Mlýnce

část města Vroutek v okrese Louny

Mlýnce jsou malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi pět kilometrů jihozápadně od Vroutku. Mlýnce leží v katastrálním území Vesce u Drahonic o výměře 3,83 km².[3]

Mlýnce
Bytové domy
Bytové domy
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVroutek
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel59 (2021)[1]
Katastrální územíVesce u Drahonic (3,83 km²)
PSČ441 01
Počet domů27 (2021)[2]
Mlýnce
Mlýnce
Další údaje
Kód části obce31747
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Zámek

Ves v 19. století patřila do okresu Podbořany. Mlýnec je německy Linz. Vsí protéká Mlýnecký potok. Farností patřila ves pod Vidhostice a poštou pod Lubenec. V roce 1890 bylo v Mlýncích 26 domů a 146 obyvatel (1890). Byl zde mlýn, kdysi samostatný statek se zámečkem, mešní kaplí a dvorem náleží rodině Baerenreiterově. Jméno obce je odvozeno od mlýnů, které bývaly jádrem obce. První písemná zmínka o Mlýncích pochází z roku 1375, kdy ves patřila vladykovi Radimovi. Po něm následovali Ješek (1387) a Mikuláš (1419). Po husitských válkách zde sídlili Harantové z Kořen, za nichž je první zmínka o tvrzi v Mlýncích. Po smrti Jana Kořena (1603) získal Mlýnce s tvrzí Václav Harant.

Od roku 1614 byly v majetku Václava staršího ze Štampachu. Po konfiskacích získala Mlýnce roku 1623 jeho manželka Barbora. Rodina Štampachů vlastnila majetek do 19. století. V roce 1733 dal Václav Kager ze Štampachu rozbořit tvrz a místo ní postavit barokní zámek. V letech 1883–1889 provedli tehdejší majitelé Mlýnců Josef, Alfons a Jiří Baernreutherové přestavbu čtyřkřídlého zámku v pseudogotickém slohu a založili park v němž dali vysázet aleje pnoucích růží na železných pergolách. V zámku shromáždili velkou sbírku zbraní, archeologických vykopávek z okolí Mlýnců. Pořídili zde velkou knihovnu a dali v západní části přistavět zámeckou kapli. Přestavba starých zámků byla oblíbenou zábavou tohoto rodu. Přestavěli také zámek v Lužci v romantickém slohu. Od roku 1950 užíval mlýnecký zámeček státní statek Lubenec jako kanceláře, jídelnu a byty. V roce 1967 zámek vyhořel. Zachráněna byla jen část, která byla opravena.

Na počátku 20. století měly Mlýnce 28 domů a 142 obyvatel. Dnes je zámeček před rekonstrukcí jednou pražskou společností.

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 137 obyvatel (z toho 73 mužů), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 115 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a čtyři cizinci. S výjimkou jednoho evangelíka a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 117 obyvatel německé národnosti, kteří se kromě tří evangelíků hlásili k římskokatolické církvi.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[6][7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 140 167 146 128 168 137 117 111 85 96 98 80 77 80 59
Domy 19 20 26 28 28 28 28 18 14 14 19 23 23 22 27

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Mlýnce byly osadou obce Vesce v okrese Podbořany. V letech 1960–1979 byly částí obce Drahonice v okrese Louny. Od 1. května 1976 do 31. prosince 1980 byly částí obce Skytaly v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Vroutek v okrese Louny.[9]

Pamětihodnosti

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-06. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 340. 

Externí odkazy

editovat