Wikipedie

Morejská kronika

Morejská kronika (řecky Τὸ χρονικὸν τοῦ Μορέως) je delší text původem ze 14. století, jehož čtyři verze se dochovaly ve francouzštině, řečtině (ve verších), italštině a aragonštině. Na více než 9 000 řádcích popisuje kronika události a ustanovení feudálních vztahů na pevninském Řecku Franky, jak byli na východě nazýváni účastnící křížových výprav. Západoevropští křižáci se usadili na Peloponésu – v té době nazývaném Morea – po čtvrté křížové výpravě. Kronika pokrývá v zásadě období mezi lety 1204 až 1292 (v závislosti na verzi i pozdější). Uvádí významné podrobnosti o administrativní organizaci Achajského knížectví.

Morejská kronika
Text Morejské kroniky
Text Morejské kroniky
Původní názevΤὸ χρονικὸν τοῦ Μορέως
Jazykbyzantská řečtina
Žánrkronika
Datum vydání14. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dochované texty Morejské kroniky

editovat

Řecký text je jediný, který se dochoval ve verších. Francouzské, italské a aragonské texty jsou psány v próze.[1]

Řecký text

editovat

Verše řeckého textu jsou psány v patnáctislabičném verši. Verše jsou přízvučné, ale nerýmované.[2] Jsou psány hovorovou řečtinou té doby se zahrnutím několika francouzských slov.

Existují dva paralelní řecké texty, jakož i tři kopie:

  • manuscript Havniensis 57 (14.–15. století, uložen v Kodani) se skládá z 9 219 veršů
    • manuscript Taurinensis B.II.I (uložen v knihovně v Turíně) úzce související s kodaňským textem
  • manuscript Parisinus graecus 2898 (15.–16. století, uložen v Bibliothèque nationale de France v Paříži) obsahuje 8 191 veršů
    • manuscript Parisinus graecus 2753a
  • manuscript Berniensis graecus 509 grec, obě kopie pařížské verze.

Nejstarší text se nachází v Kodani, jeho jazyk je nejarchaičtější. Pařížský, novější text je jazykově jednodušší a obsahuje méně cizích slov. Opisovač vynechal několik antihelénských narážek, čímž celkový text zmírňoval pohrdání Řeky.[3]

Rozdíl asi jednoho století mezi kodaňskou a pařížskou verzí ukazuje v důsledku rychlého vývoje řečtiny velké množství jazykových rozdílů. Text kodaňské verze popisuje události jen do roku 1292.

Francouzský text

editovat

Tento text je uchováván pod signaturou 15702 v Belgické královské knihovně a podle svého incipitu je znám pod názvem: Kniha o dobytí Konstantinopole a Římské říše a země Morejského knížectví (francouzsky C'est le livre de la conqueste de Constantinople et de l'empire de Romanie, et dou pays de la princée de la Morée). Tato verze kroniky končí rokem 1304.

Italský text

editovat

Cronaca di Morea je výtahem, který byl sestaven později než předchozí texty a obsahuje několik chyb. Jeho zdrojem je text řeckého rukopisu uloženého v Turíně.

Aragonský text

editovat

Spis Libro de los fechos et conquistas del principado de la Morea byl sestaven z řecké verze a dalších pozdějších pramenů na konci 14. století (v roce 1393) na žádost velmistra johanitů Juana Fernandeze de Heredii[4] a zahrnuje události až do roku 1393.

Původnost textu

editovat

Původní text Morejské kroniky byl zřejmě ztracen.[1] Ačkoli aragonské a italské texty byly jasně identifikovány jako pozdější, neexistuje žádný široce přijímaný konsensus o prioritě řeckého nebo francouzského textu.[5][6][7][8]

Autorství

editovat

Autorem původního textu kroniky byl pravděpodbně Frank nebo gasmul (řecky Gasmouloi - Frankořekové narození ze smíšených fransko-řeckých manželství; slovo má zřejmě původ ve francouzských slovech garçon, chlapec a moule, mezek). Obdivoval Franky a pohrdal místním obyvatelstvem a Byzantskou říší. Pozoruhodné je, že autor respektoval občanství byzantských Řeků a nazývá je Římany (řecky Ρωμαῖοι), jak je vidět zejména ve verších 1720–1738.

