Mnichov (film)

Mnichov (v anglickém originále Munich) je americký akční film, který v roce 2005 natočil režisér Steven Spielberg. Vykresluje reakci Izraele na události z Letních olympijských her v Mnichově v roce 1972, kde komando palestinské teroristické skupiny Černé září zavraždilo 11 izraelských sportovců. Film popisuje psychologii jednotlivých členů izraelské skupiny a následně i jejich pochybnosti nad významem mise. Skuteční agenti, kteří se na akci podíleli, přiznali, že žádné výčitky nebo pochybnosti, na rozdíl od svých filmových představitelů, neměli.

Mnichov
Původní název	Munich
Země původu	Spojené státy americké Spojené státy americké Francie Francie Kanada Kanada
Jazyky	angličtina, hebrejština, němčina, arabština, italština a francouzština
Délka	164 min.
Žánry	špionážní film film inspirovaný knihou filmové drama politický filmový thriller
Předloha	Vengeance
Námět	George Jonas
Scénář	Tony Kushner Eric Roth
Režie	Steven Spielberg
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Eric Bana Daniel Craig Ciarán Hinds Mathieu Kassovitz Ayelet Zurerová … více na Wikidatech
Produkce	Steven Spielberg Kathleen Kennedyová Colin Wilson Barry Mendel
Hudba	John Williams
Kamera	Janusz Kamiński
Kostýmy	Joanna Johnston
Střih	Michael Kahn
Výroba a distribuce
Premiéra	23. prosince 2005
Produkční společnosti	Amblin Entertainment The Kennedy/Marshall Company Alliance Atlantis
Distribuce	20th Century Fox Warner Bros.
Rozpočet	70 000 000 $
Tržby	130 358 911 $
Ocenění	National Board of Review: Top Ten Films
Mnichov na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mnichov vznikl podle knižní předlohy Vengeance: The True Story of an Israeli Counter-Terrorist Team z roku 1984 kanadského novináře George Jonase, která stavěla na příběhu Yuvala Aviva, jenž tvrdil, že byl agentem izraelské výzvědné služby Mosad. V knize je role Aviva přisouzena protagonistovi Avnerovi, stejně tak i ve filmu (hraje australský herec Eric Bana).

Obsazení

Eric Bana	Avner Kaufman – velitel izraelského komanda
Daniel Craig	Steve – člen izraelského komanda, řidič
Ciarán Hinds	Carl – člen izraelského komanda
Mathieu Kassovitz	Robert – člen izraelského komanda, specialista na výbušniny
Hanns Zischler	Hans – člen izraelského komanda, padělatel dokladů
Ayelet Zurer	Daphna Kaufmanová
Geoffrey Rush	Efraim – nadřízený agent Mossadu
Gila Almagor	Avnerova matka
Michael Lonsdale	Papa – hlava francouzské společnosti poskytující informace
Mathieu Amalric	Louis – francouzská spojka
Moritz Bleibtreu	Andreas
Valeria Bruni Tedeschiová	Sylvie
Meret Becker	Yvonne
Marie-Josée Croze	Jeanette – nizozemská nájemná vražedkyně
Yvan Attal	Tony
Ziad Adwan	Kamal Adwan
Yigal Naor	Mahmúd Hamšarí
Hiam Abbass	Marie Claude Hamšarí
Mouna Soualem	Amina Hamšarí
Djemel Barek	Zajád Muchasí
Bijan Daneshmand	Kamal Násir
Makram Khoury	Abdel Waer Zweiter
Mehdi Nebbou	Ali Hasan Salame
Ami Weinberg	generál Zamir
Lynn Cohen	Golda Meirová – izraelská premiérka
Amos Lavi	generál Yariv

Děj

Olympijské hry v Mnichově 1972. Jedenáct izraelských sportovců je zavražděno palestinskými teroristy ze skupiny Černé září. Izrael se rozhodne své mrtvé pomstít likvidací jedenácti Palestinců, kteří stáli v pozadí masakru. Izraelská vláda v čele s Goldou Meirovou se rozhodne, že je bezpodmínečně nutné ukázat Arabům i světu, že nebude tolerovat toto vraždění. Organizace Mosad dostane za úkol vytvořit tým, který zlikviduje či unese všechny známé plánovače atentátů a jiné teroristy podezřelé z útoků na Izrael.

Velitelem akce je jmenován Avner Kaufman, bývalý bodyguard izraelské premiérky Meirové. Musí vystoupit z Mosadu a stejně jako pro ostatní členy týmu ani pro něj již neexistují oficiální vazby mezi Izraelem a jeho osobou. Jeho spolupracovníky při plnění náročného úkolu jsou Steve (řidič z Jižní Afriky), Hans (padělatel dokladů), Robert (belgický výrobce hraček trénovaný ke zneškodňování bomb) a Carl (bývalý voják, jenž bude po každé akci „zametat stopy“). V odhalování jednotlivých Palestinců jim za peníze pomáhá francouzský informátor Louis.

