Mittelbau-Dora

Mittelbau-Dora (KZ Dora-Mittelbau) byl německý koncentrační tábor, který se nacházel poblíž města Nordhausen v Německu. Byl založen během druhé světové války 28. srpna 1943 jako pobočný tábor koncentračního tábora Buchenwald a jeho hlavním cílem byla výroba raket Aggregat 4 (V-2) a letounových střel V-1. Za 18 měsíců existence Dory prošlo táborem kolem 60 000 vězňů z 48 zemí a přibližně 20 000 z nich zemřelo v důsledku nelidských a pracovních podmínek. Koncentrační tábor byl osvobozen americkou armádou 11. dubna 1945.

Nákladní vagony před tunelem do štol pod horou Kohnstein

Kohnstein

Kohnstein

Kohnstein je vápencový kopec ležící na jižním úpatí středoněmeckého pohoří Harz. Chemický koncern IG Farben těžil v kopci od dob první světové války anhydrit. Vzniklé štoly převzal v roce 1935 státní podnik WIFO a zájmy obou koncernů se spojily. Pod horou Kohnstein začal vznikat rozsáhlý systém dvou tunelů A a B v délce 1 800 metrů, které byly postupně propojovány 150 až 200 metrů dlouhými štolami. Ve vybudovaných štolách skladovala firma Wifo strategické válečné suroviny. Když bylo vybombardováno armádní výzkumné středisko raketových zbraní v Peenemünde bylo rozhodnuto přemístit výrobu raket do podzemí hory Kohnstein. V době převzetí tohoto podzemního systému s více než 100 000 m² plochy byly dohotoveny oba dva tunely a 46 propojovacích štol. Firma Wifo byla pověřena vyklidit štoly a připravit vše na přemístění techniky i odborníků z Peenemünde, aby mohla být v co nejkratší době zahájena výroba raket V-2. Tomu mělo sloužit i masové nasazení vězňů z koncentračních táborů, konkrétně z Buchenwaldu.

Koncentrační tábor

V-1

Štola 29 – zde probíhala montáž spalovacích komor V-2

Otto Förschner - od září 1943 velitel koncentračního tábora. V únoru 1945 nahrazen Richardem Baerem. V dubnu 1945 byl Förschner zajat americkou armádou a 13.12.1945 odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán oběšením 28. května 1946

Detail zachovalé spalovací komory V-2 nalezené v podzemí

Peníze používané v koncentračním táboře

První transport se 107 vězni dorazil k tunelům 28. srpna 1943, tedy deset dní po bombardování Peenemünde. Zpočátku byly životní podmínky pro vězně velmi špatné. V prvních měsících jich mnoho zemřelo na podvýživu, vyčerpání a kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám. Odstřely tunelů probíhaly nepřetržitě ve dne i v noci a vězňům nezbývalo než spát na zemi. Druhý transport byl vypraven z KT Buchenwald 2. září a postupně byly štoly 39-42 (později i 43-46) vybaveny čtyřposchoďovými dřevěnými palandami. Dne 19. října byla firma Mittelwerk GmbH pověřena po vybudování podzemní továrny dodávat nacistické armádě měsíčně 900 raket, celkem 12 000 kusů. První tři rakety V-2 byly dokončeny 1. ledna 1944. V únoru byla zahájena rozsáhlá výstavba venkovního koncentračního tábora a 27. března zahájen provoz v krematoriu KT Dora – do té doby bylo z Dory do Buchenwaldu přepraveno 2 939 mrtvých těl ke spálení a posláno několik transportů vysílených a nemocných vězňů k likvidaci do KT Bergen-Belsen a Lublinu (Majdanku). V říjnu bylo rozhodnuto přeměnit Doru z pobočného tábora KT Buchenwald na samostatný tábor Mittelbau. Zároveň podle ministerského výnosu firma Mittelwerk přebírá veškeré objekty i realizaci dalších projektů podzemní výroby zbraní a válečného materiálu v prostoru Mittelbau, včetně dosavadní pobočky firmy Wifo. Dne 4. dubna 1945 spojenecké letectvo provedlo zničující nálet na Nordhausen, při kterém zahynulo i mnoho vězňů. Ihned na to byla zahájena evakuace Dory tzv. pochody smrti směrem ke KT Bergen-Belsenu a ke KT Sachsenhausen. Dva dny po náletu byl vypraven zvláštní vlak raketových odborníků, mezi kterými byl i Wernher von Braun směrem k Alpám. Ve všech zbrojních závodech firmy Mittelwerk byla 10. dubna zastavena práce a všichni vedoucí i dozorci opustili oblast Kohnsteinu. Americká armáda den poté obsadila Nordhausen a po příjezdu do KT Dora nalezla 680 zbývajících a zcela vysílených vězňů. Většina ostatních byla osvobozena anglickými jednotkami 15. dubna v KT Bergen-Belsen. V létě roku 1948 sovětští ženisté oba tunely odstřelili, tak jako i část prostoru v podzemí.

V průběhu pozdějších let vláda NDR z koncentračního tábora vybudovala památník. Byly zasypány veškeré zbytky po barácích, naopak bylo opraveno krematorium a vytvořen památník na bývalém appelplatzu. Největším lákadlem pro návštěvníky se pak stalo v letech 1988 až 1995 vybudování nového tunelu do podzemí, který byl proražen v prostoru zavaleného portálu tunelu B a ústí kolmo do tunelu A. Je zde možno prohlédnout část vybetonovaného tunelu A s vystavenými zbytky motoru V-2. Návštěvník také spatří zbytky raket V-1 v galerii 46 a 45. Servisním tunelem navštíví též zaplavenou galerii 44. Zbytek podzemní továrny však zůstává vzhledem k špatnému stavu nadloží definitivně uzavřen.

Sabotáže

Výroba raket V-2 se potýkala s velkou zmetkovitostí hotových raket. Hlavní příčinou neúspěchů bylo to, že sériová výroba byla zahájena v době, kdy V-2 měla ještě konstrukční závady. Jen od 1. ledna 1944 bylo provedeno na raketě kolem 12 000 konstrukčních změn. Další příčinou bylo nasazení vězňů při výrobě raket a to jak neodborností, tak uvědomělou sabotáží. Kvůli vysokým trestům se jednalo o drobné sabotáže jednotlivců, ale podařilo se i zastavit chod celé továrny na 22 dní. Při výrobě V-2 zemřelo více lidí, než bylo zabito při jejich výbuchu. Na jednu použitou raketu V-2 padlo v koncentračním táboře asi 6 lidských životů.

Odkazy

Literatura

• František Jelínek: Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky Týn nad Vltavou: Nová Forma 2016, ISBN 978-80-7453-729-5
• Jiří Beneš: V německém zajetí Praha: Melantrich 1945
• Josef Ivo Unzeitig: Dora - tábor utrpení a smrti Profil: Ostrava 1988

Související články

• Seznam pobočných táborů Mittelbau

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mittelbau-Dora na Wikimedia Commons
• Mittelbau-Dora Memorial

Autoritní data	Biblio: 39e827fd-178a-420f-9abe-40ef603bfd95 NKC: kn20050426050 BNE: XX458064 BNF: cb11959611c (data) GND: 4239714-5 LCCN: n99830116 NLI: 987007260424705171 SUDOC: 027588351 VIAF: 168523999

Portály: Druhá světová válka | Německo