Modely veřejné správy
Model veřejné správy představuje teoretický a praktický přístup k organizaci, řízení a realizaci veřejné správy. Modely veřejné správy se vyvíjeli v průběhu let v reakci na politické, ekonomické a společenské změny jednotlivých států. Mezi klíčové faktory, které ovlivňují vývoj modelů veřejné správy, lze zařadit globalizaci, technologické inovace, demokratické změny a rostoucí důraz na transparentnost a efektivitu.[1]
Veřejná správa je nedílnou součástí fungování každého státu. Veřejná správa, bývá často označovaná také jako veřejná politika a správa, představuje klíčovou činnost zaměřenou na realizaci a implementaci veřejných programů. [2] Veřejná správa představuje komplex procesů a mechanismů, jejichž primárním účelem je převod politických rozhodnutí do konkrétních opatření a služeb, které mají dopad na život občanů. Činnost veřejné správy zahrnuje správu veřejných zdrojů a služeb, tvorbu, koordinaci a evaluaci politik v různých oblastech, mezi které lze zařadit zdravotnictví, vzdělávání nebo bezpečnost. [3]
Modely veřejné správy
editovatTradiční (byrokratický) model
editovatTradiční model veřejné správy, často označovaný také jako byrokratický model veřejné správy, je spojený s konceptem byrokracie. Za zakladatele tohoto modelu je považován Max Weber. Pro tento model jsou typická pevná pravidla a normy, hierarchická organizace a odborná kvalifikace. Weber tento model popisoval, jako nástroj, který charakterizuje moderní stát.[4]
New Public Management (NPM)
editovatNew Public Management, známý také jako Nová veřejná správa, představuje koncept, který se zaměřuje na zavádění metod, nástrojů a principů odvozených ze soukromého sektoru do řízení veřejného sektoru.
Občané jsou v tomto modelu vnímáni jako zákazníci, přičemž je důraz kladen především na uspokojování jejich potřeb. Vedoucí pracovníci veřejné správy vystupují v roli manažerů a musí plnit konkrétní úkoly spojené s oblastí managementu. Principy New public managementu jsou uplatňovány v rámci evropské veřejné správy a přispívají k modernizaci administrativních procesů.
Mezi cíle, které jsou spojovány s New Public Managementem, patří například zvyšování efektivnosti agend veřejné správy a zjednodušení systému, změna postavení vedoucích pracovníků směřující k samostatnosti a odpovědnosti, implementace tržních mechanismů do procesů veřejného sektoru a zajištění efektivního využití zdrojů s důrazem na kvalitu poskytovaných služeb.[5]
Governance model (vládnutí)
editovatGovernance model se zaměřuje na organizaci a řízení veřejných institucí. Důraz je kladen na zajištění odpovědnosti, transparentnosti a efektivity ve fungování veřejných institucí. Tento model, který se vyvinul z tradičního byrokratického modelu, integruje různé teoretické a praktické strategie pro správu veřejného sektoru.
Mezi hlavní znaky governance modelu lze zařadit:
- zajištění efektivního, spravedlivého a rychlého soudního procesu
- transparentní fungování veřejných institucí
- odpovědnost veřejných činitelů za přijatá rozhodnutí
- decentralizace zdrojů a rozhodovacích pravomocí z centra na místní úroveň
- aktivní zapojení občanů do tvorby a projednávání veřejných politik
- zajištění univerzální ochrany práv
- přijetí a uplatňování zákonů bez diskriminačního charakteru[6]
Rozdíly mezi modely v různých zemích
editovatV Portugalsku se rozlišuje stará veřejná správa a nová veřejná správa. Stará veřejná správa, někdy také známá, jako tradiční veřejná správa, je založena na centralizovaném řízení, hierarchii, meritokracii, standardizovaných pravidlech a oddělení funkce formulování veřejných politik veřejných politik od funkce jejich realizace, což vede k uzavřenému systému. V 80. letech 20. století byla formulována Nová veřejná správa. Jejím cílem je omezit veřejné výdaje využitím principů konkurence a řízení soukromého sektoru. Tento model zintenzivňuje regulační režimy prostřednictvím tzv. regulačních agentur.[7]
Reference
editovat- ↑ WEIMER, David L. Reinventing government: How the entrepreneurial spirit is transforming the public sector, by David Osborne and Ted Gaebler. New York: Addison-Wesley, 1992, 420 pp. Price: $22.95 cloth. Journal of Policy Analysis and Management. 1994, roč. 13, čís. 1, s. 187–192. Dostupné online [cit. 2024-12-12]. ISSN 1520-6688. DOI 10.1002/pam.4050130113. (anglicky)
- ↑ HOLZER, Marc; SCHWESTER, Richard Wilmot. Public administration: an introduction. Third edition. vyd. New York London: Routledge, 2016. 438 s. Dostupné online. ISBN 978-1-138-57964-4, ISBN 978-1-138-57966-8.
- ↑ KETTL, Donald F. Politics of the administrative process. Seventh edition. vyd. Thousand Oaks, California: CQ Press, 2018. 475 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5063-5709-6.
- ↑ WEBER, Max; ROTH, Guenther; WITTICH, Claus. Economy and society: an outline of interpretive sociology. Berkeley: University of California Press, 1978. 2 s. Dostupné online. ISBN 978-0-520-02824-1, ISBN 978-0-520-03500-3. (engger)
- ↑ FUKA, Jan. Veřejná správa Distanční opora. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2020. 132 s. ISBN 978-80-7560-278-7.
- ↑ O Good Governance. Good Governance [online]. [cit. 2024-12-15]. Dostupné online.
- ↑ CRISTÓVAM, José Sérgio da Silva; BERGAMINI, José Carlos Loitey. A centralidade da noção de accountability como instrumento de concretização do modelo de Administração Pública sustentável. A&C - Revista de Direito Administrativo & Constitucional. 2021-06-24, roč. 21, čís. 84, s. 87–108. Dostupné online [cit. 2024-12-12]. ISSN 1516-3210. DOI 10.21056/aec.v21i84.1372. (portugalsky)