První obětí izraelské skupiny je Abdel Wael Zwaiter, který je vystopován v Římě a zastřelen Avnerem a Robertem v suterénu domu, ve kterém žije. V Paříži se Robert vydává za novináře a zpovídá jejich druhý cíl, Mahmúda Hamšarího. Instaluje mu výbušninu do telefonu, která má být odpálena na dálku poté, co Hamšarí zvedne sluchátko. Karl je připraven Hamšarímu zavolat z telefonní budky, až jeho manželka a dcera odjedou pryč (musí být absolutně minimalizovány ztráty na životech ostatních osob). Členové skupiny včetně Roberta, který má na starost dálkové ovládání bomby čekají v autě před domem. Výhled na dům jim zacloní nákladní auto, takže si hned nikdo nevšimne, že se Hamšarího dcera vrátila pro něco domů. Je to ona, kdo zvedne sluchátko. Carl zavěsí a běží varovat Roberta, totéž udělá i Avner, jenž nakonec zaregistruje, že před domem stojí automobil, kterým Hamšarího manželka s dcerou předtím odjížděla. Akce je dokončena po chvíli, když obě odjedou a telefon zvedne Hamšarí.

Na Kypru nastraží skupina nálož do postele dalšímu ze seznamu, Husejnu Al Bašírovi. Avner Kaufman si pronajme pokoj v hotelovém pokoji hned vedle něj a dá signál k odpálení bomby zhasnutím lampy. Nálož je však příliš silná a exploze zdemoluje několik bytů, zraní mladý pár a málem dostane i Avnera. Robert se při hodnocení akce hájí, že dostal silnější výbušninu, než chtěl. Tu dodával Louis.

Avner dostane od Louise tip na tři Palestince, kteří se nacházejí v Bejrútu: Muhammada Jusefa al-Najára, Kamala Adwana a Kamala Násira, mluvčího OOP. Efraim odmítá pustit skupinu do akce samotnou. Avner trvá na tom, že ztratí důvěru svého informátora, pokud proti vytipovaným Palestincům zasáhne IDF. Efraim je tedy pošle na misi s doprovodem členů Sajeret Matkal (speciální jednotka IDF). Společně proniknou do hlídané budovy a zlikvidují všechny tři vytipované osoby.

V Aténách dojde k nemilému překvapení. Do bytu k nim vniknou 4 členové OOP, kterým byl byt také pronajat jako bezpečný úkryt. Po chvilce napětí, kdy na sebe všichni míří pistolemi a neví, co od sebe mohou vzájemně očekávat, zklidní Robert situaci, představí Izraelce jako členy baskické separatistické organizace ETA, německé levicové skupiny RAF a jihoafrického ANC. Avner pak diskutuje o blízkovýchodní politice s vůdcem palestinské skupiny, který si povšimne, že zastává proizraelský postoj. V Aténách má být terčem útoku Zajád Muchasí, ale bomba instalovaná v jeho televizoru selže. Hans se rozhodne vyřešit situaci, jde do hotelu a odpálí uvnitř granát, Muchasí je zabit. V následné přestřelce s jeho ochrankou je zabit jeden Rus, což situaci komplikuje (zhoršení mezinárodních vztahů, KGB může začít intenzivně pracovat proti skupině,…).

Avner se setká i s mužem, který si nechá říkat Papá – hlavou velké rodiny a otcem informátora Louise. Papá s Kaufmanem sympatizuje a ujistí jej, že jim budou poskytovány informace i nadále. Také se Avner doví, že CIA uzavřela dohodu s Ali Hasanem Salame, organizátorem mnichovského masakru. Poskytuje mu ochranu za slib neútočení na americké diplomaty. Izraelská skupina se vydá do Londýna, aby se jej pokusila dostat, ale to se nezdaří. Avnera zaměstnají nějací opilí Američané. Carl věří, že to byli agenti CIA. Avnera pak večer svádí v hotelu půvabná žena, ale on odmítne odejít s ní na pokoj. Neodolá jí ale Carl a Avner záhy zjistí, že to byla holandská nájemná vražedkyně. Chce pomstít smrt svého přítele Carla a plánuje odvetu, se kterou nesouhlasí Robert. Dostane pro tuto akci volno. Izraelci vystopují Holanďanku na její hausbót a zastřelí ji.

Avner, Steve a Hans debatují o marnosti jejich mise, Palestinci totiž oplácejí vraždy svých mužů dalšími atentáty a únosy. Navíc za každého zabitého člena se najde okamžitě náhrada, zpravidla ještě militantnější. Ani Avnerova skupina není v bezpečí, Hans je později nalezen ubodán na lavičce v parku a Robert zahyne při explozi nastražené bomby v jeho dílně. Stevovi a Avnerovi se podaří lokalizovat Ali Hasana Salama ve Španělsku, ale při pokusu o jeho likvidaci jsou vyrušeni hlídkou a svůj úkol nedokončí.

