Wikipedie

Miroslav Bedřich Böhnel

český spisovatel a pedagog

Miroslav Bedřich Böhnel, vlastním jménem Bedřich Böhnel (3. července 1886 Brno[1] – 23. září 1962 Praha), byl moravský spisovatel, povoláním středoškolský profesor.

PhDr. Miroslav Bedřich Böhnel
Rodné jménoBědřích Antonín Eduard Böhnel
Narození3. července 1886
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Brno
Úmrtí29. září 1962 (ve věku 76 let) nebo 23. září 1962 (ve věku 76 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo Praha
PseudonymM. B. Böhnel
Povoláníučitel, spisovatel
Národnostmoravská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodil se v rodině likvidátora (později ředitele) Krakovské pojišťovny v Brně Bědřícha Böhnela a jeho manželky Anny, rozené Šchifferové (1853). Pokřtěn byl Bědřích Antonín Eduard.[1] Měl bratra Richarda (1877). Po smrti otce se matka roku 1896 se svými syny přestěhovala do Prahy.[2]

Maturoval v roce 1905 na gymnáziu na Královských Vinohradech v Hálkově (dnes Londýnské) ulici. Následně vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, kde v roce 1910 získal doktorát obhájením práce Prameny k historickému kalendáři Daniela Adama z Veleslavína.[3] Po studiích pracoval jako středoškolský profesor v Praze, Chrudimi a Písku, od roku 1912 znovu v Praze.[4] Během studií o prázdninách i po ukončení studia často cestoval po Evropě.

Pedagogickou kariéru ukončil na reálce v Praze II. v roce 1941, kdy odešel nuceně do výslužby.[5] Po osvobození se krátce k pedagogické praxi vrátil, ze zdravotních důvodů odešel definitivně do důchodu v lednu 1946.[4]


Rodinný život

editovat

Dne 23. srpna 1913 se v Rudolfově oženil s Rosinou, rozenou Kržová (1893).[6] Manželé Böhnelovi žili na Královských Vinohradech.[5] Manželčin rodný kraj inspiroval Bedřicha Böhnela k historickým pracím.

Dílo

editovat

Hlavní inspirací díla mu byl pražský a studentský život. V románech ze studentského prostředí se věnoval především sexuálním problémům mladých lidí, jako byla mravní a erotická krize způsobená koedukovaným vyučováním. Ve své době byl úspěšným spisovatelem, oceňovaným čtenáři, kritiky i pedagogy, jeho romány vycházely opakovaně.[4] Publikoval pod jménem M. B. Böhnel.

Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Noviny a časopisy

editovat

Publikoval v řadě deníků a časopisů, např. Zlatá Praha[7], Salon[8] a dalších.

Knižní vydání (beletrie)

