Minerální pramen Doubrava
Minerální pramen Doubrava (nové pojmenování Pramen století) je volně přístupný minerální pramen v Doubravě, místní části města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
| Minerální pramen Doubrava | |
|---|---|
.jpg) V květnu 2019 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Obec | Aš |
| Místní část | Doubrava |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′38″ s. š., 12°14′23″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 8,5 °C (leden 1975)[1] |
| Vydatnost | 1,2 l/min[1] |
| Mineralizace | 3860 mg/l[2] |
| Obsah CO2 | 1600 mg/l[2] |
| Ostatní | |
| Typ | silně mineralizovaná studená kyselka[pozn. 1] |
| Nadm. výška | 500 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní poměry
editovatPramen vyvěrá v severovýchodní části Ašského výběžku při levém břehu Bílého Halštrova, přibližně 1 km od česko-saské hranice. Nachází se v Ašské vrchovině v geomorfologickém celku Smrčiny v severovýchodní části přírodního parku Halštrov.[4][5]
.jpg)
Horninové podloží vývěru v nivních sedimentech Bílého Halštrova tvoří svory krušnohorsko-smrčinského krystalinika. Osamocený vývěr patří ke skupině kyselek v širší oblasti saských lázní Bad Elster.[6][1]
Historie
editovatPramen má lokální význam a je již dlouho využíván místními obyvateli k pitným účelům. Jímání je ve vyzděné kruhové studni o průměru 1 metr. Nad pramenem byl v roce 1972 vybudován zděný pavilon šestibokého půdorysu s jehlanovou střechou. K odběrnému místu zapuštěném 2,3 m pod úroveň okolního terénu se schází po točitých schodech. V roce 2000 byly provedeny chemické rozbory, které prokázaly vysokou kvalitu minerálky a podobné chemické složení jako prameny na německé straně v Bad Elsteru. V okolí stávajícího vývěru byly v roce 2003 provedeny průzkumné vrty.[2] V roce 2009 byl pramen vysvěcen pravoslavným arcibiskupem, metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století.[7]
Vlastnosti a složení
editovatTeplota pramene je poměrně stálá okolo 8,5 °C, celková mineralizace činí 3 860 mg/litr. Obsah rozpuštěného oxidu hličitého je okolo 1 600 mg/litr, což dodává minerálce příjemnou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 55 mg/litr. Hodnota pH je 5,3. Vydatnost je poměrně nízká, podle měření z ledna 1975 činí 1,2 litrů/min.[1]
Přístupnost
editovatMinerální pramen je volně přístupný. Okolo zděného pavilonu vede středem Doubravy silnice z Aše k hraničnímu přechodu Doubrava/Bad Elster. Kromě silnice je k minerálce možný přístup po žlutě značené turistické trase a naučné stezce nazvané Údolím Bílého Halštrova. Nedaleko pavilonu se nacházejí pozůstatky historické papírny.[5]
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b c d KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Doubrava, s. 71–73.
- ↑ a b c JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 88–90.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Mapy.cz [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Minerální pramen v Doubravě - Pramen století [online]. Informační centrum Aš [cit. 2019-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-28.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Minerální pramen Doubrava na Wikimedia Commons - Minerální pramen Doubrava v databázi eSTUDÁNKY
- Doubravský pramen na webu hrady.cz
