Moravian Historical Society
Moravian Historical Society (česky Moravská historická společnost), založená v roce 1857 a sídlící v Nazarethu v Pensylvánii, je organizace s mezinárodní pověstí, jejímž posláním je shromažďovat a opatrovat předměty týkající se dějin Moravské církve v Severní Americe. MHS také poskytuje podporu a pomoc badatelům, publikuje a rovněž nabízí přednášky i edukační programy pro zájemce všech věkových kategorií.[1][2] Společnost je přidružena k Moravskému archivu v Bethlehemu a je třetí nejstarší historickou společností v Pensylvánii.
| Moravian Historical Society | |
|---|---|
 | |
 | |
| Zakladatel | Moravští bratři |
| Vznik | 1857 |
| Typ | Nezisková organizace |
| Právní forma | organizace podle 26 U.S.C. § 501(c)(3) |
| Účel | Správa muzea a památných objektů. Publikační a vzdělávací aktivity týkající se Moravské církve. |
| Sídlo | 214 East Center Street Nazareth, Pensylvánie  Spojené státy americké |
| Souřadnice | 40°44′31,13″ s. š., 75°18′24,52″ z. d. |
| Tržby | 277 576 $ (2023) 208 444 $ (2022) |
| Aktiva | 3,1 mil. $ (2022) 3,6 mil. $ (2021) |
| Oficiální web | www |
| info | |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sídlo společnosti se nachází v centru Nazarethu v budově zvané Whitefield House ve čtvrti Ephrata Tract. Tato čtvrť je majetkem společnosti a celá je chráněnou oblastí zapsanou v National Register of Historic Places.[3] Na tomto území je (kromě jiných drobných památek) ve Whitefield House muzeum Moravských bratří, které bylo založeno v roce 1857.
Muzeum
editovat
Ve sbírkách moravského muzea se nachází více než 10 000 tisíc předmětů včetně artefaktů z misií Moravanů na šesti kontinentech světa. Sbírky obsahují i textilie a předměty původních obyvatel (indiánů).
V muzeu se nachází 23 olejomaleb od Johna Valentina Haidta (1700–1780), prvního umělce v koloniální Americe, který zobrazoval převážně náboženská témata.
Zdejší varhany z roku 1776 vyrobil David Tannenberg, nejvýznamnější varhanář své doby. „Antes housle“ jsou nejstarší známé housle vyrobené v amerických koloniích a nacházejí se rovněž zde – stejně jako vařič, vyrobený před rokem 1775. V roce 2014 byla v muzeu instalována výstava o Americké občanské válce.
Exulanti
editovatHistorii Nazarethu a Bethlehemu propojují exulanti z doby pobělohorské; třetina zakladatelů těchto míst pocházela ze Suchdola nad Odrou.[4][5] K neznámějším patří: David Nitschmann (jenž byl nominální majitel při koupi Nazarethu, exulantem byl od roku 1725 a od roku 1740 působil v Pensylvánii), David Nitschmann (tesař) a David Zeisberger. V srpnu 1749 odjel do Nazarethu i Kristián David, aby tam postavil dům.[6] V historické knihovně v Nazarethu jsou vzácná první vydání děl Jana Amose Komenského, které do Ameriky rovněž přivezli exulanti z Moravy.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Moravian Historical Society na anglické Wikipedii.
- ↑ HALLER, Mabel. Early Moravian Education in Pennsylvania. Transactions of the Moravian Historical Society. 1953, roč. 15, s. i–409. Dostupné online [cit. 2023-12-04]. ISSN 0886-1730.
- ↑ Moravian Historical Society · Welcome · Moravian Historical Society. moravianhistoricalsociety.reclaim.hosting [online]. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Whitefield house/ Gray cottage. gis.penndot.gov [online]. National Register of Historic Places [cit. 2023-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-14.
- ↑ Moravian History of Bethlehem – Lehigh Valley History [online]. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Americká osada Moravských bratří na seznam UNESCO | Moravský národ [online]. 2022-01-31 [cit. 2023-12-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře: Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7. S. 194.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravian Historical Society na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře: Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7.
