Mozolov (Krásná Hora)

základní sídelní jednotka v obci Krásná Hora v okrese Havlíčkův Brod

Mozolov (německy Mosolow)[3] je malá vesnice, základní sídelní jednotka obce Krásná Hora v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 0,9 km na sever od Krásné Hory.

Mozolov
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKrásná Hora
OkresHavlíčkův Brod
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel31 (2021)[1]
Katastrální územíMozolov u Krásné Hory[2] (1,2053 km²)
Nadmořská výška468 m n. m.
PSČ582 91
Mozolov
Mozolov
Další údaje
Webwww.krasnahora.cz
Kód ZSJ73491
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

V roce 1634 byl císařským výnosem zkonfiskován majetek Trčků z Lípy, jehož součástí byla i osada Mozolov. Osada v této době spadala do světelského panství. Císař Ferdinand II. Habsburský v červenci 1636 udělil část panství dědicům Dona Aldobrandina Aldobrandini. Jeho noví majitelé ho ale nevlastnili dlouho a už počátkem července 1637 ho prodávají Filipovi Adamu, hraběti ze Sulmus.[4]

Filip Adam ze Sulmus se kvůli vysokým nákladům na držení vojska dostal do finančních problémů. Prodal několik vesnic ze svého majetku a část okrouhlického panství včetně Mozolova dal do zástavy majiteli lipnického panství. Během třicetileté války bylo široké okolí vydrancované, v kraji bylo spoustu opuštěných stavení a mnoho polí leželo ladem, zejména pak když Švédové obsadili nedalekou Lipnici, poprvé v roce 1639 a poté znovu v roce 1645, když se tentokrát usadili na hradě a měli na něm základnu až do roku 1648. Podíl na zpustošení kraje měla i císařská armáda, která se hrad marně pokoušela dobýt.[4][5][6] V září 1647 Solms žádal po císaři odpuštění trčkovského dluhu, který měl částečně uhradit. Zdůvodňoval to bídným stavem okrouhlického panství.[4]

V soupisu poddaných se uvádí, že v Mozolově v roce 1651 žilo deset poddaných. Další zmínka o Mozolovu pochází z berní rule z roku 1654, kde je uváděn jako součást Okrouhlického panství se třemi hospodáři. V urbáři okrouhlického panství z roku 1668 je Mozolov zmiňován jako součást krásnohorské rychty. Rychta byla zrušena v roce 1876.[6][5]

Roku 1843 je zmiňována jako majitel okrouhlického panství Strakova Nadace, Mozolov měl 12 domů a 99 obyvatel.[7] V roce 1850 náleží Mozolov do Čáslavského kraje a má 87 obyvatel. V roce 1869 je Mozolov zmíněn jako osada obce Krásná Hora, po roce 1950 už jako osada není uváděn.[8][9]

Přírodní poměry

editovat

Nejvyšší místem katastrálního území je bezejmenný kopec s nadmořskou výškou 468 m n. m. severně od osady. Územím také protéká Perlový potok a jeho bezejmenný přítok. Potok se o cca 1.5 km po proudu stává levostranným přítokem Sázavy.[10] Geologické podloží mozolovského katastru je tvořeno převážně pararulou a z části pak rulou, granitem a smíšenými sedimenty.[11]

Z celkové rozlohy katastrálního území, která činí 1,21 km², zabírá většinu (915 711 m²) orná půda.[12]

Obyvatelstvo

editovat

V roce 2011 ve vesnici trvale žilo 38 obyvatel.[13] V roce 2016 zde bylo evidováno 20 adres.[14]

rok počet

obyvatel

počet

domů

poznámka
1651 10 3 (1654) kraj byl vypleněn Švédy
1843 99 12
1850 87 Čáslavský kraj
1869 84 12 [15]
1880 87 13 [15]
1890 92 13 [15]
1900 101 13 [16]
1910 111 14 [15]
1921 102 14 [15]
1930 89 15 [15]
1950 65 16 [15]
1961 - - Sčítání v tomto roce nerozlišovalo osady Mozolov a Kojkovice,

je uváděn pouze souhrnný údaj za Krásnou Horu.

1970 53 17 [15]
1980 46 16 [15]
1991 37 17 [15]
2001 36 17 [15]
2011 38 18 [15]
2016 20

Hospodářství

editovat

V osadě se nenachází žádný průmysl. Historie osady je spojena se zemědělskou výrobou. Funguje zde suška obilí a Solární elektrárna Mozolov, jejíž otevření probíhalo na přelomu let 2010 a 2011 a jež čelila nařčení z neoprávněného zisku licence 31. prosince 2010, den před změnou podmínek pro provozovatele.[17]

Katastrální území je zařazeno do seznamu „uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základní sadby brambor“ dle zákona č. 219/2003 Sb.[18] a seznamu zranitelných oblastí nařízením vlády č. 103/2003 Sb.[19]

Doprava

editovat

Osadou vede silnice III/34740, spojující Havlíčkův Brod s Ledčí nad Sázavou. Na území osady se nenachází železnice. Nejbližší vlaková stanice je v Okrouhlici ve vzdálenosti 3,2 km.

Pamětihodnosti a zajímavosti

editovat

Ve vísce se nachází kamenný kříž, který stojí mezi dvěma lipami, jejichž stáří se udává na sto let.[20]

Dále pak:

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Katastrální území Mozolov u Krásné Hory: Územně identifikační registr ČR. www.uir.cz [online]. [cit. 2016-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-13. 
  3. Protektorat. www.hartau.de [online]. [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  4. a b c BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha: V kommissi u F. Řivnáce, 1882. 835 s. Dostupné online. 
  5. a b Dějiny Okrouhlice (1207–1899) [online]. [cit. 2016-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-13. 
  6. a b O počátcích dvořáků:. www.vyborny.com [online]. [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. 
  7. PALACKÝ, František. Popis Králowstwí českého: čili, Podrobné poznamenání wšech dosawadních krajůw, panstwí, statkůw, měst, městeček a wesnic, někdejších hradůw a twrzí, téź samot a zpustlých osad mnohých w zemi české, s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. MDCCCXLIII wykonaného w jazyku českém i německém. 1848. vyd. Praha: J.G. Kalve, 1848. 608 s. Dostupné online. 
  8. DetailPl. www.genea.cz [online]. [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 331. 
  10. Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. 
  11. Geologická mapa 1:50 000 - Česká geologická služba. www.geology.cz [online]. [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. 
  12. Katastrální území Mozolov u Krásné Hory | Peníze.cz. regiony.penize.cz [online]. [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. 
  13. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 421. 
  14. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  15. a b c d e f g h i j k l ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-07-20]. Dostupné online. 
  16. Seznam míst v Království českém. K rozkazu c. k. místodržitelství na základě úřadních udání sestaven.. Praha: Tiskem místodržitetské knihtiskárny, 1907. 839 s. 
  17. Sluneční elektrárna u Krásné Hory byla v době udělení licence dokončena [online]. 2016-05-02 [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  18. Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). http://eagri.cz [online]. [cit. 2016-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-23. 
  19. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. http://eagri.cz [online]. [cit. 2016-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-23. 
  20. SMEJKALOVÁ, Barbora. Analýza tradice a perspektiv chataření a chalupaření v České republice [online]. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010 [cit. 2016-07-16]. Kapitola 2.1.8 Mozolov, s. 36 – 37. Dostupné online. 
  21. a b Krásná Hora - Kulturní památky venkova. www.pamatky-venkova.cz [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-14. 

Externí odkazy

editovat