Miroslav Plešmíd
Miroslav Plešmíd (15. října 1912[1] Praha – 25. května 1950 Věznice Pankrác) byl český major Československé armády odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.[2]
Miroslav Plešmíd | |
---|---|
Narození | 15. října 1912 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. května 1950 (ve věku 37 let) Věznice Pankrác Československo |
Národnost | česká |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatNarodil se v roce 1912 v Praze.[3][4] Po absolvování reálné školy studoval na ČVUT obor stavební inženýrství. Na škole absolvoval čtyři semestry studia. V říjnu 1935 nastoupil povinnou vojenskou službu. V letech 1936 až 1937 poté studoval na škole pro důstojníky lehkého dělostřelectva v záloze. Od října 1937 do srpna 1938 poté studoval na Vojenské akademii v Hranicích, kterou opustil v hodnosti poručíka. Měl přítelkyni židovské národnosti, která později zemřela v koncentračním táboře.[5]
Druhá světová válka
editovatPo okupaci Československa nacistickým Německem odešel v červnu 1939 přes Polsko do Francie. V ní se stal členem cizinecké legie a od září 1939 působil v Agde u nově zformovaných československých jednotek.[6] V říjnu 1939 se stal velitelem 1. baterie 1. československého dělostřeleckého pluku v Port la Nouvelle. Poté se po kapitulaci Francie v červnu 1940 přesunul do Velké Británie, kde působil u baterie KPÚV. Neúčastnil se ovšem přímých bojů a později požádal o přemístění k jednotkám Svobodné Francie. V září 1943 se tak stal velitelem dělostřelecké baterie koloniálního dělostřelectva Francie na ostrově Madagaskar.[5]
Návrat do Československa
editovatPo konci druhé světové války byl v srpnu 1945 demobilizován. V Československé armádě se pak stal štábním kapitánem dělostřelectva s působištěm na Ministerstvu národní obrany. V říjnu 1946 poté dosáhl hodnosti majora. Posléze začal studovat na Vysoké škole válečné a v květnu 1947 ve studiích pokračoval na francouzské válečné škole. Poté se vrátil ke studiím na Vysoké škole válečné, kde začal studovat již třetím rokem. V červnu 1949 byl přesunut do Litoměřic.[5]
Zatčení, soud a smrt
editovatV červenci 1949 byl náhle zatčen agenty Státní bezpečnosti. Spolu s Josefem Pohlem měl být podle zcela smyšlených obvinění vůdcem protistátní skupiny.[7] V rámci své činnosti měl přitom západním zemím předávat tajné informace a působit tak jako špion. Plešmíd se k činům přiznal poté, co byl ve vazbě brutálně mučen.[8] V lednu 1950 byl poté odsouzen k trestu smrti. Dalších deset osob, které měly se skupinou údajně spolupracovat, bylo odsouzeno k dlouholetým trestům odnětí svobody. Popraven byl v květnu 1950.[9]
Rehabilitace
editovatPo sametové revoluci byl v roce 1991 rehabilitován a in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.[5] Jeho hrob se nachází na Praze 8.[10] V Litoměřicích byla k uctění jeho památky v roce 2000 instalována pamětní deska.[8][11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Miroslav Plešmíd. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Z války do války. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Zmarněné životy dvou vojáků, kteří bojovali za svobodu Československa. www.vhu.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Války, bitvy a šarvátky v datech.. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Josef Pohl: válečný hrdina z Kostelce nad Orlicí skončil na komunistickém popravišti. Nové regiony [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ A11 TV. LITOMĚŘICE: Pietní akt za oběti komunismu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Hrob Miroslav Plešmíd | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Plešmíd na Wikimedia Commons