Myrtle Claire Bachelder
Myrtle Claire Bachelder (13. března 1908 Worcester – 22. května 1997 Chicago) byla americká chemička a důstojnice ženského armádního sboru. Je známá svou prací na tajném programu vývoje atomové bomby – Projektu Manhattan a vývojem technik v chemii kovů.
| Myrtle Bachelder | |
|---|---|
 Myrtle Bachelder, 1942 | |
| Narození | 13. března 1908 Orange |
| Úmrtí | 22. května 1997 (ve věku 89 let) Chicago |
| Alma mater | Bostonská univerzita Middlebury College Boston University Wheelock College of Education & Human Development |
| Povolání | chemička, inženýrka a učitelka |
| Zaměstnavatelé | Chicagská univerzita Národní laboratoř Los Alamos |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Projekt Manhattan Engineering District (MED) byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby za 2. světové války v období 1942–1946. Výzkumné a výrobní provozy se nacházely na 30 místech v USA, Velké Británii a Kanadě. Tento projekt zaměstnával celkem 225 000 lidí a dalších 600 000 lidí na něm pracovalo nepřímo. Většina lidí nevěděla, že pracuje na jednom z nejdůležitějších válečných úkolů druhé světové války.
Bachelder celý život věřila, že její roli ve vývoji atomové bomby a následném použití atomových zbraní proti Japonsku lze ospravedlnit ukončením druhé světové války a zabráněním daleko větším ztrátám na životech.
Během svého života byla velmi pracovitá a snažila se využít každé hodiny k práci a dalším objevům.
Život
editovatMyrtle Claire Bachelder se narodila 13. března 1908 ve Worcesteru ve státě Massachusetts. V roce 1930 získala bakalářský titul na Middlebury College a stala se středoškolskou učitelkou přírodních věd a trenérkou atletiky v South Hadley Falls v Massachusetts. Magisterský titul získala na Bostonské univerzitě.[1][2][3]
Kariera během války
editovat
Během druhé světové války v listopadu 1942 se přihlásila do Women's Army Corps (WAC) na velitelství ve Springfieldu v Massachusetts. Po výcviku na vojenských základnách v několika státech USA byla přidělena k rotě "D" WAC Detachment of the Manhattan District, United States Army Corps of Engineers.
Bachelder se zúčastnila Projektu Manhattan,[4] což bylo kódové označení pro speciální vojenskou divizi zaměřenou na vývoj atomové zbraně. V tajné laboratoři v odlehlé pouštní lokalitě Los Alamos byla Bachelder zodpovědná za analýzu spektroskopie izotopů uranu a výzkum technik rentgenového záření.[3] Tajný program vedl Robert Oppenheimer, kterého Bachelder popsala jako muže tužky a papíru, který byl ohromen laboratorní mašinérií v Los Alamos.
Její role v projektu byla klíčová pro výrobu první atomové bomby na světě. Vzhledem k tomu, že izotop uranu-235 je štěpný, zatímco izotop uranu-238 štěpný není, pracovala na metodách pro přípravu čistého uranu-235 pro jadernou bombu.[4] Tyto metody byly použity také při přípravě plutonia-239, štěpného materiálu použitého při konstrukci atomové bomby pro jaderný test Trinity, který byl proveden16. července 1945. Analogické metody byly použity pro uranovou zbraň s kódovým označením Little Boy, která zničila Hirošimu v Japonsku 6. srpna 1945, a pro plutoniovou bombu, která zničila Nagasaki 9. srpna 1945. Výbuchy těchto bomb vedly k japonské kapitulaci.
Kariera po válce
editovat
V říjnu 1945 patřila Bachelder mezi vědce, kteří se postavili proti návrhu May-Johnsonova zákona, který by byl zachoval vojenskou kontrolu nad jaderným výzkumem. Návrh zákona nakonec Kongres zamítl a nahradil ho McMahonovým zákonem o atomové energii.
V lednu 1947 schválila nově vytvořená Komise pro atomovou energii odtajnění 270 dříve utajovaných dokumentů. Mezi nimi byly i objevy související s rentgenovým zářením a čištěním uranových rud, které Bachelder učinila v průběhu války. Díky těmto dokumentům se Bachelder dočkala uznání za úspěchy, kterých jako žena ve vědě dosáhla.[3]
Po odchodu z armády se Bachelder stala výzkumným chemikem na univerzitě v Chicagu, kde v roce 1942 uskutečnili první samostatnou jadernou reakci. V počáteční fázi Projektu Manhattan byl ředitelem chemické divize metalurgické laboratoře nositel Nobelovy ceny James Franck. V roce 1967 přejmenovali ústav na jeho počest na Institut Jamese Francka. Sem Bachelder nastoupila, aby se věnovala výzkumu v oblasti chemie kovů.[3]
Mezi další úspěchy Bachelder patří vývoj metody na čištění vzácných prvků telluru a india. Její rozsáhlé vědecké znalosti našly uplatnění v mořské archeologii, když určila chemické složení mosazných děl nalezených v Egejském moři na potopených lodích.[3] Přispěla také k astrochemii, když na žádost NASA analyzovala chemické složení měsíčních hornin, které byly shromážděny z měsíčního povrchu během misí Apollo v letech 1969 až 1972.[2]
V roce 1973 Bachelder odešla z Institutu Jamese Francka. Dále byla aktivní v Americké asociaci důchodců (AARP). Zemřela v Chicagu 22. května 1997 v nedožitých devadesáti letech.[3]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Myrtle Bachelder na anglické Wikipedii.
- ↑ BELL, Iris Y. Los Alamos WAACs/WACs: World War II, 1943–1946. [s.l.]: Coastal Printing, 1993. S. 29.
- ↑ a b MYRTLE C. BACHELDER. Chicago Tribune [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Myrtle C. Bachelder - Nuclear Museum [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HOWES, Ruth. Their day in the sun : women of the Manhattan Project. Philadelphia: Temple University Press 264 s. Dostupné online. ISBN 0-585-38881-4, ISBN 978-0-585-38881-6. OCLC 49569088 S. 149–150.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myrtle Bachelder na Wikimedia Commons