editovat
 
Josef Čapek, obálka k románu M. B. Böhnela Omlazený
  • Přátelství (román dvou přátel; Král. Vinohrady, Karel Mikota, 1908)
  • Běžící film a jiné novely (Královské Vinohrady, Fr. Jiroušek, 1916)
  • Hedvábný hřích / Váša Paukner (kresby Vratislav Hugo Brunner; v Pacově, Přemysl Plaček, 1917)
  • Vinohradští (román; Plzeň, Karel Beníško, 1919; V Praze, Sfinx, 1928)
  • Nemravní (román ze středoškolského prostředí; Plzeň, Beníško, 1920; Praha, Sfinx, B. Janda 1927, 1931; L. Mazáč 1934)
  • Neřest (román; Praha, Gustav Voleský, 1922)
  • Stud: (novely; v Plzni, Karel Beníško 1922; Praha, Sfinx Janda 1930; L. Mazáč 1936)
  • Chlapík (satirický román; Plzeň, Beníško a Jeřáb, 1923; Praha, Sfinx, Bohumil Janda, 1929)
  • Výkřik a jiné novely (Praha, Sfinx 1925; L. Mazáč 1934)
  • Zvěřinec (román moderního dítěte; Praha, Svátek, 1925)
  • Mužství (román; Praha, Dr. Otakar Štorch-Marien, 1926)
  • Omlazený (groteskní román, ilustroval Josef Čapek; Praha, B. Janda, 1926)
  • Válečný humor (první kniha feuilletonů; Praha, Fr. Ziegner, 1926)
  • Paměti markýze de Porte-Rouge (ilustroval V. Michal; Praha, Jan Svátek, 1927)
  • Vysněná – genese, dětství a panenství, touha, zbožnění, co zpívají smysly (Praha, Sfinx, B. Janda 1927))
  • Rašení (příběh jednoho školního roku; v Brně, Moravské kolo spisovatelů 1928; v Praze, Sfinx, B. Janda 1928, 1931; Praha, Melantrich 1930; L. Mazáč 1934)
  • Stvoření ženy (legenda, s 3 litografiemi akad. malíře R. Kubíčka; Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1929. Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Rozmařilci (Praha, Sfinx 1930)
  • Miláček (humoristický román; Praha, B. Janda, 1930)
  • Finish (studentský sportovní román; Praha, Sfinx, Bohumil Janda 1931; L. Mazáč 1934; Ing. Mikuta 1947)
  • Divoká (román středoškolačky; Praha, Sfinx, B. Janda 1932; Bohumil V. Hladký 1947)
  • Manželství (román moderního dítěte, Kniha I: Zvěřinec; v Praze, Sfinx, B. Janda, 1933)
  • Zralá (román vysokoškolačky; v Praze, L. Mazáč, 1933)
  • Rozpuk (román vysokoškolské mládeže; v Praze, L. Mazáč, 1934). Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Anděl (román; Praha, E. Beaufort, 1938)
  • Postrach (román; Praha, Nakladatelské družstvo Máje, 1941)

Knižní vydání (společenské chování)

editovat
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro studující mládež (v Praze, Státní nakladatelství, 1934)
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro dívčí studující mládež (v Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1939)
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro chlapeckou studující mládež (v Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1939)
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro dívky (v Praze; Státní nakladatelství, 1947)
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro chlapce (v Praze, Státní nakladatelství, 1947)
  • Demokratický bonton pro dospívající mládež (v Praze, Samcovo knihkupectví, 1948)

Knižní vydání (historie)

editovat
  • Z minulosti zmizelých jihočeských osad Vstuh a Ortvínovic a Nícovy Hory (dnešní Hlincové Hory) (České Budějovice, B. Böhnel, 1937 )
  • Dějiny města Rudolfova (Čes. Budějovice, Krajský národní výbor 1958)

Divadelní hry

editovat
  • Teta Fanny (veselohra ve 2 jednáních; v Praze-Karlíně, M. Knapp, 1910)
  • Noc na skřipci (Veselohra o 1 jednání; Písek, Burian, 1912)
  • Pan Trikolet (komedie o čtyřech jednáních; Praha, B. Kočí, 1918)
  • České srdce (student gentleman) (hra ze studentského života o 2 obrazech; Praha, Zora, 1920)
  • Obložený chlebíček (veselohra o 4 jednáních; Praha, Čsl. podniky tisk. a vydav., 1923)

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Tomáše v Brně
  2. ↑ Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/Univerzity Karlovy IV. (1917–1921). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c MAZÁČOVÁ, Stanislava. Miroslav Bedřich Böhnel. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 258–259.
  5. ↑ a b Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 22.04.06. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ BÖHNEL, Miroslav Bedřich. Poplach. Zlatá Praha. Roč. 28, čís. 52, s. 621. Dostupné online. 
  8. ↑ BÖHNEL, Miroslav Bedřich. Obchod s ilusemi. Salon. 1934-03-15, s. 16. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Bedřich_Böhnel&oldid=24096982“