Význam kroniky

editovat

Kronika je i přes určité historické nepřesnosti významná kvůli svému barvitému popisu života feudální společnosti a díky charakteru jazyka, který odráží rychlý přechod od středověké k novověké řečtině.

Podle Poleta[1] je zřejmé, že kvůli autorově obdivu Franků a pohrdání byzantskou kulturou se Morejská kronika po odchodu Franků z Peloponésu nestala součástí lidové kultury a historie.

V kronice jsou zmíněny četné správní zákony a zvyky Achajského knížectví, což z ní činí významný zdroj o franském období v Řecku.[9]

Jazyk kroniky

editovat

Protože rok pádu Konstantinopole 1453 označuje symbolickou hranici mezi středověkou a moderní řečtinou, je Morejská kronika obecně řazena do středověké řečtiny.[10][11][12][13] Kronika je však spolu s Ptochoprodromiky a akritskými eposy považována za počátek novořecké literatury.[12][14]

První tisky

editovat

První tištěné vydání kroniky vydal v roce 1840 J. A. Buchon. Obsahoval řecký text podle pařížského rukopisu.[15] Buchon nazval knihu Kniha o dobytí Morey (řecky Βιβλίον της κουγκέστας του Μωραίως), což je název, který se od textu liší. Druhým tištěným vydáním kroniky byl řecký text podle kodaňského rukopisu, který vydal Buchon v roce 1845.[16] V roce 1889 vydal John Schmitt oba texty kodaňského a pařížského rukopisu vedle sebe.[17][18]

Překlady

editovat

Překlad řeckého textu z roku 1964 pochází od Harolda E. Luriera.[5][19]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chronicle of the Morea na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Polet 1995.
  2. ↑ Smith 1855, s. 579.
  3. ↑ Kalonaros 1940, s. η'.
  4. ↑ Elefteroudakis 1931.
  5. ↑ a b Topping 1965, s. 737–742.
  6. ↑ Jeffreys 1975, s. 304–350.
  7. ↑ Panagiotis a Smith 1992.
  8. ↑ Mango 2002.
  9. ↑ Ζέπος 1948, s. 202–220.
  10. ↑ Browning 1983.
  11. ↑ Horrocks 1997, s. 276–281.
  12. ↑ a b Tonnet 1993.
  13. ↑ Κριαράς.
  14. ↑ Andriotis 1969.
  15. ↑ Buchon 1840.
  16. ↑ Buchon 1843.
  17. ↑ Schmitt 1889.
  18. ↑ Schmitt 1904.
  19. ↑ Lurier 1964.

