Minská vysočina

Minská vysočina nebo také Minská vrchovina (bělorusky Мінскае ўзвышша, rusky Минская возвышенность) je vysočina, která se nachází ve střední část Běloruska. Je nejvyšší části Běloruska i Běloruské pahorkatiny (Беларуская града). Na území Minské vysočiny se nachází hlavní město Běloruska, Minsk. Do vysočiny méně či více zasahuje Barysaŭský, Valožynský, Vilejský, Dzjaržynský, Krupský, Lahojský, Maladzečanský, Minský, Smaljavický rajón v Minské oblasti.

Vysočina zaujímá od jihozápadu k severovýchodu více než 150 km a od západu k východu ve svém nejširším místě zahrnuje téměř 120 km. Rozkládá se na ploše 7,3 tis. km². Vysočina hraničí na jihu s Staŭbcoŭskou rovinou, na východě s Věrchněbjarezinskou nížinou a Centralnabjarezinskou rovinou, na severu s Svjancjanskou pahorkatinou a na západě s Ašmjanskou vysočinou a Naračano-Vilejskou nížinou.

Na území Minské vysočiny se nachází tři nejvyšší body Běloruska — Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.), Lysá hora (342 m n. m.) a Majak (335 m n. m.). Na přilehlých nížinách a rovinách Minská vysočina dosahuje 150 metrů a více.

Struktura

Minská vysočina se skládá ze samostatných částí, které mají svou geologickou historii a pojmenování:

Aljachnovická vysočina (Аляхновіцкае ўзвышша)
Dokšycká vysočina (Докшыцкае ўзвышша)
Ivjaněcká vysočina (Івянецкае ўзвышша)
Lahojská vysočina (Лагойскае ўзвышша)
Plješčanická vysočina (Плешчаніцкае ўзвышша)
Radaškovická vysočina (Радашковіцкае ўзвышша)

Dle nových výzkumů by měla být zahrnuta do Minské vysočiny i Valožynská vysočina (Валожынскае ўзвышша), který je tradičně považován za východní křídlo Ašmjanské vysočiny.

Pohled na vysočinu, obec Daŭžany

Hydrologické rysy

Minská vysočina je součástí rozvodí mezi povodími řek Baltského a Černého moře. Na svazích Minské vysočiny pramení řeky spadající do povodí Neměnu, například Neris (a její levostranné přítoky Servač, Dzvinasa, Ilija), Západní Berezina z Islačču, Sula i Usa. Také zde pramení řeky, jež spadají pod povodí Dněpru, konkrétně dněperská Berezina a její přítoky Poňa, Hajna, Plisa, Svislač, Pcič.

Pro zásobování vodou a rekreaci obyvatelstva jsou zbudovány vodní přehrady na řece Svislač (Zaslaŭská přehrada, Krynica, Drazdy), na řece Vjača (Vjačská přehrada), na řece Pcič (Voŭkavická přehrada). Územím vysočiny prochází kanál tzv. „Vilejsko-minský vodní systém“.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мінскае ўзвышша na běloruské Wikipedii.