Modřice

město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Modřice (německy Mödritz[4], v hantecu Blajkec[5]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, bezprostředně sousedící se statutárním městem Brnem. Rozkládají se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde přibližně 5 700[1] obyvatel.

Modřice
Letecký pohled na centrum města
Letecký pohled na centrum města
Znak města ModřiceVlajka města Modřice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŠlapanice
Obec s rozšířenou působnostíŠlapanice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 656 (2024)[1]
Rozloha10,05 km²[2]
Katastrální územíModřice
Nadmořská výška204 m n. m.
PSČ664 42
Počet domů952 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Svobody 93
664 42 Modřice
podatelna@mesto-modrice.cz
StarostaLibor Procházka
Oficiální web: www.mesto-modrice.cz
Modřice
Modřice
Další údaje
Kód obce583391
Kód části obce97934
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Hájek, Mučednická, Sady).

Nejstarší podoba jména byla Modřici a byla odvozena od osobního jména Modr. Jméno vsi tedy znamenalo "Modrovi lidé". Německé jméno se vyvinulo z českého.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Modřicích pochází z roku 1141 (Modrici).[7][8] Status města získaly 1. července 1994.

Od 13. století se v Modřicích usazovali němečtí kolonisté. Modřice po staletí patřily do brněnského jazykového ostrova a až do poloviny dvacátého století zde převládalo německé obyvatelstvo. To bylo po druhé světové válce vysídleno.

V roce 1999 proběhl v modřické ulici Za Humny kvůli chystané stavbě nových domů záchranný archeologický výzkum, při kterém byly objeveny fragmenty dvou ramen příkopu propojených zaobleným nárožím. Jednalo se původně o opevňovací příkop pochodového tábora římských legií někdy z let 172–180, tedy z dob markomanských válek.[9][10] K 16. červnu 2000 bylo území Modřic rozšířeno o pozemky původně patřící k sousední obci Popovice, kde následně vznikla nová sídelní lokalita Bobrava.[11]

Obyvatelstvo

editovat

Na počátku 17. století měla obec 76 domů, po třicetileté válce bylo z nich 15 pustých. V roce 1790 měly Modřice 148 domů a 840 obyvatel, roku 1834 155 domů a 940 obyvatel.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 619 1 834 1 890 2 014 2 205 2 237 2 509 2 423 2 787 3 381 4 115 3 484 3 504 4 845 5 487
Počet domů 184 209 238 279 330 330 426 527 518 552 585 574 637 843 952

Městská správa

editovat

Městské symboly

editovat

Znak byl městu udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009 a vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 29. března 1995.[15]

Mezi silnicemi na Rajhrad a do sousedních Želešic se nachází modřický technologický park, v němž působí několik strojírenských firem. Ve východní části katastru Modřic se nachází rozsáhlý areál obchodního a zábavního centra Olympia, který svou plochou zasahuje i na území Brna.

Východně vlastního města se nachází Čistírna odpadních vod Modřice, která slouží velké části brněnské aglomerace.

Doprava

editovat

Území města protínají dálnice D2 s exitem 3 a silnice I/52 v úseku Brno–Rajhrad. Ve směru od Ivančic k exitu 3 prochází silnice II/152. Dále vedou obcí silnice III. třídy:

  • III/00219 ze silnice I/52 na Popovice
  • III/15268 podél silnice I/52 na sever k D1
  • III/15277 podél silnice I/52 ze severu
  • III/15278 ze silnice II/152 přes město na Přízřenice
  • III/15279 podél silnice II/152 na východ
  • III/15280 ze silnice I/52 přes město

Západní částí města vede železniční trať Brno – Břeclav, na níž se v Modřicích nachází stejnojmenná stanice.

Do Modřic vede podél silnice I/52 tramvajová trať z Brna. Na území města se nachází dvě zastávky: Modřice, Tyršova a konečná Modřice, smyčka.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Modřicích.
  • Kostel svatého Gotharda – barokní jednolodní chrám ze 2. poloviny 18. století, vzniklý na místě původního románského kostela
  • Hrad Modřice – zaniklý hrad ze 13. století, situován jižně od stávajícího kostela
  • Kaple svatého Václava z let 1917–1918, vystavěná ve stylu italského neobaroka s kubistickými prvky, na náměstí Svobody
  • Patrový měšťanský dům s podloubím, vystavěn kolem roku 1800, na náměstí Svobody
  • Barokní budova fary z roku 1726
  • Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána

Osobnosti

editovat

V Modřicích se narodil astronom Christian Mayer, pochází odtud herec Jiří Dvořák.[16]

Z Modřic pochází také Vlastimil Kročil, třináctý biskup českobudějovický.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 218. 
  5. Archivovaná kopie. www.hantec.cz [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04. 
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 89–90. 
  7. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, č. 115, s. 123 [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. 
  8. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 89. 
  9. Pochodové nebo dočasné tábory římského vojska severně od středního Dunaje [online]. Rgzm.de [cit. 2018-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-30. 
  10. KOMORÓCZY, Balázs. Das römische temporäre Lager in Modřice (Bez. Brno-venkov). In: KUZMOVÁ, Klára; PIETA, Karol; RAJTÁR, Ján. Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift für Titus Kolník zum 70. Geburtstag. Nitra: Archäologisches Institut der Slowakischen Akademie der Wissenschaften, 2002. Dostupné online. S. 129–142. (německy)
  11. Archivovaná kopie. www.mesto-modrice.cz [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-13. 
  12. SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 196. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Udělené symboly – Modřice [online]. 1995-03-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. DUŠKOVÁ, Jarmila. Jiří Dvořák: „Dělám věci, které mě baví“ [online]. Panidomu.cz, 2020-11-18 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat