Muzeum J. M. Petzvala
Muzeum J. M. Petzvala ve Spišské Belé je pobočkou Slovenského technického muzea v Košicích. Je věnováno osobnosti slovenského vynálezce Jozefa Maximiliána Petzvala (1807–1891), rodákovi ze Spišské Belé, který teorieticky i prakticky rozvíjel fotografickou optiku. Nachází se v jeho rodném domě a je věnováno historii fotografické techniky. Budova muzea je zapsána jako národní kulturní památka Slovenské republiky.[1]
Muzeum J. M. Petzvala | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Stát | Slovensko |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′15,19″ s. š., 20°27′30,18″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodný dům J. M. Petzvala
editovatMuzeum se nachází v pozdně renesanční školní budově s bytem kantora, která byla postavena na místě původní dřevěné školy v roce 1699. Budova byla původně přízemní se zachovanými hřebenovými klenbami. V roce 1757 bylo přistavěno první patro. Přístavba byla v barokním stylu a v prvním patře měla ploché dřevěné kazetové stropy; na jejich výrobu bylo použito červené smrkové dřevo. Budova byla zastřešena šindelovou mansardovou střechou s vikýři.
Během protipartyzánské operace v Lendaku v říjnu 1944 se v přízemí objektu nacházel štáb německého generála Beckera. Od roku 1947 do roku 1960 budova sloužila jako nájemní dům. V roce 1964 zde bylo zřízeno muzeum J. M. Petzvala. V roce 2009 byla renována dřevěná střecha.
Vznik muzea
editovatSlovenské technické muzeum v Košicích, jehož pobočkou je muzeum ve Spišské Belé, se od svého počátku věnuje osobnostem, které svou prací přispěly k celosvětovému technickému rozvoji. Jednou z takových osobností byl Josef Maximilián Petzval (1807–1891), rodák ze Spišské Belé, jehož dílo dalo nový rozměr fotografické optice v teorii i praxi. Z iniciativy a za pomoci občanů Spišské Belé, nadšenců pro místní historii, bylo v roce 1964 založeno muzeum zaměřené na historii fotografické techniky a přínos J. M. Petzvala k ní. Bylo umístěno v jeho rodném domě, kde se narodil i Petzvalův bratr Oto Baltazár, jemuž je věnována část expozice jako významnému matematikovi, učiteli, autorovi učebnic matematiky a také členu Uherské akademie věd. Realizaci první expozice navrhl Rudolf Skopec z Prahy, odborník na dějiny fotografie, který vycházel z publikace Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob do současnosti.[2]
Expozice
editovatŽivot a dílo Jozefa Maximiliána Petzvala a Otto Baltazara Petzvala
editovatMístnost věnovaná bratrům Petzvalovým připomíná pracovnu J. M. Petzvala s historickým vybavením. Její součástí je také sbírka vystavených objektivů a cestovní fotografický přístroj (1890). J. M. Petzval se podílel na výpočtech pro konstrukci svého krajinářského objektivu. V domě se narodil také bratr J. M. Petzvala – Otto Baltazár Petzval, významný matematik, vědec a inženýr, autor mnoha učebnic elementární a vyšší matematiky, technické mechaniky, vodního stavitelství a astronomie. Proto se v místnosti nalézají četné dokumenty o činnosti tohoto významného rodáka ze Spišské Belé. Součástí expozice o obou bratrech je promítání dokumentárních filmů dokumentaristy Ivana Rumanovského o jejich životě.
Počátky fototechniky a fotografie – Od camery obscury k první fotografii
editovatTato část expozice sleduje vývoj fotografické techniky od prvních pokusů s camerou obscurou až po první fotografii z roku 1826. Vedle dvourozměrného materiálu, který ukazuje vynález fotografické techniky v jejích počátcích a který zahrnuje i ukázky daguerrotypií, ambrotypií a ferrotypií, jsou fotografické přístroje instalovány ve čtrnácti samostatných vitrínách, které jsou uspořádány podle zavedené typologie a formátu. Dobově uspořádaný fotoateliér z počátku 20. století se snaží připomenout atmosféru počátků ateliérové fotografie.
Na období daguerrotypie navazuje v expozici tematický celek zahrnující fotografické přístroje a zařízení od doby Petzvalova působení a jejich vývoje až po nejnovější digitální přístroje.
Součástí je také fotokomora vybavená potřebnými přístroji a pomůckami ze 70. let 20. století, která ukazuje mokrý proces zhotovování černobílých a barevných fotografií a negativů.
Přehled dějin kinematografie
editovatFotografie a kinematografie se vyvíjely společně. Historii kinematografie ve světě a na Slovensku je věnována výstava v místnosti v přízemí. Informuje o chronologii vývoje filmových přístrojů, o rozmanitosti jejich konstrukcí a technik natáčení. Představuje také promítací techniku od počátků až po nejnovější období. Návštěvník má možnost promítnout si film na dobových i současných přístrojích. Na výstavě jsou zastoupeny všechny filmové formáty 35,16, 9,5 a 8 mm. Ze strojů jsou zajímavé projektory Imperator 35, AEG a Meopton II, ale nabídka strojů sahá až do nedávné doby. V expozici jsou zastoupeny firmy Arnold&Richter, Baťa Zlín, Bell&Howell, Bolex, Eumig, H. Ernemann, KMZ, Meopta, Paillard, Páthé Fréres, Siemens&Halske a další.
Galerie
editovat-
Busta J. M. Petzvala před Muzeem
-
Interiér
-
Muzeum
-
Muzeum
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Múzeum J.M. Petzvala v Spišskej Belej na slovenské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. (slovensky)
- ↑ SKOPEC, Rudolf. Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku. [s.l.]: Praha Orbis, 1963. S. 502.
Literatura
editovat- J. Dančo; J. Osvald; Technické múzeum: Sprievodca po zbierkach Múzea J.M. Petzvala v Spišskej Belej, Bratislava, 1967
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum J. M. Petzvala na Wikimedia Commons