Mimické svalstvo tvoří drobné svaly rozložené hlavně při otvorech obličeje. Jedním koncem jsou přichyceny ke kostem obličejové části lebky a druhým končí v kůži. Název mimické dostaly proto, že svými stahy mění výraz obličeje - mění mimiku. Jsou také významnou částí mluvidel a působí jako svěrači a rozvěrači. Mimické svaly jsou inervovány sedmým hlavovým, lícním nervem.

Svaly v oblasti očních víček

editovat
 
musculus frontalis

Sval čelní (musculus frontalis)

editovat

Hlavními funkcemi čelního svalu jsou svrašťování čela, zdvihání obočí a zvedání horních víček. Při zdvihání obočí dochází k tvorbě vrásek na čele.

 
musculus orbicularis oculi

Kruhový sval oční (musculus orbicularis oculi)

editovat

Sval začíná při vnitřním koutku očním a obkružuje oční štěrbinu. Při stahu dochází k zúžení a uzavření oční štěrbiny. Funkcemi kruhového svalu očního je sevření a mrkání víček.

Sval štíhlý nosní (musculus procerus)

editovat

Táhne se od hřbetu nosu přes kořen ke kůži čelní krajiny. Působí na příčnou rýhu na kořeni nosu.

Svrašťovač obočí (musculus corrugator supercilii)

editovat

Začíná u kořene nosního a pokračuje ke svalu čelnímu a kruhovému očnímu. Vytváří svislé rýhy nad kořenem nosu.

Svaly v oblasti nosu

editovat
 
musculus nasalis

Sval nosní (musculus nasalis)

editovat

Funkcemi svalu nosního je zužování a rozšiřování nozder.

Svaly ústní štěrbiny

editovat
 
musculus orbicularis oris

Kruhový sval ústní (musculus orbicularis oris)

editovat

Obkružuje štěrbinu ústní a spoluurčuje její tvar. Má funkci pohybů rtů, jako jsou svírání či špulení rtů a dále také přitlačuje rty k zubům nebo zajišťuje pohyb nosních křídel. Do jeho laterálních okrajů se upínají svaly, které zvedají horní ret a táhnou okraj úst laterálně např. velký a malý lícní sval – musculus zygomaticus major et minor – př. sval smací (musculus risorius), zdvihač horního rtu (musculus levator labii superior) a další. Dále svaly, které stahují kaudálně dolní ret a koutek – např. sval stahovač dolního rtu (musculus depressor labii inferior), sval stahovač koutku ústního (musculus depressor anguli oris, stahovač dolního rtu – musculus depressor labiiinferioris…)

Svaly klenby lebeční

editovat

Sval klenby lební (musculus epicranius)

editovat

Upíná se do vazivové přilby. Zepředu se do něj upíná sval čelní (musculus frontalis), zezadu sval týlní (musculus occipitalis). Soubor vytváří napětí kůže klenby lebeční.

Svaly ušního boltce

editovat

U člověka jsou svaly ušního boltce rudimentální. Někteří lidé mají tyto svaly více vyvinuty a mají možnost pohybovat ušním boltcem.

  • musculus auricularis anterior: Táhne boltec vpřed a nahoru.
  • musculus auricularis superior: Zdvihá boltec.
  • musculus auricularis posterior: Táhne boltec vzad.
 
musculus buccinator

Svaly tváře

editovat

Sval trubačský (musculus buccinator)

editovat

Trubačský sval je čtyřhlavý sval, který tvoří hlubokou vrstvu mimických svalů. Sval začíná na maxille, vazivovém pruhu mezi křídlovým výběžkem a vnitřní stranou dolní čelisti a na mandibule, upíná se do vnějšího okraje kruhového svalu ústního. Sval brání uskřinutí tváře při kousání, přitlačuje tváře k dásním, umožňuje foukání, při žvýkání posouvá potravu mezi stoličky, při otevřených ústech vytlačuje vzduch z dutiny ústní.

Svaly brady

editovat
 
musculus mentalis

Sval bradový (musculus mentalis)

editovat

Začíná na mandibule, od okrajů kořenů zevních řezáků a upíná se na kůži rtu. Jeho funkcí je vtahování kůže mezi bradou a rty. Je-li sval rozepjat více kraniálně, tak se dolní předsíň dutiny ústní (vestibulum oris) stává mělkou a tahem sliznice dolního rtu dochází k odchlipování dásně od krčků řezáků, což podporuje vznik paradontózy.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat