Mincovní regál

Mincovní právo, neboli mincovní regál, (německy Münzregal ) bylo výhradní právo razit mince.

Charakter

Mincovní právo náleželo obvykle pouze panovníkovi, patřilo tedy k regálům a zahrnovalo i právo kontroly nad jakostí mince, řízení oběhu mincí, zákaz vývozu domácích mincí a zákaz či omezování dovozu mincí cizích. Panovníci vydávali mincovní řády, kterými se práva upravovalo. Mincovní regál spravoval královský mincmistr, který současně dohlížel i na horní regál.

Dějiny

Do konce 12. století v českém státě nerazil mince jen panovník, takže se mincovní regál v pravém slova smyslu formoval až od 13. století. Původně se mince pokládala za panovníkův majetek a zdroj jeho příjmů. Proto panovník stanovoval jeho hodnotu.

Později mince přestávala být majetkem panovníka a stala se majetkem státu. Na stát přešlo i právo mince razit.

Některé osoby a města si podle svých privilegií razila vlastní mince většinou z ekonomických důvodů. Počátky numizmatiky, přesněji řečeno peněžní oběh, byl zkoumán již v antice, v 16. století se jí zabýval také například Mikuláš Koperník.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.