Iluzí zbavený Avner se vrací do Izraele a pak do New Yorku, kde na něj čeká manželka s dítětem. Trpí paranoiou, cítí se být pronásledován. Vtrhne na izraelský konzulát a konfrontuje jeho zaměstnance, o němž se domnívá, že je agent Mosadu. Chce, aby nechali jeho rodinu na pokoji. Do New Yorku přilétá Efraim, aby získal Avnera zpět pro spolupráci s Mosadem. Avner otevírá otázku smyslu celé mise. Odmítá se vrátit do Izraele a Efraim odchází.

Před závěrečnými titulky proběhne na obrazovce text se sdělením, že 9 z 11 vytipovaných lidí ze seznamu bylo nakonec zabito, včetně Ali Hasana Salama v roce 1979.

Citáty

Jsme schopni najít téměř kohokoli, pro každého, kdekoliv a jsme ideologicky promiskuitní. Milujeme a nenávidíme všechny. Mám neuspořádané city. Pokud nepracujete pro žádnou vládu, tak víme, nebo zjistíme. Když nezjistíme, neplatíte. (Louis nastiňuje Avnerovi obchodní strategii své strany)

Jsme Židé, Avnere. Ti nepřátelům neoplácejí zlo zlem. ...Já nevím, jestli jsme vůbec kdy byli slušní. Po tisících letech života v nenávisti se těžko staneš slušným. Ale měli bychom být spravedliví. To je nádherná věc, to je židovské. To jsem uměl, tak mě to učili. A teď o to přicházím. A když přijdu o tohle, tak...tak to znamená všechno, to je moje duše. (Robert oponuje Avnerovi v jeho úmyslu pomstít smrt Carla, kterého zabila najatá vražedkyně)

Přijetí

Recenze

Film získal pozitivní recenze od kritiků. Na recenzní stránce Rotten Tomatoes získal 79 procent. Na Česko-Slovenské filmové databázi si snímek drží 80 procent.

Ocenění a nominace

Ocenění	Kategorie	Nominovaný	Výsledek
AACTA Award	Nejlepší mezinárodní herec	Eric Bana	nominace
Oscar	Nejlepší režie	Steven Spielberg	nominace
	Nejlepší film	Steven Spielberg, Kathleen Kennedy a Barry Mendel	nominace
	Nejlepší adaptovaný scénář	Tony Kushner and Eric Roth	nominace
	Nejlepší původní hudba	John Williams	nominace
	Nejlepší střih	Michael Kahn	nominace
ACE Eddie	Nejlepší střih (film – drama)		nominace
Central Ohio Film Critics Association	Nejlepší obsazení		vítězství
Critics' Choice Movie Award	Nejlepší režie	Steven Spielberg	nominace
Directors Guild of America Award	Nejlepší režie – film		nominace
Empire Awards	Nejlepší thriller	Steven Spielberg, Kathleen Kennedy, Barry Mendel, Colin Wilson	nominace
Zlatý glóbus	Nejlepší režie	Steven Spielberg	nominace
	Nejlepší scénář	Tony Kushner, Eric Roth	nominace
Golden Reel Awards	Nejlepší střih (film)		nominace
Golden Trailer Awards	Nejlepší trailer		nominace
Cena Grammy	Nejlepší soundtrack	John Williams	nominace
Kansas City Film Critics Circle	Nejlepší režie	Steven Spielberg	vítězství
	Nejlepší film	Steven Spielberg, Kathleen Kennedy, Barry Mendel, Colin Wilson	vítězství
	Nejlepší adaptovaný scénář	Tony Kushner, Eric Roth	vítězství
New York Film Critics Circle	Nejlepší režie	Steven Spielberg	nominace
	Nejlepší film	Steven Spielberg, Kathleen Kennedy, Barry Mendel, Colin Wilson	nominace
	Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Mathieu Amalric	nominace
	Nejlepší scénář	Tony Kushner, Eric Roth	nominace
Online Film Critics Society Awards	Nejlepší režie	Steven Spielberg	nominace
	Nejlepší film	Steven Spielberg, Kathleen Kennedy, Barry Mendel, Colin Wilson	nominace
	Nejlepší adaptovaný scénář	Tony Kushner, Eric Roth	nominace
	Nejlepší původní hudba	John Williams	nominace
	Nejlepší střih	Michael Kahn	nominace
Washington D.C. Area Film Critics Association	Nejlepší režie	Steven Spielberg	vítězství
	Nejlepší film	Steven Spielberg, Kathleen Kennedy, Barry Mendel, Colin Wilson	vítězství
	Nejlepší adaptovaný scénář	Tony Kushner, Eric Roth	nominace
	Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Geoffrey Rush	nominace
World Soundtrack Academy	Nejlepší původní soundtrack	John Williams	nominace

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Munich (film) na anglické Wikipedii.

Související články

• Mnichovský masakr
• Operace Boží hněv
• Meč Gideonův

Externí odkazy

• Dílo Mnichov ve Wikicitátech
• Mnichov na stránkách AllMovie (anglicky)
• Mnichov v recenzním agregátoru Rotten Tomatoes (anglicky)

Autoritní data	GND: 7690567-6 VIAF: 308616227

Portály: Film