Mirošov

město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji
(přesměrováno z Mirošov (okres Rokycany))
Tento článek je o městě na Rokycansku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mirošov (rozcestník).

Mirošov (německy Miröschau) je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v lesní krajině při úpatí Brd, necelých osm kilometrů jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať Rokycany–Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije přibližně 2 200[1] obyvatel.

Mirošov
Kostel
Kostel
Znak města MirošovVlajka města Mirošov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecRokycany
Obec s rozšířenou působnostíRokycany
(správní obvod)
OkresRokycany
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 245 (2024)[1]
Rozloha13,63 km²[2]
Nadmořská výška457 m n. m.
PSČ338 43
Počet domů710 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 53
Mirošov
338 43 Mirošov 1
mu@mirosov.cz
StarostaVlastimil Sýkora
Oficiální web: www.mirosov.cz
Mirošov na mapě
Mirošov
Mirošov
Další údaje
Kód obce559997
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.

Významnou roli ale Mirošov sehrál v době národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.

V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.

V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv. Jakuba.

Během druhé světové války byl zde zřízen koncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Mirošov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[4] Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[5]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 626 2 247 2 322 1 957 1 635 1 729 1 771 1 826 1 875 1 849 2 218 2 045 2 237 2 343 2 433
Počet domů 145 200 222 213 202 224 279 341 357 388 470 554 583 653 710

Městská správa

editovat

Části města

editovat
  • Mirošov (k. ú. Mirošov a Mirošov v Brdech)
  • Myť (k. ú. Mirošov)

V roce 1869 k městu patřily i Hrádek a Nová Huť a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 také Kakejcov, Kornatice, Mešno, Příkosice, Skořice, Štítov, Trokavec a Vísky.[8]

Městské symboly

editovat

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.[9]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mirošově (okres Rokycany).
 
Zámek Mirošov
  • Zámek Mirošov byl založen rodem Gryspeků v šestnáctém století jako renesanční tvrz. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z počátku dvacátých let osmnáctého století.[10]
  • V severní části města se dochovalo tvrziště, které je pozůstatkem tvrze Dvorec ze čtrnáctého století. Ta zanikla na počátku husitských válek.[11] Na jejím místě roste památný strom Lípa na Purku.
  • Kostel svatého Josefa na náměstí
  • Kostel svatého Jakuba Většího na severozápadě katastru obce, u silnice mezi Mirošovem a Hrádkem
  • Socha anděla
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sousoší Piety
  • Zájezdní hostinec na náměstí
  • Sýpka se sochou anděla
  • Mirošovské doly – těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo.
  • Lípy u křížku
  • U města rostl tzv. Mirošovský topol chráněný jako památný strom.

Významné osobnosti města

editovat
  • Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik
  • Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský
  • Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  5. katastrální území Mirošov v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 170, 370, 219, 245, 329, 463, 513, 568, 580, 623. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  9. Udělené symboly – Mirošov [online]. 1994-05-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Mirošov – zámek, s. 212. 
  11. ROŽMBERSKÝ, Petr. Panská sídla v Mirošově. Ilustrace Milan Novobilský. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 5–6). S. 3–6. 

Externí odkazy

editovat