrátí. Ale zemřel v cizině dříve, než mohl komu prozraditi své tajemství. Po dlouhých teprv letech, když nový majitel zpustlý a sešlý dům znova stavěl, nalezl stříbrnou rybu a stal se boháčem.“[zdroj?]
- čp. 174/II, Myslíkova 23 – šestipatrový funkcionalistický dům firmy Nekvasil, postaven 1936–37; památkově chráněný dům
- Dům čp. 187/II, Myslíkova 13 (Pštrossova 2 – čtyřpatrový novorenesanční nájemní dům postaven roku 1896; zde v předchozím domě žil a zemřel básník a vědec František Ladislav Čelakovský (1799–1852); František Škroup (1801–1862), pamětní deska na domě připomíná, že zde složil nápěv písně Kde domov můj. V témže domě žili také lékař a spisovatel dr. Josef Čejka a mládí zde prožil hudební skladatel oper Karel Bendl, sbormistr nedalekého Hlaholu, autor první české operety Indiánská princezna. V domě žil také malíř staré Prahy Pavel Körbel.
- Dům čp. 208/II, Myslíkova 7 – secesní dům a poliklinika „U Kheilů“ (podle majitele obchodního učiliště Karla Petra Kheila), navrhl architekt Matěj Blecha; památkově chráněný dům
- Domy čp. 257/II a 258/II, Myslíkova 6 a 8 – novorenesanční činžovní domy z roku 1868, navrhl arch. Josef Schulz, restaurace U Bubeníčků; památkově chráněný dům
- Dům čp. 263/II, Myslíkova 22 – nárožní objekt do ulic Odborů a Na Zbořenci, novogotický dům z roku 1907, arch. František Jiskra; památkově chráněný dům
- Dům čp. 282/II, Myslíkova 26 – klasicistní nájemní dům „U černého koníčka“ z roku 1848; ; památkově chráněný dům
- Dům čp. 1647/II, Myslíkova 21, Křemencova 2 – novorenesanční dům, arch. Martin Bělský (1882); na fasádě novorenesanční sgrafita, ve výklencích oken alegorické postavy:Sochařství, Hudba, Architektura a Malířství (autor neznámý); památkově chráněný dům
- Dům čp. 1697/II, Myslíkova 16 – novorenesanční dům z roku 1882; arch. Josef Anger; intaktně zachována schodišťová chodba, zábradlí, dlažby a dveře; památkově chráněný dům
- Dům čp. 1922/II Myslíkova 9 – dům „U Škopků“ nebo „U Strašpytlů“, navrhl arch. František Niklas roku 1894; portál secesní: Svatovojtěšská lékárna
- Dům čp. 2018/II, Myslíkova 2, Masarykovo nábřeží 20 – nárožní secesní činžovní dům, arch. Richard Praus (1908); v 50.–80. letech 20. století v přízemí bývala rybárna, prodejna živých ryb s bazénkem. V domě dožila herečka a překladatelka Hana Vítová.
Pamětihodnosti v okolí
editovatReference
editovat- ↑ http://regiony.kurzy.cz/praha/myslikova/
- ↑ Marek Lašťovka a kolektiv: Pražský uličník, encyklopedie názvů pražskýchg veřejných prostranství. Libri Praha 1997, s. 475
- ↑ Adam Myslík z Hyršova na www.praha1.cz. www.praha1.cz [online]. [cit. 2015-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-11.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 53 • 1823 • Wesely, Adalbert. Dostupné online.
- ↑ Pivnice. Národní listy. 1861-10-13, roč. 1, čís. 281, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-03-29].
- ↑ Pamětní nápis. Národní listy. 1864-19-20, roč. 4, čís. 315, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-29].
- ↑ † Jan Z. Veselý. Sokol. 1890, roč. 16, čís. 7, s. 128. Dostupné online [cit. 2020-03-29].
Literatura
editovat- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Myslíkova, s. 755–757.
- BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 248, 250–251, 254, 274–276, 283, 667, 672, 701.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myslíkova na Wikimedia Commons
- Myslíkova ulice Archivováno 7. 2. 2016 na Wayback Machine. na webu Prahy 1