Literatura

editovat
  • Encyclopedic Dictionary. [s.l.]: Eleftheroudakis, 1931. Heslo Χρονικόν Μωρέως. (řecky) 
  • The Chronicle of Morea (původním názvem: To Χρονικό του Μορέως. To ελληνικόν κείμενον κατά τον κώδικα της Κοπεγχάγης μετά συμπληρώσεων και παραλλαγών εκ του Παρισινού). Redakce Petros P. Kalonaros. Atény: [s.n.], 1940. 456 s. Dostupné online. (řecky) 
  • ANDRIOTIS, Nikolaos Pantelis. History of the Greek language (původním názvem: Ιστορία της ελληνικής γλώσσας). [s.l.]: [s.n.], 1969. (řecky) 
  • BROWNING, Robert. Medieval and Modern Greek. [s.l.]: Cambridge University Press, 1983. ISBN 978-0511554148. 
  • BUCHON, Jean Alexandre. Chroniques étrangères relatives aux expéditions françaises, pendant le XIIIe siècle. Paris: A. Desrez, 1840. Dostupné online. (francouzsky) 
  • BUCHON, Jean Alexandre. Atlas des Nouvelles recherches historiques sur la principauté française de Morée et ses hautes baronies. Paris: Lith. de Thierry frères, 1843. Dostupné online. (francouzsky) 
  • DE HEREDIA, Juan Fernández. Libro de los fechos et conquistas del principado de la Morea. Redakce Alfred Morel-Fatio. Geneva: Jules-Guillaume Fick, 1885. 426 s. Dostupné online. (španělsky) 
  • HORROCKS, Geoffrey C. Greek: A History of the Language and its Speakers. London & New York: Wiley-Blackwell, 1997. 528 s. ISBN 978-1118785157. (anglicky) 
  • JEFFREYS, M. J. The Chronicle of the Morea: Priority of the Greek version. Byzantinische Zeitschrift. Roč. 68, čís. 2. Dostupné online. DOI 10.1515/byzs.1975.68.2.304. (anglicky) 
  • KRIARAS, Emmanuel G. Dictionary of Greek Medieval Vernacular Literatur (původním názvem: Λεξικό τησ Μεςαιωνικόσ δημώδουσ γραμματεύασ, 1100–1669). Thessaloniki: [s.n.] (řecky) 
  • LURIER, Harold Edmond. Crusaders as Conquerors: the Chronicle of Morea. [s.l.]: Columbia University Press, 1964. ISBN 978-0-231-02298-9. (anglicky) 
  • MANGO, Cyril A. [s.l.]: Oxford University Press, 2002. 352 s. ISBN 978-0198140986. (anglicky) 
  • PANAGIOTIS, Agapitos; SMITH, Ole Langwitz. Study Medieval Greek. [s.l.]: Museum Tusculanum Press,, 1992. 137 s. ISBN 87-7289-163-7. (anglicky) 
  • POLET, Jean-Claude. Patrimoine littéraire européen. [s.l.]: De Boeck Université, 1995. ISBN 2-8041-2077-5. (francouzsky) 
  • SHAWCROSS, Clare Teresa M. The Chronicle of Morea: Historiography in Crusader Greece. Oxford: Oxford University Press, 2009. 424 s. ISBN 978-0199557004. (anglicky) 
  • SCHMITT, John W. Die Chronik Von Morea. [s.l.]: [s.n.], 1889. 132 s. ISBN 978-1167485046. (německy) 
  • SCHMITT, John W. The chronicle of Morea = To chronikon tou Moreos: a history in political verse, relating to the establishment of feudalism in Greece by the Franks in the thirteenth century. London: Methuen, 1904. Dostupné online. (anglicky) 
  • SMITH, William. A History of Greece: From the Earliest Times to the Roman Conquest, with Supplementary Chapters on the History of Literature and Art. [s.l.]: Hickling, Swan and Brown, 1855. 670 s. (anglicky) 
  • TONNET, Henri. Histoire du grec modèrne. [s.l.]: [s.n.], 1993. 296 s. ISBN 978-2360570140. Kapitola La langue médievale. (francouzsky) 
  • TOPPING, Peter. Crusaders as Conquerors: The Chronicle of Morea (book review). Speculum. 10. 1965, roč. 40, čís. 4. DOI 10.2307/2851426. 
  • TOZER, Henry Fanshawe. The Franks in the Peloponnese. Journal of Hellenic Studies. The Society for the Promotion of Hellenic Studies, 1883, čís. 4, s. 165–236. Dostupné online. DOI 10.2307/623369. (anglicky) 
  • ΖΈΠΟΣ, Παναγιώτης. Το δίκαιον εις το Χρονικόν του Μορέως. Επετηρίς Εταιρείας Βυζαντινών Σπουδών. Roč. 1948, čís. 18. Dostupné online. (řecky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Morejská_kronika&oldid=24306505“