Muhammad aš-Šahrastání
Tādž al-Dīn Abū al-Fath Muhammad ibn `Abd al-Karīm aš-Šahrastānī (1086–1153), známý též jako Muhammad al-Šahrastānī, byl významný perský religionista, historik náboženství, islámský učenec, filosof a teolog.[1]
| Muhammad aš-Šahrastání | |
|---|---|
| Narození | 1086 Shahristan District |
| Úmrtí | 1153 (ve věku 66–67 let) Shahristan District |
| Bydliště | Níšápúr Bagdád |
| Povolání | filozof, Ulamá, historik a teolog |
| Zaměstnavatel | bagdádská madrása |
| Nábož. vyznání | islám sunnitský islám |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jeho kniha Kitáb al-Milal wa al-Nihal [český výbor vyšel jako Kniha náboženských a filosofických sekt a škol (díly věnované islámským směrům a odnožím)][2] je považována za průkopnické historické dílo na poli (srovnávací) religionistiky.[3]
Život
editovatNarodil se roku 1086 ve městě Šahristán v Persii, kde získal tradiční základní vzdělání. Poté byl poslán na studia do Nišapúru, kde byl žákem učence al-Juwayního (zemřel 1085). Ve třiceti letech odchází do Bagdádu studovat islámské teologické nauky a tři roky učil na prestižní škole al-Nizāmija. Poté se vrátil do Persie, kde pracoval jako nā'ib (zástupce) kancléře seldžuckého vládce Khurasánu. Na konci života se vrátil do svého rodného města, kde zemřel v roce 1153.
Dílo
editovatAl-Šahrastání se vyznamenal svým úsilím vědecky popsat obecné univerzální náboženské dějiny lidstva.[4]
Lze to vypozorovat v jeho již zmíněném díle Kitab al-Milal wa al-Nihal, v němž shrnuje základy soudobých náboženství i filosofických systémů vědeckým způsobem.[5]
Náboženské vyznání
editovatAčkoli se sám prezentoval jako sunnita, bývá řazen k větvi ismalíitů.[6]
Pozorování křesťanství
editovatV díle Kitab al-Milal wa al-Nihal přináší pozorování křesťanství (zejména jeho ortodoxní větve) islámským pohledem:
“Křesťané jsou společenství (umma) Krista, Ježíše, syna Mariina (mír s Ním). On to byl, kdo vpravdě poslal Proroka po Mojžíšovi (mír s Ním) a je zmíněn v Tóře. Byla mu (poskytována) zjevná znamení a pozoruhodné důkazy, jako je oživování mrtvých a uzdravování slepých a malomocných. Jeho samotná povaha a vrozená dispozice (fitra) jsou dokonalým znamením jeho pravdivosti; to znamená jeho příchod bez předchozího semene a jeho mluvení bez předchozího učení. U všech (ostatních) proroků došlo k příchodu jejich zjevení ve (ve věku) čtyřiceti let, ale zjevení se mu dostalo, když byl přinucen mluvit v kolébce, a zjevení se mu dostalo, když předal (božské poselství) ve (ve věku) třiceti let. Délka jeho (prorocké) mise (da'wa) byla tři roky a tři měsíce a tři dny. ”[5]
Al-Šahrastani rovněž popsal rozdíly mezi křesťany v díle Kitab al-Milal wa al-Nihal ohledně inkarnace (tajassud):
“Tvrdili, že Bůh má tři hypostáze (aqanim). Řekli, že Stvořitel (kéž je povýšen) je jedna substance (jawhar), což znamená to, co je soběstačné (al-qa'im bi-n-nafs), nikoli (co je charakterizována) prostorovým umístěním a fyzickou velikostí; a on je jeden v podstatě, tři v hypostatice (uqnumiyya). Hypostázemi míní atributy (sifat), jako je existence, život a vědění, a otec, syn a svatý duch (ruh al-qudus' '). (Hypostáza) vědění sama sebe a byla inkarnována, ale ne ostatní hypostázy..”[7]
Externí odkazy
editovat- Al-Shahrastani zmíněný v Internet Encyclopedia of Philosophy
- Al-Shahrastani (Islamic Philosophy Online)
- Biography of Imām Al-Shahrastānī by Ibn Khallikān (at-tawhid.net) (francouzsky)
- Digitalisations (of Haarbrücker's German translation 1850–51), at Google Books: v.1: [1], [2], v. 1-2: [3] (anglicky)
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku al-Shahrastani na anglické Wikipedii.
- ↑ Schimmel, Annemarie (1992). Islam: An Introduction (originál: Der Islam). SUNY Press. ISBN 0-7914-1327-6. OCLC 25201546. str. 86
- ↑ Otevřené okno do světa různorodých islámských proudů : Dingir, 30. 12. 2021
- ↑ WATT, William Montgomery. Muslim-Christian Encounters: Perceptions and Misperceptions. London and New York: Routledge, 1991. Dostupné online. ISBN 0415054109.
- ↑ Watt 1991, p. 68.
- ↑ a b Watt 1991, str. 68.
- ↑ Abu al-Fath Muhammad ibn 'Abd al-Karim al-Shahrastani [online]. The Oxford Dictionary of Islam. Dostupné online.
- ↑ Watt 1991, p. 69.
