Mistrovství Evropy v judu 1964

XIV. Mistrovství Evropy v judu za rok 1964 proběhlo ve východním Berlíně, NDR ve dnech 25. až 26. dubna 1964 v dnes již zdemolované Werner-Seelenbinder-Halle.

Mistrovství Evropy v judu 1964
ZeměJaponsko
PořadatelEvropský judistický svaz
Datum1964
PředchozíMistrovství Evropy v judu 1963
NásledujícíMistrovství Evropy v judu 1965
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně se mělo mistrovství Evropy pořádat v Jugoslávii, ale Jugoslávský judistický svaz se pořádání mistrovství Evropy na podzim 1963 vzdal. Na zasedání řídícího výboru EJU se následně svěřilo pořádání mistrovství Evropy Východoněmeckému judistickému svazu.[1] O pořádání mistrovství mělo velký zájem Nizozemsko, které slavilo 25 let založení svého národního judistického svazu. Nizozemská vláda však nemohla pro předpisy NATO zaručit start (udělení víz) sportovcům z Německé demokratické republiky.[2]

Informace a program turnaje

editovat

Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).

Mistrovství Evropy se účastnilo 20 z 21 členských zemí EJURakousko (10), Belgie (11), Dánsko, Španělsko, Finsko, Francie (19), Spojené království, Nizozemsko (18), Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Polsko (10), Potugalsko, Švédsko, Jugoslávie (12), Sovětský svaz (10), Švýcarsko, Československo a domácí Německá demokratická republika (20). Mistrovství bojkotovala Spolková republika Německo (Západní Německo).[2]

Judisté byli rozděleni na amatéry a profesionály. Statut judisty posuzoval jednotlivý národní judistický svaz. Zápasilo se ve dvou třídách amatérské a otevřené. V otevřené třídě mohli nastoupit vedle profesionálů i amatéři.

  • PA – 25. 4. 1964 – junioři, soutěž družstev, kategorie bez rozdílu vah otevřené třídy
  • SO – 26. 4. 1964 – váhové kategorie amatérské třídy a otevřené třídy, kategorie bez rozdílu vah amatérské třídy

Československá stopa

editovat

O nominaci judistů na mistrovství Evropy rozhodoval výkon na soutěžním utkání družstev se Sovětským svazem v Praze a domácí mistrovství republiky v Gottwaldově.[3]

Do Berlína odjela početká výprava autokary. Šéftrenér reprezentace: Václav Bříza.

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 13 judistů:

  • −68 kg: Michal Vachun (*1944) z TJ VCHZ Pardubice startoval v amatérské třídě a prohrál ve druhém kole
  • −68 kg: Svatopluk Fröde (*1940) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
  • −68 kg: František Jákl (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha startoval v otevřené třídě a prohrál v úvodním kole
  • −68 kg: Vladimír Procházka (*1944) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě a prohrál v úvodním kole
  • −80 kg: Petr Jákl st. (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
  • −80 kg: Rudolf Klaban (*1942) z ASD Dukla Plzeň startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
  • −80 kg: Ludvík Wolf (*1939) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě a prohrál ve druhém kole
  • +80 kg: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě
  • +80 kg: Josef Novotný (*1934) z TJ Gottwaldov startoval v amatérské třídě
  • +80 kg: Petr Rychlý (*1945) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě
  • BRV: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě
  • BRV: Jindřich Kaděra (*1937) z TJ Baník Ostrava startoval v amatérské třídě
  • BRV: Rudolf Klaban (*1942) z ASD Dukla Plzeň startoval v otevřené třídě
  • BRV: Petr Rychlý (*1945) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě

V soutěži družstev nastoupili:[5]

  • −68 kg: Svatopluk Fröde a Michal Vachun
  • −80 kg: Petr Jákl st. a Ludvik Wolf
  • +80 kg: Jindřich Kaděra a Josef Novotný

V prvním kole mělo československé družstvo štěstí na volný los, ale ve druhém kole prohrálo s favorizovaným Sovětským svazem 0:5, pouze Ludvík Wolf zremizoval zápas s Alfredem Karaščukem.[4]

Výsledky

editovat

Individuální soutěže

editovat
Muži Zlato Stříbro Bronz
Váhové kategorie
−68 kg Amatérská:   André Bourreau (FRA)   Anton Linskens (NED)   Günther Wiesner (GDR)   Eric Hänni (SUI)
Otevřená:   Aaron Bogoljubov (URS)   Karl Reisinger (AUT)   Brian Jacks (GBR)   Michel Lesturgeon (FRA)
−80 kg Amatérská:   Anatolij Bondarenko (URS)   Ilja Cipurskij (URS)   Jan Snijders (NED)   Otto Smirat (GDR)
Otevřená:   Lionel Grossain (FRA)   Jacques Noris (FRA)   Peter Snijders (NED)   George Kerr (GBR)
+80 kg Amatérská:   Herbert Niemann (GDR)   Parnaoz Čikviladze (URS)   Jean-Claude Brondani (FRA)   Anthony McConnell (GBR)
Otevřená:   Anton Geesink (NED)   Johan Schaeffer (NED)   Anthony Sweeney (GBR)   Marcel Lenormand (FRA)
Muži Zlato Stříbro Bronz
Kategorie bez rozdílu vah
Amatérská:   Anzor Kiknadze (URS)   Jean-Pierre Dessailly (FRA)   Alphonse Lemoine (FRA)   Helmut Howiller (GDR)
Otevřená:   Anton Geesink (NED)   Martin Poglajen (NED)   Michel Franceschi (FRA)   Frank Gonschorek (GDR)
Junioři Zlato Stříbro Bronz
Váhové kategorie juniorů
−68 kg   Jacques Tanguy (FRA)   Jentinus Hoogendijk (NED)   Kakanović (YUG)   Nadas (HUN)
−80 kg   Brian Jacks (GBR)   Václav Vaňátko (TCH)   Wolf (GDR)   Philippe Baudin (FRA)
+80 kg   Patrick Rychkoff (FRA)   Matjaž Smolnikar (YUG)   Knoch (GDR)   Seegers (BEL)

Soutěže družstev

editovat
Muži Zlato Stříbro Bronz
Soutěž družstev
Sovětský svaz  Sovětský svaz (URS)
(Aaron Bogoljubov,
Anatolij Bondarenko,
Parnaoz Čikviladze,
Alfred Karaščuk,
Anzor Kiknadze,
Oleg Stěpanov)
Nizozemsko  Nizozemsko (NED)
(Jacobus Bonte,
Anton Geesink,
Manfred Kuypers,
Jacob Mackay,
Willem Ruska,
Jan Snijders)
Francie  Francie (FRA)
(Michel Bourgoin,
André Bourreau,
Lionel Grossain,
Jacques Le Berre,
Michel Lesturgeon,
Mathieu Vallauri)
Východní Německo  Východní Německo (GDR)
(Manfred Birkholz,
Helmut Howiller,
Herbert Niemann,
Otto Smirat,
Günther Wiesner,
Erich Zielke)

Medailová bilance

editovat

V judu se rozdělilo celkem 12 sad medailí.

Pořadí Stát Muži Družstva Junioři Muži + druž. + jun. Celkem
Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz
1. Francie  Francie (FRA) 2 2 5 0 0 1 2 0 1 4 2 7 13
2. Sovětský svaz  Sovětský svaz (URS) 3 2 0 1 0 0 0 0 0 4 2 0 6
3. Nizozemsko  Nizozemsko (NED) 2 3 2 0 1 0 0 1 0 2 5 2 9
4. Východní Německo  Východní Německo (GDR) 1 0 4 0 0 1 0 0 2 1 0 7 8
5. Spojené království  Spojené království (GBR) 0 0 4 0 0 0 1 0 0 1 0 4 5
6. Jugoslávie  Jugoslávie (YUG) 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 1 2
7. Československo  Československo (TCH) 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1
7. Rakousko  Rakousko (AUT) 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1
9. Švýcarsko  Švýcarsko (SUI) 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1
9. Maďarská lidová republika  Maďarská lidová republika (HUN) 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1
9. Belgie  Belgie (BEL) 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1
Celkem 8 8 16 1 1 2 3 3 6 12 12 24 48

Reference

editovat
  1. Československý sport. 1964-4-4, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  2. a b Československý sport. 1964-4-17, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  3. Československý sport. 1964-4-16, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  4. a b Československý sport. 1964-4-28, s. 1. ISSN 0323-1224. 
  5. Československý sport. 1964-4-25, s. 1. ISSN 0323-1224.